Alenka v říši divů

Příběhy odvozené od příběhů zakotvených v portfóliu studia Disney, jenž přinášejí cosi nového, vítám (jako příklad berme kromě Alenky i Sněhurku nebo Zlobu). Takto Disney přišel se svou verzí Alenky v říši divů v roce 1951 a o téměř 60 let později příběh rozšířili o jeho pokračování. Nyní se setkáváme s Alenkou, která už není holčičkou, ale devatenáctiletým děvčetem na vdávání. A co náhoda nechtěla, opět ji vylákal bílý králík do světa Srdcové královny, Kloboučníka a jiných roztodivných stvoření. Lewis Carroll by se asi divil, kdyby mu roku 1865 řekli, nakolik bude jeho Alenka inspirativním stvořením. Burtonovky nijak zvlášť neprožívám, některé se mi líbí více, jiné méně, v případě Alenky jsem spokojená, že je jeho partička na svém místě: Elfman v nahrávacím studiu, Depp a Bonham Carterová před kamerou. (24.08.2019)

Tim Burton navštívil Disney Studios a ani tato živá voda nezpůsobila, že by Disney již více nebyl mrtvý. Scénář od osvědčené studiové harcovnice sice činí Alenku něčím jiným než jen prostým zfilmováním Carrollovy knihy, ale divák nedostane o moc víc než emancipační štulec, který měl možná opodstatnění právě v době sjetého Lewise, ale rozhodně ne dnes, a který je navíc očekávatelný od samého začátku této hodinu a tři čtvrtě trvající přehlídky zcela zbytečného "za každou cenu 3D" pimprlového divadla. Alenka nicméně drží historické prvenství - poprvé mi Johny Depp přišel nesnesitelný, a to jsem viděl i Eda Wooda. Uznání si Šílený Klóbrcmajstr nicméně zaslouží, a stejně tak i ostatní herci, ať už viditelní nebo jenom akustičtí - Mia Wasikowska je zvláštním způsobem křehká a silná zároveň, většinu filmu se jí daří působit správně dospívajícím dojmem, a je rovněž netuctovým způsobem hezká. O Heleně Bonham Carter snad není třeba mluvit (nakecá toho víc než dost, a zase z toho budete tak na větvi jako ve Sweeney Toddovi nebo Fight Clubu...dobře, trochu jinak než ve Fight Clubu, ale fajn rozhodně je:)) a z Bílé Královny Anne Hathaway jsem dostával křeče do bránice, jak mě ta její extrémně pozérská kreace panny ze středověké tapisérie bavila. Pak by se asi slušelo více zmínit ještě Crispina Glovera, který je ještě divnější a úlisnější než v Charlieho Andílcích (ano, JE to možné), a můžeme přejít k tomu jak si Burton ponechal svůj výrazný vizuální styl, díky čemuž občas vidíte záblesky Sleepy Hollow nebo Velké Ryby, a jak je scénář opentlen docela povedenými vtípky, kterých je možná (skoro jistě) daleko víc, než jsem mohl postřehnout, protože jsem četl všeho všudy první polovinu Říše Divů. To, zda máte načteno či nikoliv, je dost zásadní problém - já jsem třeba až do poloviny filmu (kdy se Alenka dostane na hrad Srdcové Královny) absolutně nechápal, co se to hergot děje, a jak spolu jednotlivé scény souvisí. Moje hodnocení tak je téměř jistě zkreslené - jediné řešení je zas o něco doplnit literární vzdělání a pak se podívat znovu. Jakkoliv mi ovšem repríza není proti mysli, jak se znám, zabere to dlouhý čas:) Nechť je tedy těch 60%, které teď dávám, bráno s rezervou. (29.07.2010)

Tak já nevím. Jako počítačová hra rozkošatělé a dechberoucí, jako celovečerní film tak nějak nijaké...a hlavně jako fantasmagorie Tima Burtona tak málo ,,burtonovské"... Alenka v říši divů vyvolávala taková očekávání, trailery, plakáty, oficiální fotografie, že jsem ji zhlédl v předtuše jednoho z nejlepších filmů Burtonovy kariéry, ovšem výsledný dojem z percepce této filmové adaptace legendární knihy Lewise Carrolla je docela rozpačitý. Vrcholem filmových adaptací této knihy zůstává i nadále ta Švankmajerova... Podobné filmy: Něco z Alenky, Alenka v říši divů (01.06.2010)

Alenka nám trochu povyrostla a jen na ní nyní závisí osud podzemní říše. Abych se přiznal, tak jsem si nikdy neoblíbil ani samotný příběh Alenky v říši divů, ani žádnou z filmových verzí. Dokonce ani jako dítě mě tenhle příběh nebavil. Ale v tomto případě jsem prostě nedokázal odolat úžasnému spojení Tim Burton, Johnny Depp a Helena Bonham Carter, které už tak perfektně a bezchybně fungovalo v případě Sweeney Todda. A ani tentokrát jsem nebyl zklamán, Tim Burton mě okamžitě vtáhl do děje a já jen nevěřícně sledoval, co všechno se na televizní obrazovce před mými zraky odehrává. Ani na okamžik jsem se nenudil, ani na okamžik jsem nelitoval, že jsem se na film podíval, zkrátka naskytl se mi další z úžasných filmových zážitků. Johnny Depp, H. B. Carter, Mia Wasikowska i Anne Hathaway byli prostě úžasní a dokonalí a pod režijním vedením Tima Burtona zvládli své role naprosto perfektně. Nicméně i přes tento můj pocit dokonalého filmu tu stále zůstává jakási averze vůči zpracovávané knižní předloze, tenhle příběh jsem nikdy nemiloval a zřejmě ani milovat nebudu a ani tento film nedokázal změnit můj názor, a ač vím, že je to možná vůči filmu samotnému nespravedlivé, přesto musím svou nechuť vůči příběhu zapracovat do hodnocení, ale i tak mi vychází úžasné a nadprůměrné hodnocení v podobě čtyř hvězd. (20.04.2011)

„Ja ti ale nedlžím žiadnu láskavosť.“ Ak by som mal voliť polovičné riešenie, dám 70%. Ale nemám rád polovičné riešenia a ten príbeh je už príliš notoricky prefláknutý (zmena Alicinho veku to v podstate nikam výraznejšie neposunula...) plus záporné postavy ma napriek snahe Heleny Bonham Carterovej a Crispina Glovera príliš nebavili. Takže dám „len“ 60%. Ale musím povedať, že Burton ma príjemne prekvapil – snímke som sa niekoľko mesiacov vyhýbal, lebo som si myslel, že je to taký ten druh trikového filmu, kde okrem trikov na ničom inom nezáleží. Našťastie, mýlil som sa. Nie je to oscarové, ale finálna akčná scéna ma strhla, Austrálčanka Mia Wasikowska je rozkošná, Johnnym Deppom nič nepokazíte, kostýmy či výprava s dekoráciami sú viac či menej úchvatné – a ani tie tony špeciálnych trikov nie sú také ťaživé, ako by sa mohlo zdať. Dosť tomu navyše pomáhajú aj hlášky („Psy zožerú všetko.“), zábavné dialógy a rozkošné podporné figúrky (najviac sa mi asi páčil pes). (02.03.2011)