Brestská pevnost

Tak něco takového jsem od ruských soudruhů nečekal. Poslední dobou se totiž snaží navázat na úspěšné válečné filmy z dob ještě Sovětského svazu a tak natáčí všelijaké pokusy. A ve většině (zdůrazňuji, ne všechny) případů je to průser. Ale snímkem Brestská pevnost dokázali, že v tomto případě jim to vyšlo nadmíru dobře. Začíná invaze do SSSR a v Brestu na hranicích s Německem se ruští vojáci brání v místní pevnosti. Jsou už dávno v týlu, ale nepřestávají bojovat a doufají, že příjde pomoc. Ta ale nepříjde, protože Němci už jsou desítky kilometrů za nimi. Po technické stránce úžasné, skvěle natočené bojové scény, výbuchy a skvělá kamera. Jako z amerických velkofilmů. A dokonce jsem se za ty dvě hodiny vůbec nenudil, což je u takovýchto ruských filmů na denním pořádku. I když ke konci tempo trošku upadlo, jako celek je to veliké překvapení a jeden z nejlepších novodobých ruských válečných filmů. (28.12.2010)

Čekal jsem oslavu hrdniství vojáků Rudé armády, čehož se mi do určité míry dostalo, ale z mého pohledu a k mému překvapení to nebylo tak okaté, jak jsem předpokládal. Navíc je otázka, nakolik je můj pohled v porovnání s podobnými filmy americké provenience objektivní vzhledem k zažité averzi k Rusům. Co se řemesla filmařského týče, tak není co vytknout. Vojenské srážky věrohodné, nálet jeden z nejlepších jaký jsem kdy viděl a i jednotlivé postavy, pomineme-li ten povinný patos, byly napsány s citem. Trošku mi vadila ta nevyváženost ohledně Němců, protože v poslední době je u válečných filmů zvykem podat částečný pohled i z druhého tábora a trochu ho polidštit, ale na druhou stranu je fakt, že z dostupných zdrojů víme, jak se fašisté na východní frontě v krutostech vyžívali. Moc nechápu distributory, že si tohoto nadprůměrného válečného snímku vůbec nevšímají. 80% (06.06.2012)

Proč, ptám se. PROČ musí být skoro každý zprvu solidně vypadající válečný film, který mám poslední dobou možnost vidět, ve finále zprasen v tak nehorázně patetickou sračku?? Mno... první hodina oukej, úvod, to se nám ale krásné ráno Leonide Iljiči, no to víš Nikito Sergejeviči, blábláblá, přichází Skopy, hmmmm, malej klučina - archetyp udatného sovětského vojáka, co tak krásně kličkuje mezi dávkami z emgéčtyřiatřicítky... a no tak vlastně proč ne, že jo. A pak noční šturm podle plánu Arnolda Jidáše (jen to minové pole tam chybí), takže Ivánku, kamaráde, mluvit moc nebudeš, ale zase tak krásně chcípneš se vz(d)orným "Urááááá!!" na rtech. Pak ještě někoho in memoriam vyznamenáme, stařík smočí slzou kus betonu, mrtvolky se nám zasmějí do kamery a kaněc filma. Ale zase objektivně musím uznat, že se to dalo vydržet bez dávení. Amíci by podobnému tématu dali na prdel podstatně víc. (30.11.2013)

Stale sa neviem rozhodnut ci mi je blizsi americke pateticke hrdinstvo alebo to ruske. Kazdopadne v legendarnom Osvobozdenje bolo patetizmu az saz, a aj tu sa nejaky najde. Film vsak dobre vykresluje druhu svetovu vojnu na Vychodnom fronte, ktora bola surova, ale velmi surova. Nechybaju vybuchy, prestrelky a celkova surovost vojny. 80 % (07.03.2017)

Výborná ruská vojnová dráma. Plná bolesti, smútku a nesplnených snov. Ako bolo vo filme spomenuté, všetci tušili, že sa blíži vojna, len ju nečakali tak skoro.... A potom sa už nedalo urobiť nič, len zomrieť. Je výborné, že podobne ako mnohé iné európske vojnové drámy, aj táto sa vyvarovala typických amerických kudrlinkových záležitostí a miesto toho sa bez príkras radšej zamerala na reálne hrôzy vojny, do trpkých dôsledkov a smutného konca. Ešte smutnejší koniec však čakal navrátivších zo zajatia, ktorí putovali rovno do ďalšieho lágru, tentoraz do vlastného. Holt, ľudské osudy sú niekedy veľmi smutné, bolestivé a nespravodlivé. 80/100 (23.12.2014)