42

Tak to už hej! Krásna pocta Jackiemu Robinsonovi, ktorého vstup do najvyššej baseballovej ligy znamenal revolúciu. Inšpirované skutočnými udalosťami, no pochopiteľne pre zvýraznenie celej náročnej situácie asi aj dosť prikrášlené. Ten rasizmus v USA bol fakt neznesiteľný - nielen v bežnom živote, ale aj v športe. Ako náhle sa niekto snažil angažovať v niečom, kde boli "domáci" belosi v prevahe, razom sa zdalo byť všetko beznádejné. Ale tento film ukázal, že jediný spôsob ako preraziť je nenechať sa vyprovokovať - a veruže Jackie dokázal poriadne odolávať a sústrediť sa výhradne na hru. Osobne obdivujem jeho psychiku, lebo toto vydržať a doslova pretrpieť, to chce veľkú dávku sebakontroly a psychickej stability. Veľmi pekná pamiatka na Jackineho počesť. R.I.P. #42 (1919 - 1972) (09.01.2014)

Všechna možná klišé sportovních filmů a filmů s rasovou tematikou pohromadě. Nejsem fanda baseballu, Jackieho Robinsona jsem neznal, pouze mám rád poutavé filmy, které mě dovedou pobavit. 42 se to povedlo tak napůl a ještě s odřenýma ušima. Je to pohádka, ve které se během dvou dlooouhých hodin nestalo naprosto nic nečekaného (a to přesto, že o Robinsonově životě jsem nevěděl doopravdy nic), jen jsem si v duchu odškrtával "povinné scenáristické položky". Vše naštěstí zachraňoval fantastický Harrison Ford, který si roli očividně užíval (a bručel skoro jako Walter Matthau). (03.05.2014)

Nejsvětlejším momentem filmu je rasistické provokování Alana Tudyka. Hlavní hrdina je poměrně sympatický herec a dalším zjištěním pro mě je, že Harrison Ford už opravdu hodně zestrárl. Opět se jedná o další nadprůměrně natočený sportovní snímek, které Američani zvládají kdykoliv si usmyslí, že je potřeba postavit někomu pomník. Tentokráte je tou osobností první černoch v profesionálním baseballu. Jak vše skončí myslím není potřeba prozrazovat. (07.08.2013)

Co jsem prisel na Novy Zeland, zacal jsem se zajimat o sporty, ktery u nas moc popularni / dostupny nejsou - rugby, americky fotbal a nove taky baseball. O baseballu se u nas skoro vubec nemluvi, ale v americe je to jeden z nejstarsich sportu a z americkych filmu casto srsi ruzny odkazy na nejaky vyznamny hrace, jejichz jmeno jsme nikdo nikdy neslysel. Kdyz jsem zacal s baseballem, tak skutecne nekdy v dubnu se hralo a vsichni meli dres s cislem 42 - ted uz konecne vim, proc a kvuli komu to vlastne bylo. Mam tyhle sportovni filmy rad a pokud mi sednou herci a pribehova linka, tak nemam duvod tomu nedat plny pocet. Herci mi sedli, nigga tu buzeraci ustal (ve filmu jednou rozmlati palku, ale prej je to vymysleny pro potreby filmu) a pravem je to hrdina baseballu. (21.05.2019)

Obstojný sportovní dokument, s pomalejší dějovou linkou, spíš než film mě zaujala doba a rasismus v té době, a že jeden negr dokázal přesvědčit a ovlivnit tolik bílých rasistů, že začali některé negry uznávat jako sobě rovné. A o 10 let později, teď myslím dobu ve snímku, už nikdo nebral v potaz jestli hraje bílej nebo černej, sport se stal zdrojem příjmů a bylo jedno jestli ten nebo ten. Každopádně jsem si to celkem užil a byl jsem zvědav, jak film dopadne. Pro mě bohužel žádné dramo nenastalo a tak pěkná 4ka. (10.03.2018)