Oni

Nepodstatné spoilery se vyskytují. Trailer skutečně slibuje lepší zážitek než jakého se nakonec dočkáte, ale i přesto jsem po dlouhé době v kině zažíval skutečnou hrůzu. Každé zjevení maskovaného člověka mi přivodilo silné mrazení a první útok, když je Tylerová sama doma byl vskutku působivý. Škoda těch několika klasických klišé a protivných hrátek s divákem, jako jsou zbytečné lekačky a irelevantní objevování se a mizení padouchů. Konec je příjemně nekompromisní, nicméně že se nebude jednat o happyend a oba hlavní hrdinové nepřežijí je jasné už z prologu, kde nám vypravěč poví, že dodnes nikdo přesně neví co se na chatě událo! (28.11.2008)

Relativně sympatická hodinka a půl teroru, která na plnou hubu inspiraci francouzským Ils zřejmě nepřizná, ale body jí za to ubírat nebudu. Připravuje se o ně totiž (zbytečně) sama. Slibně načrtnutá zápletka totiž ztrácí dech ještě před polovinou, aby pak dojela na mizerný setrvačník dávno omletých klišé, což následně korunuje závěr, který je velkou oslavou korektnosti. Bohužel to přebíjí i dobře nastíněný vztah hlavních hrdinů, který režisér zmákne pomocí několika záběrů, a zdařilý náběh do ‚akce‘, kdy vám z toho bušení na dveře docela zatrne… škoda, tady nakonec ani půlnoční projekce s notebookem v posteli nepomohla. (12.06.2009)

Autentická rekonstrukce, neambiciózní příběh. Debutující Texasan se za svůj temný snímek přesto nemusí vůbec stydět. I když uspokojivá odpověď po celý film nepřichází, máme tu milenecký pár, který zrovna čelí jedné na první pohled radostné události, která se ale radostnou nestala a trojici nejprve drzých, posléze po krvi prahnoucích vrahů. K tomu všemu odlehlé rodinné sídlo kdesi u lesa a depresivně samoúčelná jízda se standardními postupy může začít. Oni, Cizinci, The Strangers, chcete-li, znepokojují prakticky od prvních náznaků psychického pronikání do domu, přičemž záhy velmi sympaticky vygradují. Nevybíravý „happy-end“ už je pak třešničkou na dortu, který zachutná zhruba tak, jak máte jeho ingredience rádi. Zhruba po 45 minutách ale zbytečně přicházejí očekávané zvraty (zastřelení kamaráda, nefunkční rádio), nelogické kroky a rozhodnutí, nicméně leccos vynahradí právě na americké poměry atypický závěr, opepřený provokativním dojezdem. Lekl jsem se několikrát, přičemž na první pohled „obyčejné“ scény (v pozadí se vynoří maskovaný týpek) mrazí dokonale. The Strangers leccos upřímně přiznávají, takže hodně silné ***. (06.11.2008)

To snad nemá cenu ani komentovat ... Hodinu budu někoho strašit a chodit kolem baráku a po baráku, abych si do něj pak párkrát píchl nožem. Naprostá prasečina, která si hraje na něco, co není a nikdy nebude ... Bavil jsem se prvních 15 minut, pak už mě to přestávalo bavit, protože to bylo furt dokola, až jsem zažínal usínat. Chování jak útočníků, tak hlavních postav - mileneckého páru bylo NAPROSTO a trapně nereálné a nerealistické, stejně jako řada scén. Tvůrci by se měli podívat na 36 let starou Cravenovu klasiku The Last House on the Left, aby viděli, jak takoví úchylní a sadističtí útočníci fungují, jednají a jak se chovají... Těchto trapných karikatur, které jen postávaly kolem baráku a občas hodily šutrem, jsem se opravdu bát nemohl, protože nic takového se ve skutečnosti takto stát nemůže. Prostě naprostý propadák, naštěstí jsem to tušil... (30.12.2008)

Velmi příjemné překvapení. Na první pohled se může jednat o velmi jednoduchý horor o tom, jak se může jedna noc na chalupě stát bojem o přežití. Jenže v jednoduchosti je někdy síla a právě to je příklad tohoto snímku. Zde totiž nejde o nějaké samoúčelné masakry a ukazování různých tělních tekutin, jak jsme v posledních letech u amerických hororů zvyklí. Zde jde hlavně o budování strachu a napětí a opravdu to funguje. Vrahové totiž nejsou žádní tupci, kteří celou dobu pronásledují se sekerou v ruce oběti po baráku a postupně jich na obou stranách ubývá. Tihle vrahouni jdou na to pomalu. Bouchají do dveří a oken, nechávají nápisy na oknech a občas se zjeví nepozorovaně za věčně vykulenou Liv Tyler. A opravdu ta atmosféra většinu času skvěle funguje a u pár scén mi naskakovala husí kůže. A finále mi taky udělalo radost. Pro ty co mají všech těch nechutných Hostelů a Sawů plné zuby a chtěli by konečně něco atmosféričtějšího, nelze než doporučit. (19.10.2008)