Den nezávislosti

Kdo by chtěl v tomto sci-fi thrilleru hledat nějaké životní moudro, bude těžce zklamán. Jde totiž o čistokrevnou popcornovou podívanou, při které je doporučeno nepřemýšlet nad tím, co se na plátně nebo v TV děje a prostě jen hltat a hltat (očima). A tady toho k hltání je opravdu hodně. Záplava supermoderních triků se na člověka z plátna doslova vylije a chvílemi je jich tolik, že je divák ani všechny nepostřehne. Po této stránce - všechna čest. Co mě ale (jako už mnohokrát) dokonale odrovnalo, to je ten americký patriotismus. Pro mě osobně už je to ta nejzprofanovanější věc na světě. Ale ještě více mě začínají unavovat američtí prezidenti - akční hrdinové. Pro mě osobně je daleko realističtější skutečná návštěva mimozemšťanů na Zemi. (24.08.2002)

Větší béčko s áčkovým rozpočtem jsem snad neviděl...ale je pravda, že mě ID4 v mých 12 letech hluboce zasáhl. Houby jsem věděl co to je psychologie postav, co to je předvídatelnost děje, prostě jsem zapadnul do sedačky a asi dvě hodiny uslintával nad tehdy úžasnými efekty. Ale zaplaťpánbůh jsem alespoň trochu dospěl, takže bych si při vzpomínce na některé věci, které jsem o tomhle "hlubokém" díle prohlašoval, musel dát pěstí. Dneska už bych ID4 nedoporučil ani jako popcornovou zábavu, ta má často alespoň nějaký nápad:) A navíc mám dojem, že každý druhý příšerně patriotický film o Americe stejně natočili Němci... Update 2013 - měl jsem tu původně 60%, ale nedávno jsem to znovu viděl a musel jsem uznat, že je to precizně zvládnutý mozkový výplach jako byli třeba první Transformeři (i když na těch výhradách vůči vlajkoslávě a patetickým patriotickým gestům stále trvám, protože prezident-fighter pilot je už hodně přes čáru). A jelikož funguje i o víc jak patnáct let později, zaslouží si červenou barvu. 70% (25.01.2003)

// Dost možná moje první setkání s pojmem "blockbuster" a není to asi náhoda, že u toho byl zrovna Mr. Destruction itself. Ten chlapík se zkrátka nezapře, má prsty pomalu ve všem, co vybuchuje a jako malému škvrněti, zničení New Yorku, Will Smith jako akční geroj nakopávajicí xicht emzákům a Bill Pulman jako nejvíc cool americký prezident ever - to byla zkrátka příliš silná kombinace, než abych jí přežil nepoznamenaný. A díky bohu za to, protože sledovat dnes takové filmy a nebýt schopný si je "užít" naplno... můj život by byl o dost smutnější. Lituji ty, kteří tohle nezvládnou. Independence Day - 90% (07.12.2012)

"Soudruzi, v naší zemi přistáli oškliví diverzanti z kosmu za účelem vysazování mandelinky barmborové do našich žírných lánů. Soudruzi, my si ale Státy rozvracet nedáme! Navíc máme ten vítězný červenec, tak hrr na ně" Kapitalistický realismus v plné síle, stejně dementní, jako bolševické agitky, stejně okázale patetické. A navíc – ty figurky. Bodrý "nigga", hrdinný prezident-pilot, ožrala se srdcem donského kozáka... jezusmarjá, pardón... neohroženého kovboje... Prostě brilantní výroba smradlavé kuličky z ubohého prdu. Film o ničem s pěknými efekty. Lesk a bída Hollywoodu v plné parádě. Nebylo to vyrobené na zakázku Bílého domu??? Edit 2011: chtě nechtě musím přiznat, že (podobně jako mnohé bolševické agitky) mě tenhle film baví a naplňuje zvláštní rozkoší z absolutní magorie. Takže mu s odstupem času uděluji o hvězdičku navíc, ve srovnání se šmírou jménem Světová invaze je to přímo královská zábava a stejné hodnocení si nezaslouží... (25.01.2004)

Vypnout mozek, udělat si pořádnou porci popcornu, dát volume doprava (vidět to mimo kino ať již domácí či klasické nemá sebemenší smysl), vsugerovat si lživou formulku "obsahuje to nadsázku", a hlavně nic neřešit. Pokud to zvládnete a dokážete si opravdu nalhat, že to nadsázku obsahuje, tak je to vydařený, velkorozpočtový, katastrofický béčkový popcorňák se známými, ale většinou úděsnými hreci (s výjimkou hláškujícího Willa Smithe) a slušným tempem. K tomu přílišná délka a americký patos v takové míře, že ho dokázal trumfnout jen sám Emmerich ve svých následujících snímcích. (22.04.2005)