The Zero Theorem

Psychedelická one man show s Christophem Waltzem v hlavní roli má jeden zásadní problém - vykrádá propracovanější Brazil. Stejná psychedelická atmosféra, stejný pocit nepřetržitého sledování, tyranie a bezútěšnosti. Tentokrát jen Gilliam nastoupil na populární vlnu kritiky konzumu a kapitalismu. Nebýt výborného výkonu Christopha Waltze, dopadlo by to mnohem hůř. (28.01.2017)

Musíme priznať, že chápeme možné námietky i z toho vyplývajúce nízke hodnotenie populácie, ale nesúhlasíme s ním. Neobyčajnosť Nulového teorému považujeme za ozajstnú neobyčajnosť, a nie samoúčelnosť. (08.05.2017)

Pokus o akysi novy Brazil ? Nuz pokus celkom mily, ale nezdaril sa. Pritom potencial, hlavne postava Qohena mala a nie maly. Ale ako uz byva v poslednych desatrociach u Gilliama zvykom, potencial ostal nevyuzity. Je to síce kuzelne chaoticky nihilistické, cukrikovo farebne satirické, paranoidne kafkovsky najtmérišské, ale pribehovo znacne nedotiahnuté. Neustale dookola film opakuje pointu, aby sme namiesto daunloudovania a aploudovania, radsej anplagli, stali sa opat ludmi a uzili si zivot. A to je malo. Ziadali by sa mi omnoho pritazlivejsie a premyslenejsie dejove zvraty. Stale je to ale najlepsí Gilliamov film od lasvegasskeho strachu a hrôzy. 65 % (27.07.2017)

Tak to mě fakt dokáže nasrat. Po letech si zase pustím Terryho film v domnění, že stařík není úplně senilní a debilní a zvládl třeba dalších 12 opic nebo někde dohledal své časy mládí, kdy měl ještě smysl pro humor. Tento film pro mě má nulovou hodnotu, ale poprsí a šarm Melánie Thierry vybojovaly 7,7546%. Stále nám tu ovšem přebývá asi nějakých 92% naprosté beznaděje a debility. A za ten závěr by si pan režisér zasloužit nakopat do prdele. Takhle okrást diváka o 100 minut života, to by mělo být trestné. Kdo mi ten promrhaný čas proplatí? Ještěže je na světě dost úchyláků, kteří se u podobných ujetých filmů ukájejí a pak si honí triko nad tím, jak film obdivují - paralela s rozprsklým cákancem sračky na stěně v galerii, v němž podobní magoři vidí bravurní naplňující umění. Jinak by totiž Terry asi už neměl ani na chleba a nikdo by ho nebral vážně. (17.11.2018)

Z tématu, úvodu a osoby režiséra jsem byl hodně natěšen a očekával, že se po delším půstu dočkám filmové lahůdky a snad i další nesmrtelné klasiky jakou jsou Twelve monkeys. Tentokrát jsem ale od Terryho dostal ústřice s banánem a kečupem, a to navíc ještě lehce prošlé. Sice bylo prostírání i servírování efektní jak to umí jen on, ale z toho mišmaše a odéru se mi udělalo trochu blivno. K poselství o absenci vyššího smyslu existence a o vládě chaosu jsem už viděl zajímavější materiály. Přijde mi, že ve svém pokročilém věku se ještě víc přibližuje děcku a vedle hravosti, která je pořád bezvadná, už ale jaksi není schopen udržet myšlenku a jen těká z místa na místo. Pokud to tu poběží v kinech, tak na to možná po delší době zajdu abych ho aspoň podpořil finanční částečkou, která z distribuční mašinérie pro něj zbude. (12.07.2014)

No... zajímavý počin, ale - Brazila to nepřekonalo ;-) (30.07.2014)

No mě tento film prostě nesedl. Mě osobně Gilliem zklamal. Samozřejmě i v tomto filmu je jeho způsob do očí bijící. I když některé jeho díla např. 12opic obdivuji tak v tomto případě stvořil naprostý brak. Podle mě je chyba v příběhu. Je naprosto nudný,nezajímavý, divný a plný pseudoblábolů. Radši kdyby natočil Neuromancera nebo remake Johnyho Mnemonica,Blade Runnera, rozhodně by světové kinematografii přispěl kvalitním dílem. (02.08.2014)

"You know, you come from nothing.You're going back to nothing. What have you lost? Nothing! Nothing will come from nothing." Terry Gilliam must equal 100% weird sh*t. Milujeme filmy Terryho Gilliama. My sme vždy preferovali podivnosti, surrealistické vízie, nikam nesmerujúce, líbivé kvázi filozofické reči typu: "Nič je všetko, a všetko a nič jedno je." Zero theorem, The na nás však nezanechal takú hlbokú jazvu a zážitok ako klasické Gilliamovky (Brazil, Král rybár, 12 opíc a pod.) Tento film sa až príliš podobal na imaginárium (oh boy) a Tideland. MY máme radi tento štýl, filmy však boli viac zvláštne ako dobré. Rozoberať tento film nemá zmysel, lebo má taký hlboký zmysel, až sa zmysel samotný stratil sám vo svojej veľkosti. Zmysel života? Na to odpovedal už na kocni Zmyslu života. Nejaká láska? Král rybár. Útek človeka pred systémom? Brazil (ešte s lepším koncom). Toto bola zmes, farebný koktejl, nahatý muž (nahatý organista, anyone? just me? Hmm?) v postutopickej budúcnosti riadenej systémom s narážkami na modernú dobu, všetci majú svoje smartfóny. Koho sa snaží obviňovať? Snaží sa obviňovať? Poukazuje na milión vecí, rozohráva milión drobných príbehov aby nám na úplnom konci (ako vždy) predhodil podivný koniec, ani happyending (ani koniec s vyvraždením). Kto tento štýl nemá rád, ruky preč, apage Gilliamas, kto však takýmto kreténinám holduje (ako ja, veľký úsmev) bude potešený rôznosťou tvarov a farieb 10/10, 100% (to sa však rovná 0 ako nás naučil tento film, n'est-ce pas?). Kto je však ešte duševne zdravý, pochopí že to nieje úplne košet pravý Gilliam ktorý natočil svoje klasiky, možno mu odumierajú bunky alebo postupne zreje pre cvokhaus. Dobré ale nie najlepšia tvorba. Kamera a svietenie ušlo. (14.01.2015)

Až moc složité dospění k závěru,že jsem vlastně nula. (26.01.2016)

čakal som silnejší zážitok ale celkovo to splnilo ocakavania (14.05.2016)

Vzhledem k hodnocení jsem to čekal horší. Svět je to pěkně fantasmagorický a barevný, ale hezky se na něj kouká. Trošku, hlavně ze začátku, to připomíná kafkovský román z budoucnosti. Ale zas tak velký úlet to nakonec není. Základem je týpek, který v kulisách cáklého světa budoucnosti krapet umanutě hledá smysl života. A zároveň ho to táhne k nebytí, páč už vůbec nic necítí. Netradiční záležitost, kterou drží pohromadě i dobré obsazení - Christoph Waltz to celé táhne a Mélanie Thierry to moc hezky osvěžuje. :) (31.01.2022)