Vrásky z lásky

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 27 - Česká republika. Jako všechny filmy Jirky Stracha i tenhle má duši a sálá z něj na diváka lidskost a pozitivní energie. Příjemný, dojemný, veselý, smutný, zábavný, dalo by se nalézt ještě spoustu dalších adjektiv, která vystihují Vrásky z lásky. V titulní roli exceluje Jiřina Bohdalová. Její hořkosladké soužití s Jiřinou Jiráskovou a především roztomilé hašteření s Otou v podání Radoslava Brzobohatého filmu vévodí. Příběhů se starým párem na cestách se u nás, ale ani v Evropě či za oceánem příliš netočí, o to je takový snímek cennější. (25.04.2015)

Jiří Strach přinesl na česká stříbrná plátna opět další výborný příběh - opět v jeho stylu a přece jen snímek opět příjemně pobaví, potěší, zaujme... Osudy dvou starých lidí tolik připomínající životy, zážitky a pocity mnohých starších lidí všude kolem - v podání dokonalé Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého s obrovským a neskutečně milým nadhledem Jiřího Stracha ovšem ztrácí na stereotypu a své depresivnosti.. Že snímek nepřináší nic nového, objevného, originálního? Ale není právě ten náhled do reality a opravdového života s kapkou autorského pohledu režiséra to nejcennější, co může jakýkoliv film divákům přinést...? (03.08.2012)

S (ne)úctou ke stáří aneb stáří není nemoc, je to jen další životní etapa. S nadhledem, vtipem „je fakt, že některé zvuky v domově seniorů neuslyšíte“, bez (až na pár vyjímek) patosu, klišé a laciného sentimentu a řádně hořko-trpkou příchutí „ Proč neskočil do řeky, ta nezastaví“, převyprávěné. Chtělo by se dodat, tedy ze života. Zdá se to tak jednoduché. Stačí, když se potkají inteligentní scénárista píšící na téma, které dobře z vlastního? života zná, s nadějným laskavým režisérem, dávající (zaslouženou) šanci stáří, které jim to následně měrou vrchovatou oplácí. Vrásky z lásky jsou snímkem, který sice svou televiznost nezapře, ale takto zapadnout si nezaslouží. Žiju v realitě, není to snímek určený (pubertálnímu) mládí, přičemž věková (většinová) skladba místní csfd (podrobný průzkum jsem si nedělal, pravda) mu dvakrát nenahrává a rozhodně si nechci ani hrát na mentora, ale ve světle právě zakončeného roku 2013 a čerstvému rozesmátému PF-ku místního duchovního otce POMA, sumarizující minulý (filmový) rok resp. lákající na ten nový a přející vše NEJ do nového roku, bych si s dovolením (po)přál něco i já. Dočkat se v brzké době podobné reklamy (oslavy) českého snímku. Třeba zrovna od tandemu J. Strach-M. Epstein. My, samotní diváci, stejně jako i český film jako takový, bychom si to zasloužili resp. potřebovali jako sůl. 78% (01.01.2014)

Bylo vskutku příjemné a milé sledovat shledání Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého na obrazovce, jelikož je přece jenom v minulosti spojoval jak profesní tak i osobní život, který nebyl úplně růžový. Osobně jsem s nimi viděl jen Ucho, což je film úplně z jiné kategorie, nicméně i ve Vráskách z lásky je cítit ta chemie mezi hlavními aktéry. Film obsahuje nejeden humorný moment, moudrou a vtipnou hlášku či krapet peprnější slovo (zejména od Bohdalové) a celkově se na něj opravdu moc pěkně dívalo. Zkrátka snímek, kterému mohou mnozí vytknout jeho jednoduchost a jistou šablonovitost, avšak na mě zapůsobil nadprůměrným dojmem zejména skrze civilní herecké výkony a svou přímočarost. (12.10.2016)

Chvíli jsem váhal zda 4* nebo 5*, ale nakonec jsem se rozhodl trochu přilepšit, možná kvůli celkové dojmu a dobrému pocitu. Novodobým českým filmům se většinou vyhýbám seč můžu - kvůli věčné hořkokyselosti komedií, socialismu či prosté debilitě, ale Strachovy Vrásky byly jiné a to oceňuji. Spousta lidí se dneska nechce dívat na život dvou starých lidí na sklonku života a nebo když už, tak ve stylu velké jízdy jako v "Než si pro nás přijde" - ale je dobře, že tento film vznikl. A po dlouhé době jsem byl nadšený z Bohdalové, že je vlastně i hodně dobrá herečka, akorát se to většinou neví... (24.02.2014)