Den nezávislosti

Den nezávislosti je jeden z nejpovedenějších Emmerichovejch filmů, co jsem zatím viděla. Samozřejmě - nikdo si nepotrpí na opulentní proslovy správňáckejch americkejch prezidentů, ale tady není tenhle neduh ještě tak převažující. Emmerich měl štígro na herce jako Goldblum, Smith, Mary McDonnell, no i ten Pullman to dobře odehrál. Fajn je, že se na nic dlouho nečeká, emzáci se objeví hned zkraje a pak to v rychlým sledu následuje, akce je dost, výbuchů ještě víc, většina hlášek se povedla, spousta věcí i domů byla zničena, pes samozřejmě přežil. Je uklidňující vědět, že člověk se bez tréninku naučí během minuty ovládat zcela cizí mimozemský plavidlo, tím naše naděje na přežití rapidně stoupá. Nerealistickej, ale jinak zábavnej akční katastrofickej film s mimozemšťanama jak má bejt. (30.06.2014)

Deň nezávislosti bol totálne ukážkový letný megahit s rozpočtom, ktorý nebol gigantický (ani v polovici 90. rokov), ale vizuálne film vyzerá ako keby stál o 150 miliónov viac. Udalosť sezóny, ktorý každý musel vidieť v kine. K nám na Slovensko sa Emmerichov supertrhák dostal síce až na jeseň 1996, ale hlavne, že sme si ho mohli užiť v kine, pre čo bol stvorený.  O monumentálnom sci-fi (od týpka, ktorý nakrútil Univerzálneho vojaka a čudnú Hviezdnu bránu) sa hovorilo všade: v škole, v robote, na pumpách, v domácnostiach. Apokalypsa celosvetového rozmeru, slizkí mimozemšťania s chápadlami, agresívne vesmírne gigalode, patetické preslovy amerických prezidentov, bláznivý doktor Okun (Brent Spiner alias Data zo Star Trekov), k tomu výborné herecké trio pozostávajúce z dobrých, ale neslávnych (alebo aspoň v tej dobe) hercov (najväčšou hviezdou bol zrejme Jeff Goldblum vďaka len tri roky starému hitu Jurský park), nevídané efekty a samozrejme šťastný koniec. Povedal by som, že Emmerich mimoriadne šikovne využil vtedajší televízny fenomén Akty X a naplno ho podojil, takže sa dozvieme, že americká vláda o existencii UFO vie celé desaťročia, prebieha utajený výskum atď. Dvojka, ktorá prišla 20 (dvadsať!) rokov po jednotke už bola nuda. Kino Považan NMnV 1996 (01.11.2004)

Spolu s Patriotem asi nejlepší Emmerichův film. Tady mi ten jeho patos nevadil ani v nejmenším. Perfektní hudba a herecké obsazení všemu dodává tu správnou adrenalinovou šťávu. Konečně se dozvíme pravdu o Oblasti 51 ;) Vynikající triky, ve své době špička. Příběh sice nic moc, ale chtějte po scénáristovi, aby napsal nějakou story pro Emmeriche, u kterého by jste alespoň na minutu měli zapnout mozek a režisér by jej nakopl do zadnice jako správnej patriotickej Němec. (Ano, největší americkej patriot se narodil v Německu). Jestli hledáte ten správnej film k popcornu, tak už máte jasno - Den Nezávislosti. (15.01.2006)

Asi nejlepší katastrofický film všech dob. Jsem zvědavý, s čím přijde Spielbergova "Válka světů", ale "Den nezávislosti" se jí bude překonávat jen hodně těžko. Film sice nepřináší žádnou inteligentní hlubokou myšlenku (teda až na pár narážek, jako, když mimozemšťani vyčerpávají jednu planetu za druhou), ale přiznejme si to sami, nikdo nikdy taky nenapsal, že by film tohoto žánru něco takového obsahovat měl. A "Den nezávislosti" si ani na nic takového nehraje. Jde o výbornou zábavu doplněnou revolučními efekty, ucházejícím příběhem a takovým podivným kouzlem, které vám prostě říká, že je to fakt dobrý film. U lidí bych tomu řekl charisma. A to je přesně ta věc, která mi třeba v "Dnu poté" nebo v "Rozpoutaném peklu" chybí. ***Věděli jste, že: Po odpálení atomové bomby David začne vyvádět a převrátí v hangáru několik předmětů. Na jednom z nich - plastovém koši - zespodu svítí nápis "art dept" neboli "oddělení rekvizit".// Děti jednoho z hrdinů (pilota alkoholika) sledují při příletu mimozemšťanů v televizi legendární film "Válka světů" z roku 1953."*** (22.04.2005)

6 / 10 Hodiť tento filmu do odpadu by bolo príliš jednoduché a hlavne neprofesionálne, takže sa pripravte na moju vyčerpávajúcu etudu s názvom "Patriotizmus v priebehu vekov", pohodlne sa usaďte do kresla, zavrite oči a nechajte si predčítať : "Kde bolo tam bolo, za siedmimi horami a siedmimi dolami, bola raz jedna Amerika. Kedysi dávno ju založili kolonisti z Európy, ktorí tam prišli hľadať bohatstvo, náboženskú slobodu a plodinu, ktorá sa mala čoskoro stať základom rýchleho občerstvenia. Prvé roky neboli vôbec jednoduché - bola im zima, nemali čo jesť a do cesty sa im neustále plietli podivné červené tvory napádajúce ich rečami typu "Me Vinettou, me lovez you so much!", alebo "Me have food, me give you one!" - po takomto očividnom prejave agresie ich preto žiadny normálny človek nemôže súdiť za to, že všetkých príslušníkov tejto rasy pracne, jedného po druhom vystrieľali. Poriadok musí byť! Samozrejme, že to nebolo zo dňa na deň, ale trvalo to dlhé roky - za ten čas sa kedysi panenská príroda zmenila na nepoznanie : lesy spravili miesto pre prvé osady, prvé osady pre prvé mestečká, prvé mestečká pre prvé mestá a tie zas pre prvé veľkomestá; krištáľovo čisté rieky sa postupne zmenili na zmes zlatokopného odpadu, krvi a ohnivej whiskey a vzduch sa naplnil pušným prachom a telesným pachom. Po dobre odvedenej práci, tj. po pochovaní posledného červeného brata, sa ich zmocnili nepríjemné výčitky svedomia, no zároveň aj pocit hrdosti - hrdosti na všetko, čo vlastnými rukami dokázali. No a odvtedy ju manifestujú na každom kroku : americké vlajky, červeno-modro-biele tričká a čiapky, oslavné ódy, ohňostroje, sošky, plagáty, odznaky a filmy. A tu začína náš príbeh..." Už je vám to jasné? (04.01.2006)