Cigán

Začátek filmu celkem fajn, protože to začiná mrtvym cigošem. Ale jinak nechápu lidi, kteří musej o těch primitivech točit filmy a ještě tak, aby to vypadalo, jací jsou to chudáci utlačovaní a jak si jich máme vážit kvuli jejich kultuře a sociálnímu cítění (tim se asi myslijou sociální dávky). Už se o téhle skupině nechcu vyjadřovat, protože všichni vime, jací jsou. A tanhle film je přesně o tom... (03.07.2013)

46. MFFKV Je mi jasné, že naše společnost podobné snímky nemůže přijmout. Protože 99% společnosti se chová naprosto stejně jako ten třetí muž co jezdil s fotografy, ten co v hospodě vypráví velmi zábavný vtip - latentní rasismus. Nic to nemění na závažnosti, potřebnosti a kvalitě tohoto filmu. Rozhodně není černo bílý. Děkuji za něj. (08.07.2011)

Dokumentárne presvedčivé. Oveľa viac ako dejová línia zaujali jednotlivé výjavy zo života Cigánov v osade, v škole a pri zháňaní obživy. Poetické vsuvky odľahčili ťaživosť spôsobu života v nevykúrených chatrčiach. Prostredie sociálneho zúfalstva sa ale nadužívaním lyrizmu vo filme dostáva takmer až do poukázania na síce veľmi tvrdý život, ale zároveň život v prírodnej idyle, nad ktorým sa vznášajú harmonické tóny. Po vlnách Godárovej hudby, vznášajúcej sa nad osadou do učupených chatrčí uprostred hôr mysticky z neba zostupujú zosnulí, aby navštívili potomkov. Hamletovsky dokážu poukázať na skutočných vinníkov ich smrti. Cigánsky život v osadách ale žiadnou takouto idylou už dávno nie je. A otázne je či vlastne niekedy bol (stačí si prečítať knižku Eleny Lackovej Narodila som sa pod šťastnou hviezdou). (14.04.2015)

Trefa do černého aneb Jak žijí cikáni. 1) Hodnota snímku není v lehce stylizovaném ději (dialogy s otcem - mulem nebo pobíhající pštrosi jdou maličko mimo) či v hereckých výkonech (výborné, i když amatérské). Hodnotu v mých očích tvoří reálie - skutečná vesnice, skuteční cikáni, kteří nehrají, jen předvádějí sami sebe i romština, která potěší a připomene, kolik sprostých výrazů jsme z ní přejali._____ 2) Filmaři na život v romské osadě nehledí tragicky, spíš posmutněle, nesoudí, jen se dívají. Jejich prostřednictvím pak i divák vidí, jak rozdílně vnímají skutečnost cikáni a gádžové a jak obtížně probíhá eventuální emancipace jednotlivce z rodových a zvykových pout, tím spíš, když mu gádžovská civilizace nabízí nedůvěru, pohrdání a úsměšky._____ 3) Nejčastější dotaz odpadových či jednohvězdičkových komentů zní: Co vlastně chce film říci? Odpovím za sebe. Mně film připomíná, že Romové jsou v pozici, kdy si neumí jako celek pomoci sami. Neuvědomují si smysl vzdělání a gádžovský svět vnímají jako nepřátelský. Občasná snaha o únik končí podobně jako ve filmu - z práce je vyhodí, lichváři je oberou a nakonec z pudu sebezáchovy a přežití přijmou ideologii, kterou tak výstižně definoval strýko Žigo._____ 4) Nejsou-li ovšem Romové schopni sami věci změnit, je to na nás, na gádžech. A tady je kámen úrazu. Málokdo připustí, že odpovědnost za stav v soužití s romskou populací má především stát jakožto představitel majoritní populace. My věci změnit můžeme, ale neděláme to. Romům nepomáháme, strkáme je do zvláštních škol, umožňujeme jim dělat jen ty nejhorší práce. Na druhé straně tolerujeme či přímo podporujeme příživnické organizace "bojující" za práva Romů a nesmyslně postavenými sociálními dávkami vychováváme další generace žebráků a nemakačenků. (21.04.2014)

46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - OFFICIAL SELECTION - COMPETITION - Soutěžní sekce (Cigán / GYPSY / Cigán) - Pan Šulík si nasadil růžové brýle, dal se do natáčení a vznikla z toho tato "iluze" o romech... - 5. 7. 2011 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 20% (12.07.2011)