Muži v říji

Ani drama, ani komedie, ani dokument, ani příběh... jen podivná všehochuť, která nakonec nikam nevyústí. Vtipný byl jen mrkající premiér... (25.09.2013)

Předevčírem jsem byl na koncertě gymnaziálního orchestru, kde hraje moje prostřední dítě, včera jsem si pustil film, který natočili mí bývalí spolužáci. Pocity z obojího zhruba stejné – nebýt osobní solidarity se zúčastněnými, nemám důvod u toho být. U studentského orchestru se to snese, u jednoho z údajně lepších českých filmů roku 2009 je to k pláči (radši si nezkouším představit ty průměrné a horší). Topornost, předvídatelnost, upachtěnost děje, humoru, režijního vedení, hereckých výkonů (s pár čestnými výjimkami), bezzubá společenská satira, desátý vývar z Menzelovy poetiky bez Menzela a hlavně bez Hrabala. Jednotlivé složky (kamera, střih, zvuk, muzika) řemeslně s odřenýma ušima, ale bez šťávy. ** za pár celkem atmosférických okamžiků a za neupadnutí do totálního nevkusu. (01.02.2013)

Když je (velké) očekávání, přichází (většinou, často, velké) zklamání. V Reflexu uváděna jako další velká herecká přiléžitost Jaroslava Plesla, zatím je to však vesnická povídačka, kterou on trochu zachraňuje a pro kterou je škoda pana Hanzlíka i paní Vančurové jako nešťastných manželů, tvořících protipól "šťastné" vesnické idyle. Skoro povinné figurkaření (trapně ohrané !) čítající bláznivého podivína, milostný trojúhleník, snaživého starostu a pár dalších ze začátku neurčitě osvěžuje jen vietnamský otec s dcerou. (Když dokázali sehnat vystoupení Zekona, ozvučení a další primární věci mistrovský, to je takový problém s moderátorkou? Celkově organizace připomína něco mezi profesionálně organizovaným koncertem a komunisticky zmanipulovanou přípravou okresního přeboru). Někdy úplně dostačující náznaky (holuby, cinkající lahve při přejezdu kolejí) příjemně povzbudí, ale plno dalších zůstává trestuhodně nevyužito. Unavující opakování dokonce dvojího označení pro sedací část těla, připomínání stáří a distingované odpovědi či nesmyslné reakce podivína postupně vyloženě vadí. Příběh je chabý a ani různé epizodky či občasné napnutí děje ho moc nezachraňují. Upravování prostírání na stole, které je i tak z hlediska stolničení naprosto špatně a reportér ČT jako polský myslivec (upozornění Kavčích hor, že jí opět patří nemalý podíl?) to vše dokresluje značné nedotaženosti. Je to něco nového a naprosto originálního, ale pít Pardála z Českých Budějovic na Moravě či zabití divočáka, které by se mi, i když nejsem z Greenpeace, více líbilo jen jako náznak. Mohlo to být mnohem lepší a více zajímavější. Střih nepřekvapí, hudba občas spestří, ale i zde se buď nepřemýšlelo nebo šetřilo. Jen některé vtipy a nepřímé záběry ukazují, že do budoucna by se to mohlo zlepšit. (12.11.2009)

Tak tohle je velmi nepovedeny pokus o ceskou komedii - film jsem ani nedokoukal, behem prvni poloviny me totalne uspal. Jedna hvezdicka za NEKTERE herecke vykony, jinak slabotka - bez poradnych dialogu, bez dobreho scenare, bez napadu, se spatnou rezii i kamerou - proste celkove spatne a chybelo malo, abych dal odpad. (25.03.2010)

Zdá sa mi to, alebo snívam? Sám sa čudujem, ale prišlo mi to neuveriteľne fajn a skvele som si odpočinul a odreagoval sa pri sledovaní na týchto Mužov v ruji.....malo to proste tú pravú iskru.....Film je vlastne postavený na jednoduchej báze: keď sa niečo organizuje, vždycky sa niečo poserie....... (31.03.2010)

Po výborných Pravidlech lži přichází hodně přemrzlá sprcha. Robert Sedláček nebude asi takový genius, když jako svůj druhý film nabídne takovou... nudu. Moc jsem se snažil ve filmu něco najít, ale vtip je tak na dvou lehkých úsměvech, za dvě hodiny jsem neviděl nic ani trochu zajímavého a dramatické vložky končí s mizernými herci. (11.04.2010)

Muži v říji pro mě nejsou ani zdaleka takovým překvapením jako Ženy v pokušení, ale i tak toto zhlédnutí není ztrátou času. Martin Trnavský má naprosto úžasnou roli, kdyby nebyl takový playboy, tak by jeho postava byla ještě uvěřitelnější. (11.06.2010)

Pro mne překvapivě dobré a několika situacích jsem si dokonce vzpomněla na INTIMNÍ OSVĚTLENÍ či HOŘÍ MÁ PANENKO.... Všichni herci jsou uměřeně civilní a i když jsem městský člověk, občas do jedné podobné "vísky o pár číslech" zavítám. Ti chlapi, co tam v jediné místní hospodě sedí, a řeší třeba soutěž o nejlepší naložené kyselé zelí, jako by triu Zedniček, Dulava a Hanzlík z oka vypadli.... (05.07.2010)

Víceméně (sur)realistický pohled na český venkov a politiku. Sedláček, jakožto asi nejprogresivnější český současný režisér, rozehrává v první půli citlivou a objektivní (čti kritickou) sondu do českého venkova, která je tak trochu Formanovská a naštěstí vůbec ne Troškovská - při tomto námětu to mohlo dopadnout dost otřesně. V druhé půli pak jde o kritickou satiru o tom, jak se to u nás dělá. A bohužel nejenom na venkově... Devízou Mužů v říji jsou kromě skvělého scénáře typově přesně vybraní herci a zejména práce s nimi - Sedláček tu ukazuje, jak je důležitý režisér, když i z takových dřev jako Zedníček nebo Hanzlík vymáčkne přesvědčivé výkony. Jedničkou je pak dokonalý Igor Bareš a duo Chmela-Novotný. Ale ten zvuk... (01.02.2011)

Povedená satira, která se může směle postavit vedle mistrovských děl let šedesátých jako je Hoří, má panenko nebo Ecce Homo Homolka. Na pět to ale není, trošku tomu škodí přílišná rozmáchlost a z toho plynoucí přepálená stopáž. "Chlapi, jestli ta silnica do pěti let nebude, tak rezignuju." nebo "Chci znát váš názor! Žádný názor nemám." (14.02.2011)

Vyjímečnost talentu Roberta Sedláčka spočívá v tom, že jeho filmy reflektují skutečnost bez toho, aniž by ji deformovaly do klišé a frází, jimiž čeští tvůrci maskují absentující vlastní názor. Hřebejkovy Pelíšky a Pupendo působí srozumitelně proto, že jde o jakousi lidovou mytologii na úrovni hospodského tlachu, kterou nelze konfrontovat se skutečností. Opravdové problémy jsou odsunuty pryč a zůstává jen to hladivé sebedojímání. Jakmile dospělo duo Jarchovský - Hřebejk po časové ose do současnosti (Horem pádem, Medvídek), ocitlo se v době, kdy se nemůže opřít o žádný obecný konsensus a výsledkem je tvůrčí bezradnost. U Sedláčkových filmů jsem po dlouhé době zažil pocit přímé interakce s filmovým světem, světem s reálnými problémy, nikoli uměle vykonstruovanými. (23.01.2011)

Takový zbytečný film. Nenadchne ani neurazí. A člověk na něj za dva dny zapomene. (31.01.2011)

Mouřínov, zapadlá víska kdesi u Vyškova, kde končí svět (i jediná příjezdová silnice) žije nyní jen jediným - mistrovstvím Evropy ve vábení jelenů. Tato ojedinělá událost je natolik významná, že je do vesnice pozván i ministr zemědělství a premiér vlády, které se místní občané pokusí přesvědčit, aby vesnici alespoň trochu pomohli výstavbou silnice na druhou stranu ... Takže ... po první polovině filmu jsem si mnul ruce, jak film nádherně sepsuju a jak si zase jednou s radostí dám odpad!, protože takhle nudný film jsem pomalu ještě neviděl. Vábení jelenů ani žádné podobné taškařice nevyznávám, nechápu proč by v něčem takovém mělo být mistrovství, a už vůbec ne proč s takovou slávou. Nicméně pak začala druhá polovina filmu a já se začal docela dobře bavit. Největší zásluhu na tom má asi Igor Bareš v dokonale roli premiéra, stejně tak jako zoufalý Pavel Zedníček v roli starosty, jak žebrá o svoji silnici (o to víc mne dostala "mapa zahozená v poli"). Za druhou polovinu filmu bych klidně dal i plný počet (a nezkazí mi dojem ani šíleně přehrávající Martin Trnavský). No a když se to odečte a sečte, tak mi vychází krásný průměr... (08.02.2011)

Hodně slušnej pokus o "vesničko má středoevropská", s opravdu smutným avšak o to naléhavějším poselstvím. Všichni zúčastnění herci, neherci, kompars a celý štáb věří tomu co ztvárňují a naprosto se se svými úkoly ztotožňují a to z filmu dělá něco víc........Robert Sedláček a kolektiv má extrémně slušně nakročeno na to stát se nenáviděnými českými umělci, zobrazuje věci tak, že jsou naprosto patrné až poté co s nimi ztotožníte, popřípadě se v některé postavě objevíte......... a to se nám NEJVĚTŠÍM ČECHŮM nelíbí a je jedno jestli jsme MUŽI, nebo ne a jestli jsme březí, nebo V ŘÍJI (30.06.2011)

Po formální stránce vynikající - výborná kamera, práce s kompozicí, střihem, hudbou, zvukem ( různé zdroje zvuku uvnitř mizanscény), souhra kamery a mizanscény za účelem humorného efektu atd. Vizuálně strohé, moderní a funkční. Kamera se jemně hýbe, neustále jakoby pluje, i když stojí na místě, tak se jemně kýve, ale netřepe - hladký, organický pohyb. Tyhle nenápadné kamerové nuance měl Robert Sedláček už v Pravidlech lži. Výborná práce se zvukovou stopou - přepínání z diegetické hudby do nediegetické. Někde něco hraje - střih do paralelního děje a hudba najednou funguje jako doprovod. Nebo naopak - hudba doprovází scénu a divák najednou zjistí, že jde o vyzvánění telefonu. Nebo scéna na kolotoči, která už už přerůstá v emotivní propojení muziky a obrazu. A najednou se hudba vypne, holka spadne z labutí a magii momentu je konec. Zcizování a ironizace. více zde http://blacklsays.blogspot.com/2012/05/muzi-v-riji.html (04.03.2012)

Sedláček famózně navazuje na českou novou vlnu 60. let, tady i ve snímu Rodina je základ státu (tady možmá víc tou zdánlivou chaotičností, nesevřeností, amatérštinou). Je možná smutné, že tahle doba nevytváří svůj vlastní rozpoznatelný styl. Na druhou stranu je sympatické, jestliže se někdo dokáže vracet k mistrům a učit se od nich, napodobovat je téměř dokonale (v orientální estetice nic špatného, mind you). Lze jen doufat, že takoví umělci jednou najdou svůj vlastní svébytný jazyk a filmový rukopis, který už bude předváděn (zdánlivě) bez vzorů, bez ur-jazyků (jež tam aspoň nebudou slyšet). Možná je Sedláček v něčem příbuzný se Slámou, a tím nechci říct, že tento sedlák mlátí prázdnou slámu. Naopak -- Sláma je jenom Hřebejk zatlučený naležato. Sedláček je Sedláček. (27.03.2012)

Ale jo. Jak o tom tak přemýšlím, docela se mi to líbilo. Nejspíš to bylo ale tím burčákem, co jsme při sledování popíjeli. :-) Každopádně příjemná změna oproti expicitnímu humoru a zakaždoucenuvtipnosti jiných filmů. Překvapili mě i herci, třeba Čmaňa byl úplně v pořádku a Bareš, Huba, Novotný... výborní. (08.10.2010)

ztráta času (30.01.2011)

Přý úsměvná satira a nekritická idyla jednoduchosti. Snad při konkrétním zaměřeném úhlu pohledu ano. Ale obecně mě tento snímek moc neuchvátil. Humoru pomálu, spíše věci k pousmání. A když už humor, tak lehký, český, na míru spíše méně náročnému publiku. To ale samotný film nebude moc bavit, protože nemá tak velkou humornou kadenci a sanží se hrát spíše na tu satirickou výpověď. KOlem a kolem, dvě hodiny jsou moc. Silná místa stírají dlouhé slabé pasáže. Dobré nápady podrážejí zbytečné kravinky. I když je to na české plátno spíše nadprůměr, z mého pohledu je to spíše lehký podprůměr toho lepšího, co se u nás natočí. Nechci tím ale podrážet místní vysoká hodnocení, protože určitým pohledem teno snímek má na víc, než mé hodnocení. (08.05.2011)

Film, který nic nikam neposouvá, trochu se inspiruje buranskými komediemi, trochu filmy Bohdana Slámy, chvilkami to dokonce zavání satirou, ale na to nemá Sedláček dost ostré zuby. Je to příjemně uvolněná letní zábava, kde zaujmou hlavně herci - Bareš, Vančurová či Huba jsou naprosto skvělí (což se dalo čekat), hodně se mi líbila dvojice mladých Jaroslav Plesl-Eva Vrbková a postava Petra Váši byla v podstatě zbytečná, ale velice zábavná a já za ní nakonec přidávám tu čtvrtou hvězdičku. (14.09.2009)