Já, padouch

Nebylo to pixarovsky dokonalé (především tedy chyběl lepší příběh), přesto jsem se u Despicable me poměrně oddychově bavil a věřím, že s originálním dabingem by to bylo ještě o chloupek lepší. Minioni jsou parádní postavičky, které by si možná zasloužily větší prostor v nějakém krátkometrážním seriálu.. pět minut denně bych si klidně dopřál. :) (03.11.2010)

Úspěch filmu závisí na tom, jestli je člověk schopen odpustit mu kýč, předvídatelnost a jednoduchost. Což jsem udělala. O filmu jsem předem nevěděla vůbec nic a musím říct, že takhle jsem se u animáče nepobavila od Jak vycvičit draka. V první řadě je to vítaná změna po záplavě otravných animáků plných mluvících zvířat a spousty samoúčelných cameo celebrit. Film si na nic nehraje, od začátku je to jednoduchý příběh a o víc, než naplnění těch pár hlavních a zjevných cílů se nesnaží. Pak je tu celkem originální a vtipná hlavní postava, výborný začátek a několik opravdu dobrých vtípků, co pobaví. Navíc hlavně za začátku se objevují i vtipy na podobný film nebývale drsné (železná panna hlavně). Potom následuje hodně silný doják, který ne každý zkousne. I já bych ho normálně okamžitě hodila do koše, ale tady to tak pěkně vyšlo, že mi vůbec nevadil. Abych pravdu řekla, líbilo se mi to víc, než nedávný pixarovský Up! 90% (25.03.2011)

Nechala jsem se přesvědčit, že Padoucha musím vidět, protože se mi to bude líbit a budu se u toho náramně bavit. Jedna postava tam je mi prý hodně podobná. Já důvěřivá podlehla a film si opatřila. Podlehla jsem přesvědčování přes intuitivní odpor k těm pinožícím se poskakujícím žlutým nesmyslům vydávajícím divné zvuky a tupě se hihňajícím. Jedna postava mi tam je skutečně podobná. Je to ta, co se chová rozumně, racionálně a trapně se nepitvoří (ne, není to ten pes). Ty oživlé křupky vydávající pištivé zvuky mě neskutečně sraly, zlý matfyzák křísil k životu moje dávno pohřbená traumata z mládí a dobře jsem se u filmu bavila jen ve chvílích, kdy jsem se odcházela podívat, co se děje za okýnkem mé automatické pračky. Lidský masochismus je nekonečný. Schválně, jestli je druhý díl jenom stejně blbý, nebo jestli se podařilo vytvořit zhůvěřilost ještě větší. (04.11.2015)

Mělo to sice příliš dlouhý a nevýrazný rozjezd, který bavil jen ujetými drobnostmi a zábavnými detaily, ale s odhalením plánu na "Velkou" loupež, nástupem Vectora a příchodem trojice malých sirot to všechno naštěstí začalo dostávát svižné tempo, pořádnou dávku humoru, akce, emocí a výborných nápadů, které účinek humoru, akce i emocí zručně a razantně posilovaly. Tvůrci si sice tu a tam něco vypůjčili z osvědčených triků úspěšných hitů (třeba Příšerek, Úžasňáků nebo Trakařů), ale natolik neokatě, že mi to nijak zvlášť nevadilo. Bylo to vzhledem k první čtvrthodince nečekaně a natolik milé, svižné, ujeté, zábavné a kupodivu i dojmené, že jsem se nejen pobavil a zasmál, ale dokonce mi v jednu chvíli i oči zvhly. (08.04.2012)

PAČKU. Slovo infantilní bych nahradil "roztomile dětským" a přidal bych ... dojemný. Supr špionská hudba a v neposlední řadě vynikající Jiří Lábus v hlavní roli českého znění. Jo a potom to 3D. První film, který jsem viděl ve 3D. A po letech zvyšuju hodnocení o hvězdičku, prožitek z filmu je ještě intenzivnější, i bez 3D. Vždyť jsem to říkal. (17.01.2011)