Setkání v Praze, s vraždou

Dobrá hudba, dobří herci (až na Vondráčkovou), dobří autoři námětu a přesto je to celé nějaké podivné. Vyrovnání se s minulostí je samé klišé (hodná chudá paní hraběnka, sudeťák zastřelený gardisty, komunisti byli svině - no to je tedy náramná novina), rozuzlení detektivní linie mi připadalo notně přitažené za vlasy (já vím, to je můj problém) a když je to Škvorecký, tak tu nesmějí chybět v hojné míře saxofony, že? No, atmosféru to celkem mělo, na slabší průměr to stačí... (04.01.2009)

peklo v řetězech...dokonale sterilní a bez tempa...svým způsobem jedinečná učebnice toho, jak nepracovat se střihovou skladbou a budováním filmového prostoru...vydržel jsem půl hodiny...a to je výkon vzhledem k tomu, že ani pořádně nevím, o co tam šlo, protože daleko víc přitahovaly mojí pozornost formální lapsy...odtud neustálé výkřiky typu " Proč tam je tenhle záběr ?", "Proč je ta kamera tak daleko, když před chvílí byla tak blízko", "Proč je tak zpotvořená kompozice", "Proč se kamera před chvílí nehýbala a v prostřizích se hýbe...a navíc divně tam a zpět", "Proč ten přesosák, když mezi statickejma záběrama to tak silně vynikne" atp....a k dovršení zmatku podivné výjevy polonahých saxofonistek...no prostě mě to psychicky vyčerpalo... (16.10.2011)

Snové herecké obsazení, jaké se v televizním filmu moc nevidí. Tím končí klady, snad ještě na několik momentů od soudu. Jinak se děj velice vlekl, stále se mluvilo. Nejhorší ovšem byly vstupy s jazzového koncertu, kde hrály na saxofony tři holky a Bára Štěpánová. Rušivé, nezajímavě, mimo děj. Dva kudrnáči z kriminálky, Básník a Idiot, bohužel kvalitě krimi roviny nepřidali. (15.10.2018)

Slabší průměr. Minulost a zase minulost, která se vrací do současnosti a ovlivňuje osobní život policajta v podání Pavla Lišky. Ten se pere s dilematem a svou roli hraje neohrabaně. Jako Láďa v Pupendu, ale tam to bylo na místě. Ivu Janžurovou bych jako šlechtu nesnesla vůbec, strkala nos do cizích věcí až přílíš a to její věčné chichotání. Jak ubohé. P. Landovský, J. Menzel, J. Tříska a spol. hráli přestárlou partu kašparů-muklů. Kazí to celkový dojem. (05.01.2009)

Jak dlouhé, tak taky široké. Alespoň jsem měl možnost vzpomenout si na před mnoha lety zhlédnutý ruský film, ve kterém detektivové cosi vyšetřovali a po dvou hodinách přišlo něco jako mlha a konec. A s filmem "Setkání v Praze, s vraždou" je to dost podobné. Vypadá to, že jde nejen o vyšetřování vraždy, ale také o vyrovnávání se s minulostí. Pak přichází něco jako mlha a je nějak konec. A když k tomu připočtu děsnou nudu, nepochopitelné koncertní vstupy do děje v podobě polonahé saxofonové dívčí skupiny a amatérské herecké výkony, lze film celkově označit jako mizerný. (04.01.2009)