Režie:
Clint EastwoodScénář:
Jason HallKamera:
Tom SternHudba:
Joseph S. DeBeasiHrají:
Bradley Cooper, Sienna Miller, Luke Grimes, Jake McDorman, Cory Hardrict, Kevin Lacz, Navid Negahban, Keir O'Donnell, Brian Hallisay, Sammy Sheik, Ben Reed (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Odstřelovač jednotek SEAL amerického námořnictva Chris Kyle je vyslán do Iráku s jediným úkolem: chránit své bratry ve zbrani. Jeho neomylná přesnost zachrání na bojišti velký počet životů, a když se rozšíří pověsti o jeho odvážných husarských kouscích, vyslouží si přezdívku „Legenda". Avšak jeho pověst se donese až za nepřátelské linie a na jeho hlavu je vypsána odměna a stává se z něj hlavní terč povstalců. Navzdory nebezpečí i obětem ze strany jeho rodiny se Chris se zúčastní čtyř hrůzných misí v Iráku a stává se symbolem kréda jednotek SEAL „neopustit ani jednoho muže". Ale po návratu domů Chris zjišťuje, že na válku nedokáže zapomenout. (Warner Bros. CZ)
(více)Videa (10)
Recenze (1 307)
Ačkoli film se slovem "Americký" v názvu, v němž zazní, že "Amerika je tou nejlepší zemí na světě" si u mě zakládá na menší pozvraceníčko, nedopadl tento počin vůbec špatně. Clint Eastwood je protřelý tvůrce, vyvaroval se toho, aby z Chrise Kyla dělal národního hrdinu, nedémonizuje Al-Káidu víc než je nutné, zdržuje se patosu a přitom neopomíjí důležitý psychologický rozměr hlavní postavy. To vše dělá z Amerického snipera obstojný film o moderní válce a o životě vojáka, který neumí nebýt vojákem... 7/10 ()
// Jako jó - ten film je dobrej. Určitě bych se přikláněl spíš na stranu BHD nebo Hurt Lockeru, než k Lone Survivor (což byla imho epesní sračka). Dosud dobrý. Střídání rodinné perspektivy s těmi vybranými chvílemi z Iráku mě bavilo, ze souboje s druhým sniperem se dalo vytřískat víc ale líbilo se mi, že se to drželo při zemi a stále tam bylo několik momentů, které bylo opravdu vyhrocené. Tohle si děda Clint pohlídal, ovšem problém mám až s tím koncem - zaprvé to vrhá možná až příliš dobré světlo na hlavního hrdinu, je to až příliš oslavné a nesedí mi to v porovnání se vším, co se odehrálo předtím a zadruhé - chtělo to tu poslední scénu, chtělo to na férovku, syrově ukázat, že to "zlo" je opravdu všude, ne jenom tam. Chápu, že se toho možná tvůrci báli ale ten film to potřeboval, alespoň z mého pohledu ano. Patriotické titulky na závěr to pak už definitivně zabily. Takže skvělé až do posledních dvou minut, které mi srazily dojem podobnou rychlostí jako vypálená kulka syrského olympionisty. ()
Typický rednek je jako konstruovaný pro to, aby podlehl lákavé propagandě, slezl z ovce a jel picnout nějaké ty kulturně zcela odlišné, neboť kozojeby. A když pochází z rodiny, kde se tatínkovi muselo salutovat, říkati mu pane a již ve třech letech se od něj učit, jak radostně leštit lauf brokovnice, je to předem ložený, bude z něj tuleň první kategorie, kterému nedělá potíže trefit mouše kundu na tři sta metrů v bočním větru. Tedy - kromě toho, že Britové mají prý lepšího, který se ještě k tomu (pozor, sprejer, nebo jak to...) nenechal bachnout od bývalého, z vraždění neviňátek značně duševně vykolejeného kolegy ve zbrani, kterého by pro uklidnění vzal na nějaké to likvidování zvěře za pomoci střelných zbraní (sic!), je film nedotažený, nedůsledný, nevyvážený a Newman. Ne - Ístvůd. Mně se pletou. ()
Americký sniper nepojednává o fyzickém utrpení uprostřed bitevní zóny, nýbrž spíše o diametrálně odlišných pohledech, kterým je válka v Iráku vystavována jednak ze strany nic netušících amerických občanů v zámoří, jednak z pozice přímých aktérů krvavých bojů, a také o pochybných motivacích, které vedou řadu mladých Američanů vstříc vysněné "službě vlasti". Eastwood sice pracuje s velmi obecnou filmovou rovnicí, když jeho hlavní hrdina přichází do války pln nadšení a vlasteneckých přísah a nakonec odchází coby zlomený muž, který ztratil iluze o cti i existenci dobra, avšak film vyzdvihuje nad průměr neskrývaná nechuť k vlastenectví, které je chabou náplastí na konání či snad oplácení zla, přirozená civilnost emocí, díky níž válečná i psychologická rovina filmu krásně splývá, a samozřejmě Clintův formální génius, který ho ani po osmdesátce neopouští. Vzhledem k tolika oscarovým nominacím se možná vnucuje myšlenka, že Američané mají pro Eastwooda zkrátka slabost, ale já si při sledování Snipera, stejně jako u Gran Torina nebo Million Dollar Baby, uvědomoval, že on si tu oblibu prostě zaslouží... 80% ()
|| Scenár: Jason Hall / Predloha: Chris Kyle (kniha), Scott McEwen (kniha), James Defelice (kniha) | Hudba: Joseph S. DeBeasi | Distribúcia: Warner Bros Pictures| Štúdio: Village Roadshow Pictures | Rozpočet: 58,8 miliónov $ | Tržby: 428,5 milióna $ | Ocenenia: Oscar - 1 výhra: Strih zvuku, 5 nominácií (Film, HR Bradley Cooper, Scenár, Strih, Zvukové efekty), AFI Award - Film roku. Spolu: 9 výhier a 25 nominácií || Emočne skoro sterilný, ale technicky a príbehovo vykrištalizovaný film od nestárnuceho majstra Eastwooda. Posolstvo filmu je už zažitou príbehovou rutinou, a tak Americký sniper nemá úplne čím prekvapiť. Je to len nadpiemerná vojnovka, podfarbená Eastwoodovým rukopisom. Grand Torino so mnou hýbol viac. 78% | HD, THX, EN DTS | ()
Galerie (60)
Zajímavosti (58)
- „Největší protiválečné poselství spočívá ve zobrazení toho, jaký dopad má válka na rodiny v zázemí,“ vyznal se režisér filmu Clint Eastwood. (ClintEastwood)
- Film v USA za šesť týždňov od predpremiéry zarobil 248,9 milióna amerických dolárov, stal sa tak vtedy najvýnosnejším vojnovým filmom histórie (prekonal Zachráňte vojaka Ryana, 1998). Celkovo v Severnej Amerike utŕžil 350 mil. a celosvetovo 547 mil. (vander19)
-
Když si Chris Kyle (Bradley Cooper) s manželkou (Sienna Miller) předávají malé dítě, si divák patrně nemůže nevšimnout, že se nejedná o živé miminko, nýbrž o panenku. Filmaři použití hračky vysvětlili tak, že kvůli kalifornským zákonům je velmi těžké sehnat pro film živé dítě. A když jedno domluvené mimino onemocnělo a na natáčení se "nedostavilo" ani to náhradní, režisér Clint Eastwood prostě řekl: „Tak mi dejte tu loutku".
(xrubesd)
Reklama