The Poacher's Foster Daughter or Noble Millionaire
Režie:
Martin FričScénář:
František Vlček st.Kamera:
Karel DeglHudba:
Julius KalašHrají:
Hana Vítová, Oldřich Nový, Ella Nollová, Otomar Korbelář, Theodor Pištěk, Zdeněk Dítě, Bohumil Machník, Vítězslav Vejražka, Arnold Flögl, František Paul (více)Obsahy(1)
Slavná parodie na melodramatické kýče líčí, jak chudá schovanka ke štěstí přišla zásluhou šlechetného milionáře. Nápaditě jsou tu zveličeny jak dějové zápletky, tak herecké ztvárnění, záměrně a s nadsázkou umocňující obvyklá klišé. Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému.
Dívka Elén žijící se svou matkou a otčímem na lesní samotě má velký pěvecký talent. V den svých dvacátých prvých narozenin utíká z domova a už ve vlaku se do ní zamiluje milionář René. Jejich cesty se brzy rozcházejí, aby se brzy mohly opět spojit. Do Elén se zamiluje houslista Pavel Sedloň a ačkoliv ho Elén nemiluje, je odhodlaná se za něj provdat. V té době René umírá vyčerpán z práce na operetě Srdce v deliriu. Je však v poslední chvíli zachráněn a vše spěje k šťastnému konci, kdy Oldřich Nový vysvětlí, jak to všechno autoři vlastně mysleli.
(oficiální text distributora)
Recenze (191)
Ten konec to zazdil. Pochybuju, že to šílený vysvětlení chtěli samotní autoři. Dokážu si představit, jak jim to soudruzi naservírovali: "Buď tam ten konec bude, nebo nebude vůbec nic." Ale jinak paráda. ()
Vážně skvělý film plný velmi vtipných situací a hlášek. Jen je mi vždycky dost smutno z úplného závěru, kde se Oldřich Nový vlastně otevřeně vysmívá takřka všem svým předcházejícím filmovým rolím. Nešťastná upomínka toho, že nastoupila nová doba, která většině prvorepublikových herců skutečně nakloněná nebyla.. ()
Kdyby to nebyla parodie a satira, tak by hodnocení bylo určitě nižší. Ale protože je, tak se u tohoto filmu budete usmívat, jak všichni přehrávají, jaký je to drámo. ()
Pytlákova schovanka mě doopravdy překvapila. Říkala jsem si, že když to bylo natočené v roce 1949, bude z toho maximálně budovatelská etuda, a ono ne až tak:) sluha Bolton byl perfektní postavičkou po boku svého pána.. "A jak se jmenoval, maminko? To, devce, nevim, tenkrát byl film ještě němý." ()
Pro mě šlo o parodii nepochopenou a o to bolestnější bylo tenhle divnofilm sledovat. ()
Nic geniálního jsem ve filmu nenašel i délka mi přišla přepálená. S vysokým hodnocením se neztotoznuji, slabší 3* ()
Nejlepší česká komedie-parodie... ()
Spočiatku to vyzerá na veľmi naivnučký príbeh chudobnej dievčiny a jej rozprávkovom hľadaní šťastia a lásky vo veľkom svete. Trhliny v tejto predstave však vytvárajú scény plné nadsádzky, ktoré ústia do komických situácií. Celý film tak balansuje na pokraji braku a vtipnej paródie. V závere sa k tejto hre autori ústami Oldřicha Nového priznávajú a potvrdzujú svoj parodický zámer. Žiaľ pachuť prostoduchosti podporenej afektovanými hereckými výkonmi hraničiacich spočiatku až s ochotníctvom však už zotrieť nedokážu. Možno keď si film pozriem ešte raz, bude z neho mať lepší dojem. Zatiaľ 70% ()
Výborná parodie na kýčovité filmové limonády 30.let. Ovšem natočena byla v roce 1949, v době, kdy zamilované kýče nahrazovaly ještě horší kýče ideologické. ()
Úžasná bodka za majstrovskou tvorbou dvoch velikánov - režiséra Martina Friča i movie star Oldřicha Nového. V novom režime už prišlo iba ich trápenie. Paródia na prvorepublikové a vojnové veselohry až zarážajúco funguje a vyludzuje úsmev na tvári počas celého filmu. Poklona obom pánom za ich tvorbu, ktorá nástupom komunizmu skončila, pretože potom už sa umenie dalo produkovať iba ťažko. ()
Crazy paródia na vtedajší hudobne-komediálny žáner, ktorá je poplatná dobe vzniku a dnes je už pomerne vyčpelá. "Poplatná dobe" v tom zmysle, že jednotlivé prvky filmu (výsmech vtedajšej vrstvy veľkopodnikateľov, bezstarostného života a náhody tvoriacej osudy) vyzneli sviežejšie a aktuálnejšie v dobe vzniku a dnes tento humor už moc neosloví.↵ ↵ Navyše mám (nielen zo záverečného monológu) pocit, akoby sa tvorcovia chceli týmto dielom zapáčiť nastupujúcemu režimu a získať si jeho priazeň (čo je prirodzené, ale, zdá sa, nepomohlo).↵ ↵ Okrem vyznenia filmu však nevidím významné rozdiely medzi ním a staršou Fričovinou Počestné paní pardubické. Príde mi, že Počestné paní boli to isté Fričovo remeslo pre ľahkú zábavu paničiek, akurát brané seriózne, zatiaľčo Pytlákova schovanka sa z tohto remesla zrazu vysmieva (čo je len dobre, akurát mi ten výsmech dnes príde slabý). ()
K pěti to má hodně blízko. ()
Překrásný film ()
Úchvatná parodie, kterou si všichni zúčastnění užívali obávám se více než se zdá, vzhledem k tomu, že šlo o připomínku zašlých časů meziválečné kinematografie, která sice možná byla z valné části naivní a možná i směšná, nicméně ve světle toho co přicházelo.... Tento film je přes všechen smích čirou nostalgií. ()
Jedna z nejvtipnejších parodií. Je fajn, že si herci, zde účinkující dokáží udělat legraci z postav, které většinou hrají. Potrhlý příběh a dobrá filmařská práce se musí na filmu ocenit. ()
Stále mě nepřestane udivovat jak bez obrovských nákladů lze natočit dialogově zábavný film. ()
bych dodal, že spousta těch kýčů se točila za tzv. druhé republiky 38-39 a nejvíce asi za protektorátu......hm...smutnej konec.....rozhodně.... :), no, 48.-50. léta jsou děsivé z mnoha důvodů(u nás to bylo holt přehnané), většinou se mluví o popravách a Horákové, ale pro mě je hlavně děsivá ta snaha o potlačování individuality a samostného svobodného a tvůrčího, kritického myšlení a vůbec, víte co - přečetl jsem si celý Marthos-ův ***** koment, doporučuju to samé, pochopíte, alespoń věci kolem tohohle filmu, který mě až tolik nebavil, ale když si vezmu, jak se později paradoxně zase začali k těm tzv. filmům pro pamětníky vracet(myslím za socialismu, ale nejsem si uplně jistý kdy a jak moc...)......no a zase dnes - myslím, že spousta lidí může podléhat iluzi (díky neustálému opakování těch starých čb fláků), že takle se žilo, nebo spíše, že ta doba byla tak elegantní(lidé byli a také galantní a chovali se k sobě vůbec lépe :) - těžko říct, jak se to vezme, mám o tom spoustu pochybností, jistě společnost byla trochu jiná, ale možná se nedokážu uplně vyjádřit a nesouvisí to s tím filmem, myslím si jaksi, že lidé se příliš nemění, ty filmy vznikali prostě většinou za protektorátu..a to asi každýho nenapadne. ()
Pytlákova schovanka je skrytým pokladem naší kinematografie. Vždycky jsem si myslela, že tento film znají všichni v naší vlasti, žel neznají. Mac Frič, plejáda všech hvězd českého filmu a zázrak, že se něco takového natočilo v roce 1949. Parodie na všechny příběhy o tom jak chudá dívka z hor ke štěstí a milionáři přišla. Ryzí charaktery. Skvělé hlášky. Filmová inteligentní parodie. ()
Nevím, jestli ta parodie nebyla účelová jako omluva tvůrců novému tvrdě nastupujícímu režimu za jejich "propagaci" buržoázní společnosti v prvorepublikovém a protektorátním filmu. Nicméně se to povedlo. ()
Když se točily prvorepublikové filmy, byť dnes se některé zdají až přehnané, přehrané, tak to mělo něco do sebe. Přeci byla válka a lidé se těmi filmy mohli částečně odpoutat od reality. Nicméně hodnotím tento film maximálně, ale jen za herecké obsazení. Obdivuju to, že právě oni točili "údajné klišé" a v tomhle filmu to celé parodovali. Včetně toho komentáře O. Nového. Tak jako Pytlákova schovanka zesměšňuje První republiku, tak Tankový prapor a mnoho jiných zase komunismus...A co příjde dál...? ()