Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Havíři Kubovi a jeho ženě Markýtce přinesla vrána dvanácté dítě. Havířina nenese a proto jde Kuba poprosit bohatého sládka Pandrholu o trochu jídla pro hladové děti, ale ten ho odmítne. Kuba hledá kmotra pro své dítě. Odmítne Pánaboha i čerta, protože je považuje za nespravedlivé vůči chudým lidem a vybere Smrťáka. S jeho pomocí se Kuba stane zázračným doktorem. Od bohatých si nechá platit a chudé léčí zdarma. Když onemocní Pandrhola, Kuba ho nechce léčit. Vymyslí si nesmyslné úkoly a když je sládek splní, vyléčí ho i přes Smrťákův zákaz. Sládek nechá Smrťáka zavřít do sudu a lidé, ani zvířata nemohou zemřít… (Filmexport)

(více)

Recenze (480)

B!shop 

všechny recenze uživatele

Moje oblibena pohadka a to hlavne diky tomu, ze je to hodne do komedie a neni to takova ta klasicka pohadka o princeznach, ale je celkem originalni. Navic je tu skvelej zaporak v podani Hrusinskyho, vynikajici smrtak Lohnisky, jehoz je to zrejme zivotni role a pak vcelku slusnej Sovak. A diky stopazi se clovek bavi celou dobu. ()

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Problém, který s touhle pohádkou mám, vězí v tom, že mě baví jen z poloviny, z druhé mě neskutečně vytáčí, a to především hláškami, pronášenými místní chudinou... narážky o vránách, co zaručeně neletí k bohatým - no proč asi? Zřejmě nebyli imrvére pod parou, aby se pak zaobírali zábavou chudých bez toho, aby si uměli spočítat, co by je stálo dvanáct krků! I to pivo, valící se potokem, o tom vypovídá svoje a volci přestrojení za myslivce zkázu dokonávají... což takhle si přát pro děcka nová kaťata, když už se na ně neustále odvolávají, ale to by se pak nemohli smíchy popadat za svá propadlá břicha, jak tomu buržoustovi pustili žilou, pak je tady jeden v pokušení častovat je stejnými urážkami jako Pandrhola... Krajně zavádějícímu uchopení dobra a zla už chyběl jen starý dobrý zvyk veškeré vzbouřené lůzy - vyházet z okna nábytek, rozehnat dobytek, podupat úrodu a pak to všechno zapálit, ať nemá nikdo nic... prima návod pro budoucí extrémisty :-) ()

Reklama

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Tak jako jitrničky na stromech a pivo v potoce by si nechal líbit každý, ovšem v tomto případě se mi tato pohádka líbila hlavně v tom, že na rozdíl od většiny jiných je zde Dobro a Zlo vyobrazeno poněkud jinak, než jsme byli zvyklí. Celý příběh má poněkud smutnou a ponurou atmosféru – vyobrazenou nemocnými lidmi, Smrťákem, chudobou a až „odporným“ Pandrholou – kterého mimochodem zahrál Hrušínský opravdu skvěle. No a naproti tomu je lidská dobrosrdečnost, rodinná soudržnost a důvtip Dařbujána v podobě pana Sováka. Další z klasik, kterou nikdy nepohrdnu… ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Nesmírně pozoruhodný film, který bych se zdráhal nazvat pohádkou. Nedejte se zmást optimistickou hudbou v úvodních titulcích a místy ladovským vizuálem. Je to spíše trpká existenciální úvaha, rozvíjející jeden motiv z Erbenovy pohádky "Dobře tak, že je smrt na světě", která posloužila autorovi scénáře J. Drdovi jako volná inspirace. Václav Lohniský (zde ve své životní roli) hraje Smrťáka tak sugestivně, že se prý tehdejší "Pandrholové" po zhlédnutí tohoto filmu na zač. 60. let dočasně zalekli, aby nedopadli stejně jako filmový záporňák v podání R.Hrušínského. Moc dlouho jim to ale asi nevydrželo... Film, který na mě vždy svou atmosférou a sdělením zapůsobí jako zjevení, a z některých scén mě až mrazí. Většinový divák tento snímek ale spíše redukuje na notoricky známou "pohádku", kterou televize každý rok opráší kolem Vánoc, a která je i tak trochu poplatná době svého vzniku. Současně je "Dařbuján a Pandrhola" jediný mně známý hraný film - spolu s o dva roky starší Bergmanovou "Sedmou pečetí" z r. 1957 (zapomenout nelze ani na Allenův snímek "Láska a smrt" z r. 1975, která si utahuje mj. právě ze Sedmé pečeti) - ve kterém se objevuje postavy Smrtky jako viditelná osoba. A ačkoli bylo ztvárnění Smrti v podání Bengta Ekerota strhující, na Lohniského přece jen nemá. UPDATE 26.12.2019 - Když si zpětně čtu ten svůj tehdejší pseudointelektuální komentář, musím se docela smát (btw. to s tou smrtkou jsem tehdy slyšel od Civala a dneska mi to přijde jako blbost, filmů se smrtkou coby viditelnou postavou je podle mě hromada nebo aspoň mám pocit, že jsem jich v posledních letech viděl hned několik). Samozřejmě, že Dařbuján a Pandrhola je pohádka, akorát brutálně poplatná době, což mi tam dneska dost vadí, podobně jako to, že už to znám nazpaměť, protože to v telce reprízují pořád dokola do omrzení a už to vůbec nemůžu vidět. Když se od toho ale odmyslím, tak za mě je tenhle film prostě strašná sranda, u které mám mimochodem tendenci fandit Pandrholovi než té hladové holotě, která se vrhá střemhlav do tekoucího piva, jako správný čecháčci slyšící na vše, co je zdarma (btw. ta představa, že by se skutečně vzalo pivo a nalilo do bahnitého břehu, mi přijde strašně nechutná, navíc by to byla ekologická katastrofa pro ryby a další vodní živočichy). ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Pohádka je to hezká, o to nic. Má to klasickou stavbu, jasně vyhraněné postavy (dobro je dobro a zlo je zlo. smrťák je neutrál, který lehce přihrává hodným) a výborné herce. Rok 59 je na filmu bohužel v mnoha ohledech hodně cítit - podobný, ne-li horší, případ je Pekařův císař (a vice versa). Kdybych neměl se socialismem přímou zkušenost, byl bych snad schopen tam tu propagandu nevidět, takhle to dost dobře neumím odfiltrovat. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (23)

  • Když chce Pandrhola (Rudolf Hrušínský) zastřelit prase, tak má v jednom záběru troják (dvě brokové hlavně vedle sebe a kulová pod nimi) a v dalším záběru už drží brokovou dvojku (dvě hlavně vedle sebe). (ČSFD)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné pohádky Jana Drdy, který je i spoluautorem scénáře. (Terva)
  • V českej obci Přívrat od roku 2005 organizujú Zimné údolné hry úplne v duchu kultového rozprávkového príbehu. Päť zmiešaných družstiev susedných dedín čaká banícka práca v štóle, výroba jaterníc a ich vešanie na svätú Barborku, ochutnávka mláta a piva, liečba à la karborundum, otáčanie postele, stínanie hláv Smrťákovou kosou a ďalšie. Jeden z organizátorov hovorí: "S prípravou hier sme sa vyhrali, len jaterníc sme narobili dvesto dvadsať, stovku sme ich zavesili na sosny. V potokoch tečie nymburské pivo. Stavba Kocandy a všetkého potrebného na súťaž trvalo zhruba dva týždne." (Raccoon.city)

Související novinky

Reklama

Reklama