Winnetou & Old Shatterhand
Brotherhood - The Legend of Winnetou returns
Winnetou
Režie:
Philipp StölzlKamera:
Sten MendeHrají:
Nik Xhelilaj, Wotan Wilke Möhring, Fahri Yardim, Milan Peschel, Francisco Medina, Blaž Setnikar, Mario Adorf, Amila Terzimehic, Predrag Bjelac (více)Epizody(3)
-
Vinnetou: Nový svět (E01)
-
Vinnetou: Tajemství Stříbrného jezera (E02)
-
Vinnetou: Poslední bitva (E03)
Obsahy(1)
Nejen americké televizní společnosti dnes hledají inspiraci v osvědčených filmových hitech minulého tisíciletí. Také němečtí producenti se rozhodli zajistit si pozornost diváků resuscitací klasických titulů. Vedle plánovaného přepracování legendárního válečného dramatu Ponorka si dle očekávání největší publicitu vysloužila třídílná resuscitace ikonického náčelníka Apačů Vinnetoua. Ten, ačkoli původně pochází z knih Karla Maye, je v mysli německého a východoevropského publika neodmyslitelně spojen s barvotiskovou filmovou sérií z šedesátých let. Filmy v hlavních rolích s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem se mezitím staly pro některé až fanaticky vyznávaným generačním kultem a jakékoli nové zpracování tudíž čelilo výzvě, jak se s touto tradicí popasovat. Tvůrci zaštítění produkční společností RatPack, která pro televizní stanici RTL projekt nových adaptací realizovala, se zaštítili heslem, že každá generace bude mít svého Vinnetoua a rozhodli se pro radikálně odlišné zpracování, které namísto plakátového hrdinství a dobrodružkové naivity upřednostní inspirace stylem moderních amerických westernů. Milovaným filmům minulého tisíciletí vzdali hold několika malými odkazy a poctami, především čestnými party pro některé z dosud žijících představitelů německých indiánek jako Gojka Mitiče, Mario Adorfa či Marii Versini. Poučit se také nechali v tehdejším řešení natáčecích lokací a celkovém tvůrčím přístupu. Nové filmy tedy také fingují krajinu Divokého západu chorvatskými exteriéry a po vzoru starých adaptací přistupují k původním knihám Karla Maye s velkou mírou scenáristické volnosti.
Třídílná televizní minisérie zpracovává nejikoničtější příběhy, přesněji řečeno ty, které patří mezi nejoblíbenější z původní filmové série. Konkrétně tak diváci znovu, ale nanovo uvidí první seznámení syna náčelníka Apačů Vinnetoua a greenhorna, jenž posléze vejde ve známost jako Old Shatterhand, v druhém filmu s nimi budou odhalovat tajemství bájného pokladu na Stříbrném jezeře a v posledním dílu zažijí poslední společný boj legendární dvojice hrdinů. Ačkoli k Mayovým knihám nové adaptace přistupují velmi volně, oproti oblíbené sérii filmů z šedesátých let zachovávají jeden zásadní rys knih, a sice, že ústředním hrdinou, který díky své síle posléze dostane od indiánů jméno Old Shatterhand, je sám Karel May... Do role Vinnetoua byl obsazen uznávaný mladý albánský herec Nik Xhelilaj, který musel před natáčením podstoupit důsledný fyzický trénink, aby roli statného bojovníka dostál. Old Shatterhanda ztvárnil německý herec charakterních rolí Wotan Wilke Möhring, jenž coby zanícený fanda mayovek byl nabídkou role unesen. Part Nšo-či připadl původem mexické herečce Iazue Lariosové a německý komediální herec Milan Peschel se ujal úkolu zosobnit Sama Hawkense. Stranu záporáků v hereckém ansámblu vedou výteční němečtí představitelé Jürgen Vogel coby zlovolný násilník Rattler, Fahri Yardim jako zlatem poblouzněný bandita El Mas Loco a Michael Maertens coby sadistický syn ropného magnáta Santer Jr. (Česká televize)
(více)Diskuze
Trochu soudnosti by neškodilo, ani Pierra Bruce nevypadal jako indián, navíc v předloze byl Vinnetou popsán jako svalnatý divoch a zrovna Lex Barker taky nevypadal jako člověk, co srazí jednou ranou vola, navíc Mohring mu je dost podobný, ale hlavně odpovídá předloze, kterou, jak známo, byl sám May. Tady se bohužel jedná o vaší fanatickou fixaci na původní filmy, což je bohužel váš problém a v tom případě nevím, proč pořád shazujete představitele v novém zpracováni, když jste předem rozhodnutí, ze to je špatné a nejste ničemu novému otevřeni :)
Musím uznat, že jako indián s vypracovanou vánočkou vypadá pan Kreshnik dobře, ale není to Vinnetou. Vypadá jako nějaký divoký indián.
Jak čtu ale tady fragreho, tak zjišťuji, že mám úplně stejný názor :-)) Představitel Old Satterhanda mi jako drsný zálesák nepřipadá už vůbec. Spíš jako nějaký přistěhovalec, ochranitel své rodiny
A taky doufám, že vymyslí jinou hudbu.
Aj aj, já myslil, že nový film bude aspoň trochu respektovat etnografii. Vinnetou sice vypadá náramně indiánsky, ale ne jako Apač, ale jako indián z plání, nějaký ten Sioux. A Old Shatterhand je dost sušinka, ten nevypadá jako někdo, kdo složí nepřítele jedním úderem.
na příspěvěk reagoval Georgex
Už je na světě i první delší video z natáčení a musím uznat, že oba herci mi typově velmi připomínají Lex Barkera a Pierre Brice, video se nachází na oficiální FB stránce, bohužel kulisy vypadají, že budou opět velmi, velmi chabé, tedy pokud to neprojde CGI produkcí :)
V mém dětství vycházel Tarzan na pokračování v časopise Pionýr / Větrník, ale byla to taková umravněná verze. Prostě nic proti těm 5 tlustým knihám (vazáným po dvou dílech), které mi půjčil kamarád, který to měl půjčeno od kohosi... , ale půjčil mi to jen na ten víkend. Takže od pátečního odpoledne do nedělního večera jsem jen četl, s výjimkou času pro trochu spánku a času pro nutné potřeby těla. Rekord, který jsem už nepřekonal.
na příspěvěk reagoval Ainy
Pamatuješ si toho náhodou dost, jak tě tak čtu :-) Já jsem na tom úplně stejně. Taky jsem drtivou knih přečetla kdysi dávno, v době svého školního života včetně mayovek, ale takový rozbor jeho přečteného díla bych udělat nedokázala právě proto, že si už toho moc nepamatuju.
Tarzana jsem taky četla. V té době vycházel v jakýchsi papírových dílech. Myslím tím, jakože mi je naši nekupovali v pevné vazbě.
na příspěvěk reagoval fragre
Když já to četl v drtivé většině v tom předpubertálním věku, proto většinu si už stejně nepamatuju. Navíc ty dobrodružství jsou často dost podobná, takže to nakonec splývá. Taky většinou to měl člověk půjčené na krátký čas a musel to přečíst rychle. Takhle jsem asi ve dvanácti přečetl za víkend 10 dílů Tarzana. Od té doby už ho číst nepotřebuji.
na příspěvěk reagoval Ainy
S lítostí musím říci, že všech 65 svazků jeho díla jsem nepřečetl. Zvláště ty obsáhlé kolportážní romány z jeho mladých let neznám a zřejmě to už nedoženu. Ale vinnetouovský cyklus, cyklus Ve stínu padišaha a ještě mnohé jiné jsem přečetl. A většinou v těch starých vydáních do r. 1948 - hlavně od nakladatelů J. R. Vilímek, Vojtěch Šeba a Toužimský a Moravec (ty často ilustroval Zd. Burian a jsou nejkrásnější). Nové překlady znám z vydání z šedesátých let (edice KOD) a myslím, že ač jsou ty překlad dost upravené, tak je to uděláno dobře pro čtenáře dětského věku.
na příspěvěk reagoval Ainy
Tak to vydalo plzeňské nakladatelství LASER v r. 1992: http://antikvariat-vinohradska.cz/kniha/may-karl-ahriman-mirza-1992
Mistr už zde nechce jen bavit (popř. i vychovávat) svými barvitými historkami, nyní chce spasit svět svým novým evangeliem. On May už dříve občas měl takové jurodivé chvilky, kde toho dobrodružství občas vložil nějaké to zbožné rozjímání. Tedy aspoň ve starých překladech vyšlých do 40. let to tak bylo bylo, ty novější z KOD to eliminovaly. Ale ke konci života tromu propadl. Snaha to byla jistě ušlechtilá, ale literárně to není ono.
na příspěvěk reagoval Ainy
Jen nečekej typickou mayovku. Toto je dílo z doby, kdy mistr dosavadní svou tvorbu zavrhnul, a rozhodl se, že přinese světu POSELSTVÍ. Myslím, že to neměl dělat. To dílko určitě po převratu vyšlo, ale nakladatele si již nepamatuji.
Jde o dvoudílné Mayovo dílo Ardistanem do Džinistanu. Marah Durimeh je tam ale jen na začátku. Obě knížky mám dvakrát, můžu je i prodat, kdyby někdo chtěl. V knihovně to těžko budou mít, je to staré vydání od Vojtěcha Šeby z roku 1923. Nevím jestli to ještě někdy potom vyšlo, spíš bych řekl že ne.
na příspěvěk reagoval Ainy
Mně, jako dívce, více žen v Mayovkách chybělo. :-) Bylo mi strašně líto Krásného dne a divila jsem se, že po nezdařených prvních vztazích obou hlavních představitelů, kdy I Vinnetou přišel o svou Rybanu, se pak už neoženili :-) Naše dětské hry pak na hřišti a v lese byly ve znamení těžké fantazie, co by bylo, kdyby oba měli i své potomky :-)
Každopádně moc nečtu názory rádoby znalců, co se snaží vyčíst mezi řádky i to, co tam není.
na příspěvěk reagoval fragre
Panu Skácelovi je už navždy 67: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Sk%C3%A1cel . Ta recenze je z knihy Jedenáctý bílý kůň, která vyšla r. 1964, takže na chyby má nárok. ---- Skácel sám píše, že Vinnetoua nutno číst do třinácti let, do toho věku ženský při dobrodružství vyloženě překáží. Pak už ale ženský nevadí :-). ---- Ten čtyřprocentní vztah mezi OS a W mne jako kluka taky nikdy nenapadl, ba ani později ne, ale nějaké ty hloubavé intelektuály, hrdé na své mozkové výkony, to napadlo. Vony je vůbec napadají divné věci. Pamatuji si jak jsem kdysi četl nějaký freudiánský rozbor Alenky v říši divů a za zrcadlem. Samý skrytý sexuální podtext. Ani jsem netušil, že jsem v dětství četl vlastně porno.
na příspěvěk reagoval Ainy
Co ti chlapi měli proti ženským elementům? :-) Foglar, May :-) Jinak ta recenze je skvělá. Je napsána velmi lehce, sice s chybami, ale svůj názor pisatel popsal velmi svěže a s humorem. Přiznávám, že netuším, kolik let je panu Skácelovi, ale za mými mřížemi, se Mayovky četly normálně běžně. Knihy se daly půjčit v knihovnách a neměla jsem tudíž nouzi. Taky jsem jich měla spoustu po tátovi. Každopádně mě osobně nikdy nenapadlo přisuzovat W a OS nějaký čtyřprocentní vztah :-)) to jen tak na okraj.
na příspěvěk reagoval fragre