Blockbuster
Režie:
Zdeněk Podskalský st.Kamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Vítězslav HádlHrají:
Hana Zagorová, Josef Abrhám, Juraj Kukura, Waldemar Matuška, Laďka Kozderková, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Petr Čepek, Jiří Korn, Jiří Schelinger (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Začínající scenárista Jíša napsal scénář, který je sondou do života současné vesnice a měl by podat pravdivý obraz prostého venkovského života. Krátce nato se dozví, že jeho scénář byl přijat a režisér už vybírá herce do hlavních i vedlejších rolí. Jíša vzápětí zjistí, že jeho ryze realistické dílo bylo přepsáno a pojato jako velkolepá revuální show plná písniček a tance. Filmaři se záhy odeberou do vesničky Lipovec, aby tu za vydatné pomoci místních obyvatel začali natáčet. Hrdinou jejich příběhu je elegantní pyrotechnik Ticháček, který nastupuje v místním JZD, aby progresivní metodou hnojení dopomohl k vyšším výnosům. Ubytuje se u manželů Lukešových a při procházce po okolí vesnice se seznámí se sympatickou učitelkou Eliškou, která miluje majitele místního zámečku Pavla Lenského. Seznámí se také s hajným Kalinou, který bedlivě střeží nevinnost svých tří dcer a střelbou zahání na útěk všechny nápadníky, kteří se často velmi rafinovanými způsoby pokouší přiblížit k hájovně. To vše doprovázeno, ke zděšení scenáristy Jíši, zpěvem, tancem a rozjásanou atmosférou velké revue. (TV Nova)
(více)Recenze (441)
Tohle je jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů. Skvělé písničky, příběh, gagy, HLÁŠKY... a hlavně to má nápad a vtip ale NESMÍ se to brát vážně, protože ten film sám sebe vážně opravdu nebere. Fraška o tom, jak se za socialismu natáčely filmy, které by se měly líbit vrchnosti. Docela se občas i divím, že to pánům Smoljakovi a Svěrákovi prošlo..... "Stop! Kde je had? Já ho roztrhnu. Měl se připlazit hned po pavoucích." Muž v obleku hada: "Zdé! To nešlo stihnout. Ať to někdo zkusí se v tom plazit." "Člověče, kvůli vám to musíme jet znovu. Upravte mu to někdo." "Je to nutný? Kvůli jednomu blbýmu hadovi?" "Ten had tam vysloveně chybí. Pojďte, sjedeme to znovu." "Ovšem až zítra, dneska už nemáme světlo." "Ovšem zejtra tady nemáme berušky, berušky letí do Ostravy." "Co dělaj berušky v Ostravě?" "Labutě." ()
Kultovní film pro entomology:) A i ty ostatní písničky jsou hezké. A když ještě před hájovnou stojí zaražený pilot, není co řešit:))))) ()
Snímek diváka provází celou stádií tvorby filmů a ač by se to mohlo zdát docela prapodivné, dělá to opravdu skutečným způsobem, všechny charaktery tvůrců jsou velmi životné. (Od režisérovy Kapely na lyžích, později na bruslích, k jeho závěrečnému proslovu o tom, že každý něčím svým do filmu přispěl.) Navíc prostředí dává opravdu velký prostor k těm skoro nejlepším vtípkům, které jsem ve filmech Smoljaka a Svěráka viděl. Zvlášť velká koncentrace je jich před úvodními titulky. SEXM SEK SEM... ()
Trhák si pro sebe utrhnul kus mého bezvýmnahého času na této planetě. Rozhodně si však neutrhnul ostudu. Mé nizké hodnocení je zapřičiněno výhradně a pouze zpívanou částí. Dialogy, samotný námět a v neposlední řadě herecké výkony jsou doslova trhák v československý filmový tvorbě. ()
Jedná se o zaručeně nejdivnější film, pod který se kdy vůbec podepsal Svěrák se Smoljakem. Jenže skutečnost, že v roce 1980 do jednoho filmu dokázali nalákat tolik postav jak filmového, tak hudebního průmyslu tehdejší doby ve spojení s dnes již legendární muzikou, dokazuje, že i nejdivnější film této dvojky, je pořád hodně dobrá zábava, u které se budete smát od shora dolů. ()
Nápad je to zajímavý, některé herecké výkony opravdu potěší (zejména cholerika Čepka si člověk snadno zapamatuje), ale žánr hudební komedie nemám zvlášť v lásce a tahle na tom nic nezmění, byť je do značné míry parodická. Pár hudebních čísel stojí rozhodně stojí za tu švandu, gagy jsou poměrně vydařené, ale ta "osmdesátková" barrandovská atmosféra mi prostě ne a ne sednout. Rozhodně však žánrový standard, kdo má rád filmy se zpěvy a tanci plus špetku normalizačního retra, ten Trhákem neprohloupí. Neboť to není kravina na kvadrát, debilní paskvil, či výplod šílence, nýbrž docela inteligentní film... ()
Jestli jsem si nekdy stezoval na nekvalitu ceskych hudebnich filmu, tento jako jeden z mala tvori svetlou vyjimkou. Ma vse - chytlave pisnicky, skvele herce, ale k dokonalosti mu preci jen malinko chybi. ()
Scénář: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák .. Výtečně ujetý příběh, plný perfektních písniček a zábavných kousků. Co ti dva eSeSáci (Svěrák & Smoljak) nevymyslí do muzikálové parodie! Buď tohle milujete nebo nenávidíte. Já jsem si své stanovisko vybral.. ()
Neprávem oprvrhovaný film, vzniklý na objednávku Zdeňka Podskalského, který pánům S+S pomohl se prosadit na Barrandově.Socialistická komedie, nuda, blbost...Chyba je když to berete vážně!Je to uhozený, trhlý a neskutečně srandovní muzikál o tom jak se natáčí kýčovitý a hloupý agitační muzikál...Jak zde už píše karels přede mnou: Buď Trhák milujete, nebo nenávidíte...Můj otec ho nesnáší, já ho můžu vidět kdykoliv...No a pak samozřejmě je tu nádherná role pana Petra Čepka - všimněte si jak je scéna v místnosti se slavnou replikou "Koho zajímají vaše dožínky".Pan Čepek několikrát vyprskl smíchy a řechtá se i teď, jenom se skloněnou hlavou.Jinak ta scéna nešla natočit :-) ()
Jednoznačně nejslabší film autorského tandemu Svěrák & Smoljak, velmi ho sráží hlavně taneční a hudební kusy estrádní éry normalizačních sedmdesátých a osmdesátých let (mimo jedné čestné výjimky - píseň Nech brouka žít se povedla i s tou uvozující pasáží s Goethovou citací...). Zrazující je totiž sám koncept celého projektu - jedná-li se o parodii budovatelských agitek a přiblblé normalizační bezduché zábavy, nesmí být ve výsledku také normalizační bezduchou zábavou. Žánr hudební komedie s desítkami vyprázdněných figurek showbyznysu je prostě vyžilý formát, který naštěstí odnesl čas. Komedii Trhák zachraňuje tradiční skvělé herecké obsazení (úvodní scéna castingu je spolu s předčasným výbuchem vesnické návsi vrcholem celého filmu), slušná porce fórků a gagů, zajímavý nápad (jakéhosi metafilmu o vzniku filmu) a kdyby se z Trháku vystřihaly (skoro) všechny hudební a taneční čísla, zřejmě by šlo o další skvělou (tentokrát krátkometrážní) komedii z pera klasiků českého filmového humoru... ()
Pred horárňou stojí zarazený pilot :-))))) 7/10 ()
Berušky dělají v Ostravě labutě, hada za chvíli někdo roztrhne, producent trhá košile a rdousí režiséra, před hájovnou stojí zaražený pilot, Kukura seká se sexem a bojí se v lese, Ticháčkova sestra se nemůže odtrhnout od okna a já se nedokážu odtrhnout od Trháku a mohla bych se na Americkou noc v českém a komediálním balení dívat denně. ()
"Jak je ten film blbej, tak je drahej." Nemohu nesouhlasit s tím, že tohle je kravina na kvadrát, ale zase nechávám brouka žít od doby, kdy berušky hrají labutě, lidi si chodí na své vlastní pohřby, roztrhává se had, scénárista chodí do hloubky a kdyby vedle mne teď někdo mávnul rukou, tak jdu preventivně k zemi, protože po výbuchu se určitě budou trhat košile. ()
>Jíši horor pičtur šou< aneb jak se za hnusákoffských časů na >blablandovskym vršíčku< trhaly žánry... Škoda jen, že je to jen takový kolchozně podbízivý a i na svou dobu pitomý blábol, i když jak vidno stádu líbivý i v dobách postnormalizačních... A že mě to ani nepřekvapuje, však stačí se mrknout na dnešní role zde šaškujících pseudokulturní kvazisvobody doživších se protagonistů, že... Víc už nic, ta druhá hvězda jen za hrstku(!) vskutku povedených scénářem daných hlášek... Jinak v igitátorovi tahle matérie i po víc jak třiceti letech způsobuje nějaký duševní trhání, nebo co... °-/ - - - - - (Poprvé viděno s pošetilostí sobě vlastní v kině v trhlých dobách, hodnocení kdysi po nějakém repete mnohé, komentíř zde jen tak čestně z plezíru jako dvastačestý - 21.1.2012) ()
On by ten film nemusel bejt úplně špatnej, ale totálně to pohřbila ta příšerná muzika. Dívat se dalo snad akorát na úvodních 5 minut. Ale poslouchat po zbytek filmu, jak zpívá Hanička Zetorová, to mě fakt moc nebere. Horko těžko jsem to dokoukal. ()
Trochu zvláštní film, navážející se do estrád a muzikálů formou sebeparodie. I přes hafo hlášek a skvělých gagů však místy k formě muzikálu sklouzává až moc. Ovšem "jak je ten film drahej, tak je blbej" a vůbec všechny výstupy Petra Čepka stojí za to. ()
Nelze říct, že by Trhák neobsahoval několik slušných vtípků (nejradši mám ten, kdy Smoljak coby režisér ukazuje novináři, jakým pokynem zahájí odstřel vesnice a jeho štáb vezme gesto vážně). Nicméně v porovnání se zbytkem filmů, na kterých se scénáristicky podíleli Smoljak se Svěrákem, je to zjevně slabota a přes přítomnost řady slavných herců a populárních zpěváků vznikl jen průměrný muzikál, který se výrazně neprosadil. Celkový dojem: 50 %. ()
AMERICKÁ NOC potkává MUŽE Z ACAPULCA. Senzační muzikál o natáčení muzikálu, kde herci a zpěváci hrají a zpívají sami sebe, jak hrají a zpívají ve filmu uvnitř filmu. Vtipný pohled na chaotickou a přiblblou mašinérii, která plodí nefalšovaný trhák. Nepřeberně chytlavých písniček s hravými Svěrákovými texty a geniálních svěrákovských dialogů a hlášek, a ta úvodní titulková scéna a finále v kině... "A TO MI ŘÍKALI, ŽE MÁ GYMNÁZIUM!" ()
Ujeté, ale zábavné. Někomu nemusí úplně sednout ten (sebe)parodující styl (člověk to nesmí brát moc vážně) a spousta písniček (avšak když se do nich člověk zaposlouchá, tak zjistí, že jsou mnohé z nich opravdu vtipné a určitě mu jich několik v hlavě zůstane). Protože tady hraje snad každý z tehdejší filmové i hudební scény, je těžké vyzdvihnout výkon jen pár z nich (ale mě osobně nejvíc zaujal asi cholerický Petr Čepek ;-). No a těch gagů a vtipných scének...Nejvíc mě asi rozesmáli zaražený pilot, listonožka, která se nemohla odtrhnout od okna a také pan Lukeš, který si šel sám sobě na pohřeb. Z songů se mi asi nejvíc líbil kousek "Nech brouka žít", ale i ostatní písničky byly velice zdařilé a chytlavé. Dokonalé to sice není, ale 4* a zhlédnutí si to určitě zaslouží. ()
Zaražený pilote, oroduj za nás. Tučného hadice, oroduj za nás. Náušnice v Kornově uchu, oroduj za nás. Jiráskové můstku, oroduj za nás. Svěrákův stane, oroduj za nás. Čepkovy košile, orodujte za nás. Blembáku na Čepkově hlavě, když za zpěvu „Pěkně se zelená ta česká krajina“ stíhá Smoljaka, oroduj za nás. Kolo původně neplánované listonošky, které jsi bylo preexistenčně vyvoleno už při castingu, oroduj za nás. Malto nevybraného Hrušínského, oroduj za nás. Melancholie Slováka Kukury v posledním záběru po větě „stejně jsme my Češi šikovnej národ“, oroduj za nás. Aristotelés v Prvních maturitikách učí, že substanci nelze vnímat smysly, vidíme jen akcidenty. To už neplatí, protože substanci parodie vnímat lze a je to Trhák. Naopak se potvrzuje Platónův náhled, že jsoucí je to, co je samo se sebou totožné. Protože substance Trhák je sama se sebou totožná: sám sobě parodií. Tato sebetotožnost je ovšem dána svou bytostnou dvousložkovostí: na jedné straně autoři Svěrák se Smoljakem jevící jakoby sami sebe, ani točí přiblblý film-šou, na druhé straně režisér Podskalský skutečně tuto uslintanou šou točící. Nesmíme si však onu podvojmost v jednotě představovat, jako by k sobě nějak přistupovaly „protiklady“, k čemuž by nás mohlo svést naivní srovnání výjevů „na palce“ s výjevy „ve štábu“. Ne, je to kontinuum: netřeba číst v titulcích tu všezahrnující škálu autorů písní od Uhlíře se Svěrákem až po Karla Vágnera; samotný živý poslech božské „Nech brouka žít“ nebo fenomenální „Když dítě škrtne zápalkou“ („stříkáme na plný hadice“) na jedné straně, kastrátského diskosboru traktoristů na straně druhé a vší té pestrosti mezi tím nám poskytuje názor více než dostatečný; zcela totéž kontinuum se však v zavinuté podobě projevuje v jedné každé písni, v každé scéně, ano v každém záběru i větě (zároveň se zde potvrzuje, že v podstatě jsoucna tkví coincidentio oppositorum, neboť spatřujeme krásu v hnusu a hnus v kráse, neoddělitelně a nerozlišitelně). Toto kontinuum je však jen jedním aspektem sebetotožnosti. Druhý je velmi znepokojivý, neboť naznačuje rozpor už v samotné podstatě jsoucna: je to onen trojúhelník Sváru scénárista Svěrák – režisér Smoljak – produkční Čepek, spojovaný ovšem principem Lásky dramaturgem Mouchou. Jako důkaz, že celý tento výklad není nějakým mým soukromým nálezkem, nýbrž je podložen svatými Písmy, postačí uvést „Jednou já jednou ty vždyť jsme oba z Jednoty maj bejby“. Nevěřícím pak podávám důkaz biologický: „pivečko je boží dar, máme doma televizi a po práci v srdci žár“ – dokáže-li někdo, zda jde o výraz lichocení národu nebo pohrdání národem, sním tento komentář. To se však nestane. Pokud jde o národ, můžeme být hrdi, že v historii celého kosmu teprve druhé zjevení podstaty je zároveň prvním filmem s cimrmanovským námětem – cizinec přináší třaskavý pokrok v hnojení (jmenuje se Jaroslav; Liptákov zaměněn za Lipovec). Cimrmanův génius však skrze Rekonstruktory proniká celým dílem a nutí režiséra Podskalského jako v záchvatu mystického šílenství k velkolepému stvořitelsky sebezničujícímu gestu, jímž aplikuje převratnou metodu metání hnoje dynamitem na živnou půdu umění. Plody jsou nepřeberné. Orgie Československé socialistické televize, při nichž Bambini dr. Kulínského nemohou chybět. Scheißdorf od Prodané nevěsty až po Slunce seno včetně. Nic než národ. Nech brouka žít. () (méně) (více)