Stalingrad

Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Trochu zklamání na rozdíl od vynikajícího filmu Nepřítel před branami http://www.csfd.cz/film/164-nepritel-pred-branami-enemy-at-the-gates/) francouzského režiséra Jean-Jacques Annauda, nebo sovětského filmu Stalingrad (1989) od Jurije Ozerova. Tento Vilsmayerův Stalingrad trpí nedostatečnou výpravou a mizernými dialogy, které mne občas iritovaly. Plusem naopak je, že faktickému ani ideologickému obsahu filmu ani režii není co vytknout. Trailer: http://www.csfd.cz/film/26591-stalingrad/videa/ (11.07.2010)

Na Stalingradu je vidět, že jeho rozpočet sice smutně pošilhává po kamarádu ve zbrani Ryanovi, což vynikne hlavně v bojových scénách, ale téměř ve všem ostatním stojí nad ním. Ve Stalingradu není místo na sentiment, nejsou tu samí hrdinové, vojáci mají strach, selhávají. Boje v budovách jsou mnohem osobnější, nepřítel je často na dosah ruky a v nepřehledné situaci spácháte i tu nejhorší chybu. A postavy se vyvíjejí. Vojáci prožívají deziluzi, mění se v trosky fyzické i psychické. Rozklad morálky, těl, vojenského tělesa i jedince jde ruku v ruce. Nevím proč, ale z nějakého důvodu je západní filmová fronta jinačí než ta východní. Sice stejně krvavá, ale tak nějak hezčí. Vilsmaier, či spíše scénárista, si však jedno přikrášlení neodpustil. Páchají-li totiž Němci nějaká zvěrstva, nikdy to nejsou hlavní hrdinové. Ukázal nám, jak válka dělá z lidí trosky, ale neukázal nám, jak se rodí monstra. (15.09.2008)

Jak se tu asi všude dočtete, film nenabízí moc faktů ohledně bitvy o Stalingrad, není tam vysvětlený záměr, taktika, plán -Ani ze samotného dobývání tam není moc scén. O to tam ale v podstatě nejde. Film je postaven na co nejsugestivnějším vyjádření absolutní bezmoci, zoufalství, všeprostupujícího šílenství a úpadku jakékoliv morálky, vyjádřené pohledem čtveřice Německých vojáků. A tohle vyšlo perfektně - brutalita a surovost filmu je daleko před jeho Hollywoodskými následovníky, atmosféra a herecké výkony bez výhrad. Scénáristicky to sice není žádná hitparáda, film na konci ztrácí trochu dech, a v některých pasážích mi nebylo jasné co se přesně děje, ale tohle bylo vyváženo výše zmiňovanou atmosférou. Jo a Heřmánek je tam výbornej ! Můžu jedině doporučit - po skončení filmu ideální vyskočit z okna, nebo si prostřelit hlavu. Heil Hitler ... (07.08.2016)

A nebavilo. Mě fakt nebaví dívat se na česko-německé herce, jak jdou nepředstavitelným mrazem. Kromě toho, herci do jednoho hráli slabě a natočené to bylo taky mizerně. Mně to přijde stupidní a pořád dokola. Válka už je za námi. Na co se pořád k tomu vracet. Stejně to tak, jak to líčí tento film, nebylo, tak na co to řešit. Karikatura války a to platí o všech válečných filmech. Když tam naběhl Heřmánek jako německý důstojník, neubránil jsem se zakoulení očima jak Hurvajs. Chtělo se mně brečet, jak debilní to bylo. Pane režisére, už, prosím, nikdy nic netočte, a když tak pro sebe, případně pro německé publikum, které může mít radost, jaký jste kretén. Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti. 20% dávám za přesvědčivé hučení větru při pochodu vojáků vánicí. Jinak bída. (02.05.2012)

Stalingrad je působivě natočené válečné drama, které dokáže z minima vytěžit maximum. Ve filmu chybí velkolepé epické válečné scény, soustředí se spíše na malou válku v tunelech, namísto velkých srážek techniky se objeví jeden T-34, ale tím víc mi snímek přišel působivější. Neukazuje stalingradskou bitvu jako gigantickou obkličovací operaci, ale popisuje boj o město na osudech jednotlivců a dostává tak do děje lidský prvek, který mu rozhodně neškodí. Každopádně je to zajímavá změna oproti častým válečným velkofilmům, navíc je zajímavé, že Karla Heřmánka obsadili do role hauptmanna Wehrmachtu, když většinou hraje hebrejce a loví srnce. Ale rozhodně neudělali chybu. (27.06.2016)