The Girl with the Dragon Tattoo
The Girl with the Dragon Tattoo
Verblendung
Muži, ktorí nenávidia ženy
Režie:
David FincherScénář:
Steven ZaillianKamera:
Jeff CronenwethHrají:
Daniel Craig, Rooney Mara, Christopher Plummer, Stellan Skarsgård, Steven Berkoff, Robin Wright, Yorick van Wageningen, Joely Richardson, Geraldine James (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Mikael Blomkvist zrovna prohrál soudní spor s Hans-Erikem Wennerströmem, o kterém nedávno napsal nepříliš pozitivní článek. Jeho pověst tím utrpí, a tak příležitosti využije Henrik Vanger, který si Mikaela pozve na sever do Hedestadu, aby vyšetřil zmizení a nejspíš i vraždu své neteře Harriet. Harriet zmizela v roce 1966, a jelikož ji nikdo neviděl odjíždět, policie došla k závěru, že ji nejspíš někdo zabil. Předtím byla s kamarádkami na slavnosti, ze které ale náhle odešla. Pak už ji viděli jen krátce, když se objevila v Henrikově domě a chtěla si s ním promluvit. Henrik ale neměl čas, a když ji hledal později, už byla pryč. Henrik po ní celý život pátral a nashromáždil mnoho informací, které hodlá Mikaelovi poskytnout, včetně domu u jezera, kam se může Mikael dočasně nastěhovat. Výměnou za pomoc mu Henrik nabízí peníze a opravdové důkazy proti Wennerströmovi, aby mohl Mikael očistit svou pověst. Mikaelovi se na severu moc nelíbí, ale nakonec nabídku přijme a nastěhuje se do domu u jezera... Lisbeth pracuje pro bezpečnostní agenturu a pracuje i na Mikealově profilu. Nechal si ho prověřit Henrikův advokát Dirch Frode předtím, než si ho Henrik najal. Lisbeth má život už tak dost těžký, a navíc její poručník dostane mrtvici a už se o ni nemůže starat. Dostane tedy nového poručníka Nilse Bjurmana. Ten ale zneužívá svého postavení a Lisbeth mučí a znásilňuje. Lisbeth se ale vzepře a pomstí se mu. Bjurman jí při tom musí slíbit, že už se o ni nebude zajímat a bude jí pravidelně vyplácet peníze, aniž by se u něj musela hlásit. Při svém pátrání Mikael narazí na zajímavou informaci, a tak po Frodeovi požaduje asistentku. Ten mu doporučí právě Lisbeth. Mikael se za ní rozjede a nabídne jí práci. Lisbeth to zajímá a tak souhlasí a okamžitě se pouští do práce... (TV Prima)
(více)Recenze (1 536)
Pořád dobré, zřejmě kvůli předloze, ale se severskou verzí tahle prohrává. ()
Film je sice vynikající, ale bohužel mu podkopává nohy podprůměrnost předlohy. Nejvíce mě bavila práce se švédštinou, přízvuky a vlastně obecně se severem. ()
Dosud nejlepší CSFD premiéra. Film, který překonal očekávání. Výborně vystavěné kriminální drama, které krom pozvolného začátku snad nemá slabiny. Ačkoli nejde o můj oblíbený žánr, už dlouho jsem se v kině tak nebavil. Daniel Craig na chvíli odhodil Bonda, aby mohl předat akční party svému protějšku, skvělé Rooney Mara. Této herečce, jež dosud nebyla moc ve známosti, se nyní nabídky jistě jen pohrnou. Snad nebude znít přehnaně, když řeknu, že tohle je hlavně její film. Craig se k ní skvěle hodí, nechává jí totiž prostor vyniknout, což je schopnost, kterou dokonale předvedl již v Casinu Royal s Evou Green. Kombinace seriózního ustrašeného novináře a mladé gotik drsňačky funguje na výbornou. Komický rozměr této dvojice je umocněn řadou vtipných dialogů, což občas příjemně uvolňuje neustálé napětí, kterým je film prostoupen. Fincher potvrdil svůj talent pro detektivní výstavbu děje. Pro mě jeden z jeho nejlepších filmů. Ve výsledku 158 minut uteče jak voda a člověk už se nemůže dočkat pokračování. Tohle je svěží švédský vítr, který zavál do zatuchliny hollywoodských stojatých vod. 83% ()
Tři jsou málo, čtyři moc. Jedná-li se o čistokrevný, popřípadě lehce mysteriózní thriller, do kterého lze vložit trochu vlastní iniciativy, nemá Fincher ve svém oboru konkurenci. A když, tak velmi malou. "Muži, kteří nenávidí ženy" však tuto podmínku nesplňují. To, že se jedná spíše o kriminálním drama než o thriller, by ani takový problém nebyl, hlavní "průser" tkví v tom, že se jedná o remake, respektive o otrocky zkopírovanou verzi dobrého, teprve dva roky starého filmu, která se liší jen v nepodstatných detailech. Absence režisérova rukopisu je tak vidět víc, než by byl jeho fanoušek schopen zkousnout. ()
Pátrání Mikaela Blomkvista ve Fincherově The Girl with the Dragon Tattoo (2011) nemá takovou "mrazivou" atmosféru jako švédská verze Män som hatar kvinnor (2009). Oba filmy nejsou úplně stejné a v americké verzi je několik odlišných scén. ()
Vynikající detektivka z Fincherovsky temného světa, ale trochu postrádající Fincherovskou hloubku. Při zkoumání zla v lidech jen lehce škrábe skalpelem po povrchu, do hlubin svalových tkání a životních orgánů se nezanoří... nebo alespoň ne tolik jak jsem doufal. Sraní na pokrytecké konvence se Fincher naštěstí drží stále a vykreslení nesmírně zajímavých postav je hodně povedené, obzvlášť v případě Lisbeth, tohle jsou zkrátka věci ve kterých byl Fincher vždy velice silný. Ve svých nejlepších filmech byl nicméně stejně silný i v myšlenkovém a pocitovém přesahu, který na první pohled přímočarému příběhu dokázal přidat, a v tomto Muži, kteří nenávidí ženy tolik neuchvacují, naopak se nejvíc blíží jeho čistokrevně žánrovému Úkrytu. Jen na rozdíl od něj tolik nepracují s drtivým napětím, ale spíš s mrazivým severským chladem a detektivním hledáním souvislostí. 8/10 ()
Viděno po několikáté a já musím zvýšit na plný počet hvězdic. Fincher tomu dodává svou atmosféru, nedá se extra moc srovnávat, která verze je lepší. V něčem je lepší, v něčem zase slabší. Nemůžu si pomoct, ale líbí se mi úplně stejně obě verze. ()
Atmosféra, atmosféra, atmosféra... a taky hudba, režie, Craig a Plummer. To jsou hlavní atributy, díky kterým jsem dal tomuto snímku plné hodnocení. Na "originál" jsem se záměrně nepodíval, abych zjistil, zda jsou zvěsti o jisté zmatečnosti nové verze pravdivé... a nejsou. Alespoň z mého pohledu. Výborná detektivka, která na mě působila všemi správnými aspekty. A atmosférou. Jo... zmiňoval jsem už atmosféru? ()
Kde je Fincher? Schován kdesi v pozadí. Transformován do postavy Lisbeth, bojující s větrnými mlýny establishmentu. Navenek ukazuje, že je zručný řemeslník, který umí zpracovat očekávané očekávaně až nadstandardně. Třebaže zimničně, mrazivě, strašidelně ... Kupodivu mě to emočně naplnilo (hold někteří si na ty emoce přece jen potrpí), oproti adaptaci domovské, která mě tak akorát dokázala emočně vysát a dostatečně nasrat. A koneckonců - exteriéry a reálie jsou na americkou megaprodukci neočekávaně dobré, čekala jsem daleko horší záležitost, toto mě velmi potěšilo, také díky opravdu povedenému hereckému obsazení. ()
Tak mám o důvod víc nenávidět americkou filmovou produkci. Proč ti odporní nadutci musí zkazit každý skvělý film? Z jiskrného švédského snímku udělali nudnou a fádní detektivku, která naprosto sterilním způsobem mrší příběhy lidí, které hrají lidé s šarmem srovnatelným s plesnivou okurkou. Takže vznikl jeden z mnoha naprosto zbytečných amerických remaků, který je jen dalším z mnoha důkazů primitivnosti současného amerického filmového umění. Tfuj! ()
Začnu trochu netradičně. D. Fincher má tu (ne)výhodu, že (narozdíl od Opleva) jsem jeho snímek vzhédl v době, kdy jsem již dostatečně obeznámen s předlohou Stiega Larssona. Kniha (trilogie) není, jak by se mohlo na první pohled (podle veskrze pozitivních ohlasů zdát) bezchybná a „těžko stravitelná“. Je to oddechovka a má jednu velkou (neopomenutelnou) přednost. Je nesmírně čtivá! Teď teprve plně (d)oceňuju komentář uživ. DaViD’82 k originálu. Zejména potom jeho postřehy k oběma hlavním představitelům. Jak přesné a výstižné! Zatímco v případě Oplevova snímku měli tvůrci štěstí (čti čich) na výběr hlavní představitelky Lisbeth v podobě N. Rapace a v případě M. Blomkvista (M. Nyqvist) to bylo šlápnutí NOTNĚ vedle, tak v případě Fincherova remaku je tomu přesně naopak. D. Craig je mé (knižní) představě sebevědomého neústupného novináře a chlapíka, co má o svém (soukromém) sexuálním životě naprosto jasno (i díky Oplevem vynechaným pasážím v podobě nevyobrazeného stavu se svojí kolegyní šéfredaktorkou Erikou Berger) a se slabostí pro „něžné“ pohlaví rozhodně bližší, než (s trochou nadsázky) jako ňouma působící M. Nyqvist. Co se týče hl. ženské představitelky R. Mara (coby Lisbeth) si (s dovolením) ponechám až na úplný závěr. Teď obraťme list. Nedokážu posoudit, jak by můj komentář vypadal, pokud bych nečetl předlohu, ale ve světle této skutečnosti musím konstatovat jediné. Sledovat tento nový Fincher(ův) snímek, je téměř jako listovat knihou (byť chybí dost řádků a mnohé stránky jsou zcela vytržené), přesto vyšetřování a samotný příběh působí téměř jako věrná rekonstrukce (což ostatně Fincher více než zdatně předvedl v jeho dřívějším Zodiakovi). Nicméně zde diváka překvapivě nezahlcuje přehršlem informací (jakoby počítal s určitou informovaností dotyčného v podobě knižní předlohy) a naopak je (překvapivě) divák svědkem několika odlehčených momentů, které (alespoň v mém případě) padly na úrodnou půdu a setkaly se s porozuměním. Samotné změny ve scénáři (které provedl ve srovnání s Oplevem) jsou v drtivém počtu případů ku prospěchu věci (viz konfrontace Blomkvista s Martinem Vangerem ve sklepě, včetně hudebního doprovodu) a zejména potom v samotném konci projevil (na rozdíl od Opleva) cit pro danou látku. Změna oproti knize zabírá a potom je to zejména okamžik, kdy kopíruje předlohu, ukazuje (nastiňuje) skutečnou Lisbeth (náklonost, kterou začíná pociťovat k Blomkvistovi), něco u ní do té doby nevídaného (sama tomu dostatečně nerozumí, poté čím vším si prošla) a tím si Fincher dostatečně připravuje podhoubí pro pokračování, proč za ním Lisbeth posléze udělala tlustou čáru. Co říci závěrem? Silně pochybuju, že se daná látka (vzhledem k mnohovrstevnatosti) dala natočit lépe, Opleva Fincher jednoznačně na body poráží, přesto si neodpustím poznámku, že by se měl Fincher (v nejbližší budoucnosti) věnovat jiné (čti filmovější) látce. To nejpodstatnější (myšlenkové pochody Lisbeth) se totiž zachytit nedá a ZEJMÉNA se nemůžu zbavit dojmu, že tohle všechno působí jako zakázkový produkt. Sice řemeslně poctivě odvedený (jak je ostatně u Finchera pravidlem) nicméně dotyčný tomu nedodává patřičné koření v podobě vlastní invence, osobitosti...., což je (v tomto případě) věc nepřehlédnutelná (čti neodpustitelná) a bránící snímku v jakémkoliv větším přesahu (viz Fight Club). Výsledný resultát: kniha 9/10, Fincher 7,8/10, Oplev 6,5/10. S dovětkem (viz můj "dluh"), R. Mara nepodává rozhodně špatný výkon, nicméně oscara? Ale jděte! () (méně) (více)
Fincher má opět pevně ve svých rukách každou scénu (na minimálně čtyři z nich hned tak nezapomenu), ale celek (vinou zřejmě hodně nefilmově koncipované předlohy) je tentokrát trochu slabší. První půlku vlastně jen čekáme než se propojí dvě takřka nesouvisející (byť obě atraktivní) dějové linie a posledních dvacet minut plní funkci pouhého přemostění do druhého dílu. Navíc k odhalení vraha dojde tak nějak zničehonic, což ale na druhou stranu zase tak moc nevadí, poněvadž jeho totožnost stejně překvapí málokoho (bohužel). Osobně mám trochu problém i s velice kontrastní titulní dvojicí - zatímco Lisbeth je neuvěřitelně zábavná a zajímavá (svým vzhledem, chováním, inteligencí, minulostí), Blomkvist je pro mě vcelku sterilní postavou, která je definována značně obecně a tudíž postrádá nějaký charakteristický rys, jenž by ji učinil sympatickou nebo jakkoli hodnou zájmu (obsadit dobrého a charismatického herce někdy zkrátka nestačí). Pozn.: Úvodní titulky jsou audiovizuální žrádlo nejhrubšího zrna! 80 % ()
Ze srovnani se svedskou verzi vychazi tahle rozhodne lepe. Skvele typove vybrani herci, kteri i predvadeji slusne herecke vykony. Dej se mnohem detailneji drzi predlohy (a dokonce prekvapive nabizi i informace z druheho dilu), coz kvituji s velkym povdekem. Nektere aspekty jsou ale predkladany az prilis polopaticky a brzy je poukazano i na veci, ktere Larsson rozpleta az na konci, oboji asi se zamerem napomoci i tupemu divakovi domyslet si hned, kdo je pachatel. Kdyby to nahodou nestacilo, pachatel se pro jistotu uz od zacatku tvari jako silenec. Takze divakovi nezustava vubec zadny prostor pro vlastni uvazovani (coz neni pro Ameriku az tak netypicke, ze). Jedina velka zmena oproti predloze - Harriet - neni uplne vychytana, protoze neverim, ze by tahle verze u rodiny prosla. Ale je asi schudnejsi a vcelku mi nevadi. Na knihu tenhle film sice nema, ovsem s tim se jako u vetsiny dalo pocitat. Takze spokojenost. ()
Ne, že bych měl strach, že to bude propadák, ale po takřka dokonalé švédské verzi jsem se obával, aby mi americká předělávka nezkazila dojem (padnoucí obsazení, skvělá Noomi alias Lisbeth, atmosféra, poutavost). Jediné, co jsem o nové verzi věděl, bylo, že scénář více vychází z Larssonovy předlohy (ano, až na jediný detail ji "kopíruje" bezvadně). A Fincher už v úvodních titulcích ukázal, že se nebude bát tlačit na pilu a místy dá snímku akční ráz. A tak se tu pomalejší scény (kterých mi ve švédské verzi občas připadalo moc) mísí s rychlejšími, patřičně zvukově podanými, že nevzniká prostor pro nudu, a dohromady vytvářejí dokonalou atmosféru a film je natolik poutavý, že jsem si během něho jen několikrát uvědomil, že sedím v kině. Velký strach jsem měl z toho, jak mi sedne ústřední duo. Zklamání se ale nekonalo. Rooney můžu vytknout jen to, že Noomi jsem viděl první a asi bych jí proto dal přednost, jinak je výborná. Jen napětí mi trochu chybělo, snad proto, že už jsem věděl, co přijde (ačkoliv to bylo u švédské verze taky). Závěrem chci říct, že obě veze jsou v něčem jiné, jiné filmy, které bych kvalitativně zařadil na stejnou úrověň. Nezbývá než doufat, že Fincher přidá i další díl(y) a taktéž se neodchýlí od předlohy. # Jen tak mimochodem - hned, jak jsem přišel domů, musel jsem si pustit Enyu. # [viděno: kino] # příběh 9 | hudba 8 | humor 0 | akce 4 | napětí 3 | pustil bych si znovu 9 ()
Více než jen žánrový (detektivní) film, jakým byla švédská adaptace. Fincherův nový film je již tradičně precizní ve všech aspektech a po vzoru The Social Network umírněný, co se jakýchkoliv exhibic týče (něco ve stylu Klubu rváčů nebo Úkrytu opravdu nečekejte, Muži, kteří nenávidí ženy mají vedle zmíněného The Social Network nejblíže k Zodiacovi). Pro řadového diváka v některých částech možná úmorný (má vpravdě dlouhou, avšak opodstatněnou expozici...), ale z hlediska vyprávění pro svou preciznost takřka bere dech od začátku až do konce. Dokonale promyšlené záběrování a vyprávění sloužící kamerové jízdy (dobrá, jedna čirá vizuální exhibice se tu najde) v kombinaci s Fincherovým smyslem pro detail (loužičky moči od paralyzérem omráčeného člověk, deformace obličeje a vypadané zuby po silné ráně tupým předmětem, atd.) a takřka všudypřítomnou hudbou mého oblíbence Trenta Reznora pak ústí v dokonalý, ale zároveň i vyčerpávající divácký zážitek. Připočtěte si k tomu ještě vynikající casting (od dokonale sehraného ústředního dua až po ty nejmenší role), několik povedených vtipů a dech beroucí (nekecám!) úvodní titulky, ve kterých se za doprovodu božího coveru Immigrant Songu proplétají hlavní motivy filmu (je to takové zvrácená verze bondovských úvodních titulků) a máte tu zážitek, na který se jen tak nezapomíná. Sice není tolik podbízivý, aby si získal každého, ale o to více pak u několika šťatlivců rezonuje. P.S.: V komentáři rozhodně nešetřím superlativy, což o vypovídá o naprosté spokojenosti. P.S.S.: Sladkobolný závěr, po němž následují titulky a nový song od How to Destroy Angels je taktéž vynikající. ()
Skoro tak dobré jako původní film. Fincherovo uhlazené zpracování působilo trošku rutinně, některé části scén směšně, jako páté kolo u vozu. Postava Lisbeth byla scénáristy mírně osekaná oproti Män som hatar kvinnor. Natočení tohoto filmu bylo téměř zbytečné, když uvážim jeho nižší přínos a skutečně veliké počty scénářů k různým tématům, na které se dosud nesáhlo. [6/10] ()
Fincher asi nikdy neslyšel pořekadlo "Bacha na Švédy". Protože NAŠE evropská verze je ve všem lepší - má uvěřitelnější a nepřehnaný exteriéry a interiéry, hustší (kurevsky) atmosféru, neocenitelnou Lisbeth, dokonale provedený narušený vzdah mezi Míšou a emo bisexuálkou, syrově natočený "šokující" scény bez špetky zbytečnosti, při kterých leze mráz po zádech a i adaptovaný scénář má větší grády. Já se teda z tebe Finchere a i tebe Holywůde neposeru, to teda fakt ne (což se nedá říct o polovině zamindrákovaný csfd - "jakmile není něco z ú es á, tak se to pánům nelíbí...) ()
detektívka žije! craig konečne sympatický, emo konečne sexy, švédsko americkými očami vôbec nie zlé, fincher opäť v plnej sile. ()
Souhlasím s Civalem: Larssonova kniha není úplně kompatibilní s filmem. Hlavní příběh není nijak dechberoucí, ale komplikovaný, čtenáři se spíše vyžívají v detailech a pomalém odhalování zločinu. Ale Fincher zabojoval a díky flashbackům a zdvojené akci (vidíme jeden děj, zatímco voiceover nám vypráví co se děje jinde) se mu povedlo udržet věrnost knize lépe než Skandinávcům. Craig má to pravé charisma, aby užvaněný film utáhnul a Rooney Mara coby Lisbeth mu zdatně sekunduje (nutno dodat, že ona má víc co hrát). Američanům se konečně podařilo do tohoto příběhu dostat více emocí (bravo!), takže jsem si ho po téhle stránce víc užívala, ale stále to není to pravé - nebyla tu scéna, kterou bych si zapamatovala. A mrzelo mě, že si Fincher víc neužil ty vraždy - za to díky americké ratingové komisi :-p. ()
Související novinky
Úmrtí herce Juliana Sandse bylo potvrzeno
Britský herec Julian Sands byl od 13. ledna tohoto roku veden jako nezvěstný poté, co se vypravil na turistickou trasu zasněženými horami v oblasti Baldy Bowl přibližně 45 mil na východ od města Los… (více)
Noir Film Festival 2022: Filmy na černé listině
Noir Film Festival letos slaví 10. narozeniny. Unikátní žánrová akce, která se v roce 2013 poprvé konala na hradě Kokořín a rok poté se přestěhovala na hrad Křivoklát, se již podruhé v řadě bude… (více)
Claire Foy je nová Lisbeth Salander
Série Milénium bude v kinech oficiálně pokračovat bez Rooney Mary a Daniela Craiga. Tedy série... americká verze se dočkala jediného dílu, po němž přišla dlouhá pauza a teď se bude rebootovat.… (více)
Affleck Jr. vs. Bostonský škrtič
Sériovým vrahům se na filmovém plátně rád věnuje David Fincher, který do téže řeky úspěšně vstoupil třikrát – v Sedmi, v Zodiacovi a v Mužích, kteří nenávidí ženy. Momentálně točí detektivku Zmizelá… (více)
Příjemně obsesivní, komorní, evropsky působící, technicky dokonalý, žel i zdlouhavě natahovaný a nevybalancovaný remake Davida Finchera. Fincher se s komplikovaným originálem vyrovnal zdatně. Jen nevěděl, kdy skončit. Divák je vtažen do vyšetřování zločinu z minulosti, na který je najat investigativní novinář Mikael Blomkvist. Má vypátrat ženu, co je pohřešována nějaký ten pátek. Beze stopy zmizela v šedesátých letech. Její strýc věří, že je stále naživu. Reportér se klidí z města na venkov, ostatně, dělá jen dobře, má totiž na krku žalobu za pomluvu. Se zmizením tehdy mladičké Harriety se objevují archivní fotografie bestiálních vražd mladých žen, které má na svědomí neznámý sériový vrah, který si libuje v biblických odkazech. Souběžně s touhle dějovou linií divák také sleduje druhou oddělenou linii, ve které hnusnou hackerku sexuálně zneužívá její kurátor, který za to řádně zaplatí. Asi po hodině se tyto dvě linie spojí v jednu, hackerka začne spolupracovat s novinářem, mrdají spolu, pátrají po úchylovi, zase spolu mrdají, následuje finále s úchylákem v mučírně, ale to není konec. Fincher naznal, že divák ještě nemá dost a dopřál mu úplně zbytečně nastavovanou půlhodinku, ve které sice vzdal poctu režijnímu stylu Briana De Palmy, ale to už si mohl fakt nechat do jiného filmu. Tenhle film to musel mít u diváků hodně těžké. Jedná se o remake, kdo tedy zná původní film, na tenhle se hrnout nebude, dalším problémem je stopáž, přece jen tři hodiny je zátah. Film je poměrně komorně laděn. Scény mučení a znásilnění tvoří dohromady asi tak půlhodinku. Evropské lokace, angličtina vydávaná za švédštinu, roztahaná storka. I tohle může vadit. Fincher je mnohdy poutavý, následně zaduje na pořádně temnou notečku, hned na to je ničemně zvrhlý. Jeho režie je technicky dokonalá, střih, kamerové úhly, konstrukce scén, vše má nejvyšší kvalitu. Do titulní dvojice si vybral spolehlivého Daniela Craiga a odvážnou Rooney Mara. U Craiga je škoda, že se na mnoho let upsal agentovi 007, neboť se tím naplno vzdal jiných rolí. Méně slavná Rooney Mara je strašidlo do zelí. To se jinak nedá nazvat, co s ní maskéři provedli. Já vím, že to vyžadovala původní verze, ale to se nedalo, aby se s takovou vizáží pohybovala mezi lidmi. Je zde i další rozpor. U soudu byla vedená jako zaostalá osoba, musela mít speciální dohled, spáchala totiž zločin, ale při její údajné nízké inteligenci, se dokázala hecknout do cizího kompu až moc mistrovsky. Film podstatně kazí ta mnou zmiňovaná závěrečná třetina, která ze všeho nejvíc působila jako kompenzace pro Rooney Mara. Rázem z ní byla top modelka s blond parukou, zběhlá ve finančnictví a záměně identit, což byl dost výrazný odklon od předchozího sevřeného pojetí filmu, kdy napětí mělo houstnoucí až zvrhlý ráz a přivádělo diváka do varu. Tři hodiny je zkrátka přehnaná stopáž, do toho ineproprietní závěrečná fáze filmu, která nebavila. Podepsalo se to nepříznivě na výsledném dojmu, byť David Fincher stavěl svůj film do dokonalosti, pak si to ze čtyř hvězdiček posral na tři. 60% () (méně) (více)