Noční jezdci

Sľúbil som že vzhliadnem, tak som vzhliadol. Film dobrý, o tom potom, no tématicky ma úplne minul, pričom ani sám som nevedel, komu mám vlastne fandiť. Či tomu, čo kradol, alebo tomu, čo naháňal toho čo kradne. Záverečné myšlienka je ale viac než slušná, a tak čas strávený pri samotnom filme nijak mimoriadne neľutujem. Nakoniec, prírodu máme krásnu, herecké obsadenie je viac než slušne. (07.12.2018)

Československý westernoid. 1) Překvapivě dobře psychologicky vyprofilovaný jen zlehka zideologizovaný "halušky western" (komentátor sud) proti sobě postavil sympatického (jak jinak) 49letého Radoslava Brzobohatého (šéf financů) a 39letého gaye Michala Dočolomanského (šéf pašeráků Marko). 2) Před pár lety jsem projížděl spišskou krajinou a byl jsem překvapen, jak blahobytně kraj vypadá - nově zrekonstruované vilky, pěkná auta, upravené kvalitní cesty. Jen mi nebylo (a stále není) jasné, čím se místní obyvatelé vlastně živí. (14.04.2015)

Dvě bandy spolu zápolí v přetěžkých časech poválečného období roku 1920. Chlapské drama, jak má být. Na jedné straně pašeráci koní a obyvatelé zapadlé vesničky na československo-polském pohraničí, na straně druhé členové finanční stráže, kteří jsou na místo povoláni, aby zjednali pořádek a pašeráky pochytali přímo při činu. Vesničané by rádi odjeli za prací do Ameriky a prodej koní z Polska jim může pomoci k penězům na šifkartu, což byl lodní lístek z Hamburku do New Yorku. Perfektní je herecké obsazení, pašíře tvoří slovenští herci, zatímco financové jsou čeští aktéři. Velitelé obou skupinek jsou navýsost charismatičtí, Michal Dočolomanský versus Radek Brzobohatý. Není co řešit, těžká liga. Film mě v některých momentech připomíná Vláčilovo westernové dobrodružné drama "Stíny horkého léta", nejvíce asi tragickým závěrem. Události oné nelehké doby, kdy nebylo co do huby a lidé prchali za prací do Ameriky se Martinu Hollému podařilo zachytit věrohodně a dokonale. Jeho filmy fakt žeru a z TOP slovenských režisérů u mne okupuje první příčku. Zajímavostí je, že se na námětu podílel také Vít Olmer. Hudba Svetozára Stračiny burácí ve všech směrech a dodává snímku přesný rytmus. Je však obrovská škoda, že František Uldrich materiál nenatáčel na širokoúhlý kinoformát, ale jen v poměru 4:3, kde bohužel tatranská panoramata nevyniknou tak, jak by měla. Zážitek z filmu je přesto dokonalý. (02.02.2023)

Režisér Hollý a jeho styl mě začíná bavit. Po Signum Laudis jsem si doplnil i toto dílko a bavilo mě ještě o špetku víc. Sice se nemůžu ubránit dojmu, že má fakt asi něco proti koním, ale jinak v poho. Celkem přímočarej kousek s jasně nastaveným dějem a postavený na výkonu dvou hlavních protagonistů. Jako fanoušek Brzobohatého, který mě baví všude kde hraje, tak musím ocenit i výborný výkon Dočolomanského kterého moc nemusím, ale tady se mi líbil. Film celkem trefně vystihuje dobu ve které se odehrává a exteriéry jsou perfektní.80% (12.04.2020)

Natočiť v 1981 film o hranici, na ktorej úplne nezmyselne umierajú ludia, a ako o ľuďoch rozhodujú za okrúhlimi stolmi v zámkoch tisícky kilometrov vzdialených (Trianon - Kremel), to bolo dosť odvážne. ... a aj slovenská nátura tu je vykreslená dosť "nemilo", čiže realisticky:). Na to, aby na hranici bolo učinené právu a poriadku za dosť, museli dôjsť českí četníci - "bonbóniky" typu pálenka pašovaná v soche panenky Márie kostolným sprievodom, poznámka slovenského žandára "Náš človek si rád vymýšla", alebo nevydarená "hygienická osveta" boli trefné aj trpkovtipné.... Atmosféra tohto "goralského westernu" je však ťaživá (samozrejme skvelý Stračina) a výprava, ako inak, výborná. Len akosi nesedí s realitou, pretože keď ČSR odstúpila časti oravského a zamagurského územia Poľsku, boli to územia a obce rozhodne nie v tak tesnej blízkosti Tatier, ako sa zobrazuje vo filme ... 70% (07.04.2013)