Winnetou & Old Shatterhand
Brotherhood - The Legend of Winnetou returns
Winnetou
Režie:
Philipp StölzlKamera:
Sten MendeHrají:
Nik Xhelilaj, Wotan Wilke Möhring, Fahri Yardim, Milan Peschel, Francisco Medina, Blaž Setnikar, Mario Adorf, Amila Terzimehic, Predrag Bjelac (více)Epizody(3)
-
Vinnetou: Nový svět (E01)
-
Vinnetou: Tajemství Stříbrného jezera (E02)
-
Vinnetou: Poslední bitva (E03)
Obsahy(1)
Nejen americké televizní společnosti dnes hledají inspiraci v osvědčených filmových hitech minulého tisíciletí. Také němečtí producenti se rozhodli zajistit si pozornost diváků resuscitací klasických titulů. Vedle plánovaného přepracování legendárního válečného dramatu Ponorka si dle očekávání největší publicitu vysloužila třídílná resuscitace ikonického náčelníka Apačů Vinnetoua. Ten, ačkoli původně pochází z knih Karla Maye, je v mysli německého a východoevropského publika neodmyslitelně spojen s barvotiskovou filmovou sérií z šedesátých let. Filmy v hlavních rolích s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem se mezitím staly pro některé až fanaticky vyznávaným generačním kultem a jakékoli nové zpracování tudíž čelilo výzvě, jak se s touto tradicí popasovat. Tvůrci zaštítění produkční společností RatPack, která pro televizní stanici RTL projekt nových adaptací realizovala, se zaštítili heslem, že každá generace bude mít svého Vinnetoua a rozhodli se pro radikálně odlišné zpracování, které namísto plakátového hrdinství a dobrodružkové naivity upřednostní inspirace stylem moderních amerických westernů. Milovaným filmům minulého tisíciletí vzdali hold několika malými odkazy a poctami, především čestnými party pro některé z dosud žijících představitelů německých indiánek jako Gojka Mitiče, Mario Adorfa či Marii Versini. Poučit se také nechali v tehdejším řešení natáčecích lokací a celkovém tvůrčím přístupu. Nové filmy tedy také fingují krajinu Divokého západu chorvatskými exteriéry a po vzoru starých adaptací přistupují k původním knihám Karla Maye s velkou mírou scenáristické volnosti.
Třídílná televizní minisérie zpracovává nejikoničtější příběhy, přesněji řečeno ty, které patří mezi nejoblíbenější z původní filmové série. Konkrétně tak diváci znovu, ale nanovo uvidí první seznámení syna náčelníka Apačů Vinnetoua a greenhorna, jenž posléze vejde ve známost jako Old Shatterhand, v druhém filmu s nimi budou odhalovat tajemství bájného pokladu na Stříbrném jezeře a v posledním dílu zažijí poslední společný boj legendární dvojice hrdinů. Ačkoli k Mayovým knihám nové adaptace přistupují velmi volně, oproti oblíbené sérii filmů z šedesátých let zachovávají jeden zásadní rys knih, a sice, že ústředním hrdinou, který díky své síle posléze dostane od indiánů jméno Old Shatterhand, je sám Karel May... Do role Vinnetoua byl obsazen uznávaný mladý albánský herec Nik Xhelilaj, který musel před natáčením podstoupit důsledný fyzický trénink, aby roli statného bojovníka dostál. Old Shatterhanda ztvárnil německý herec charakterních rolí Wotan Wilke Möhring, jenž coby zanícený fanda mayovek byl nabídkou role unesen. Part Nšo-či připadl původem mexické herečce Iazue Lariosové a německý komediální herec Milan Peschel se ujal úkolu zosobnit Sama Hawkense. Stranu záporáků v hereckém ansámblu vedou výteční němečtí představitelé Jürgen Vogel coby zlovolný násilník Rattler, Fahri Yardim jako zlatem poblouzněný bandita El Mas Loco a Michael Maertens coby sadistický syn ropného magnáta Santer Jr. (Česká televize)
(více)Recenze uživatele tahit k tomuto seriálu (3)
Vinnetou (2016)
Vinnetou se vrátil, ale faktem zůstává, že strunu nostalgie nerozechvěje. Co naplat. Nezbývá tedy než s trochou lítosti konstatovat, kdeže loňské sněhy jsou. Konzumní Vinnetou už na první pohled působí méně uhlazeným dojmem a snad divočeji, nicméně mám pocit, že Brice mu propůjčil mnohem noblesnější zjev a jemnější úsměv. Rovněž blonďák s modrýma očima, postrádá tah na branku ve srovnání s mužným Barkerem, přestože se snaží, seč mu síly stačí. Nelze tedy hovořit o tom, že by mě to nadchlo. Půvab romantických časů stříbrného plátna se tentokrát nekonal. Možná také proto, že dnes už to jenom je nostalgická vzpomínka, přikrášlena léty. Protože režisér Harald Reinl dal zjevně do příběhů větší srdce. Začnu tím, že filmové příběhy s Vinnetouem a Old Shatterhandem patří k nejkrásnějším zážitkům, neboť mimo jiné byla tam i fajn krajina. Připomínám alespoň známé skutečnosti. Hučící vodopády, blankytně modré nebe, azurová jezera. Navíc u toho příjemně utíkal čas. Příhodná hudba Marina Böttchera dokonale podkreslovala už tak báječnou atmosféru. Původní filmový Vinnetou měl ovšem ještě jednu nespornou výhodu, která se jmenovala Pierre Brice a Lex Barker. Odpočívej v pokoji ve věčných lovištích, Vinnetou. ()
Vinnetou: Nový svět (2016) (E01)
Vinnetou se vrátil, ale faktem zůstává, že strunu nostalgie nerozechvěje. Co naplat. Nezbývá tedy než s trochou lítosti konstatovat, kdeže loňské sněhy jsou. Konzumní Vinnetou už na první pohled působí méně uhlazeným dojmem a snad divočeji, nicméně mám pocit, že Brice mu propůjčil mnohem noblesnější zjev a jemnější úsměv. Rovněž blonďák s modrýma očima, postrádá tah na branku ve srovnání s mužným Barkerem, přestože se snaží, seč mu síly stačí. Nelze tedy hovořit o tom, že by mě to nadchlo. Půvab romantických časů stříbrného plátna se tentokrát nekonal. Možná také proto, že dnes už to jenom je nostalgická vzpomínka, přikrášlena léty. Protože režisér Harald Reinl dal zjevně do příběhů větší srdce. Začnu tím, že filmové příběhy s Vinnetouem a Old Shatterhandem patří k nejkrásnějším zážitkům, neboť mimo jiné byla tam i fajn krajina. Připomínám alespoň známé skutečnosti. Hučící vodopády, blankytně modré nebe, azurová jezera. Navíc u toho příjemně utíkal čas. Příhodná hudba Marina Böttchera dokonale podkreslovala už tak báječnou atmosféru. Původní filmový Vinnetou měl ovšem ještě jednu nespornou výhodu, která se jmenovala Pierre Brice a Lex Barker. Odpočívej v pokoji ve věčných lovištích, Vinnetou. ()
Vinnetou: Tajemství Stříbrného jezera (2016) (E02)
Tak fajn, řekl jsem si. Možná není vše ztraceno. Tohle musím vidět. Představte si, že těšíte v restauraci na vonící delikatesu, ale místo toho dostanete ničím neochucenou šlichtu. Tak přesně takový pocit jsem měl, tedy pro tentokrát, jenže ne v žaludku, ale v hlavě. Ale abych nekřivdil, vydařené lokace jsou překrásné. Nicméně fenomén Pokladu na stříbrném jezeře, ale nejspíš už nic nepřekoná. Protože tomuhle filmu schází přesně onen půvab, který má originál Haralda Reinla. Na tom jsem byl několikrát na Vencplacu v kině Afa. No ale, jen když jsem měl kliku, protože na promítání v kině, stály dlouhé fronty. V každém případě je jasné, že tohle netoužím vidět znova. ()