Decibely lásky

Mám rád Discopříběhy, ale přestože se tvůrci od nich distancovali, podobností je dost. Nevěřil jsem tedy zdejšímu hodnocení a podíval se na film, přece nemůže být tak špatný, jak je zde popisováno. Ale byl. Už po několika minutách jsem začal litovat, že jsem se raději nedíval v TV na Supertornádo a těšil jsem se, že po skončení Decibelů budou dávat Turbotarantule na spravení chuti. Pochopil jsem také, proč je zde často zmiňován bývalý fotbalista. Hraje totiž v rámci svých schopností lépe, než mnozí profesionální herci. Těžko bych Decibely označil i za film. Je to spíše taková koláž poslepovaná ze skečů a vstupů postav, které se objevují a odcházejí, tu mluví, jindy zpívají, ale často nevíme proč. Příběh chybí, motivaci postav neznáme a závěr je konstatování, že láska hory přenáší. Děkuji, nikdy více. (18.02.2017)

" Decibely lásky " jsou špatný film se skvělým soundtrackem. Čekal jsem něco jako další Discopříběh a dostal jsem film bez logiky, který ani nikam nesměřuje. Závěr filmu je též velmi špatný, ale to mě vlastně ani nepřekvapilo. Herci neměli co hrát, dialogy jsou špatně napsané. Neherce raději hodnotit nebudu. Jediný co se můžu pochválit je ta hudba a choreografie. Co říci na závěr: Pokud nemusíte hity Michala Davida a nejste velký fanoušek města Plzeň, tak s tímto dílem neztrácejte čas. V opačném případě si užijete aspoň soundtrack, jako tomu bylo v mém případě. (02.10.2016)

Michala Davida jako zpěváka opravdu moc nemusím. Mám totiž velmi neodbytný pocit, že jeho všude plno, že vykoukně z každé díry .Na tohle jsem koukala proto, že jsem nutně potřebovala vypláchnout mozek a takový účel byl beze zbytku splněn. Nic víc jsem ani neočekávala. Nic proti Mistrovi, ale role Karla Gotta mi přišla úplně zbytečná. Rudolf Hrušínský nejmladší se po celou dobu usmíval tak debilně, že by klidně mohl zahrát úchyla v parku. Všechno tu bylo dost zvláštně poslepované. No, Diskopříběh číslo 3 se nekonal. (10.07.2018)

Takhle čistý už to dlouho nebylo! Do českých kin se přiřítil film, který je tak strašně špatný, až je tím zajímavý a na nejednom místě dokonce zábavný (na tom si trvám). Je totiž schopen vyvolat pocity, které obvykle doprovází konzumaci největších hollywoodských blockbusterů - při sledování padá čelist a chce se křičet: "Ty krávo, tak to je nářez!" případně "Takový film tu nebyl léta." dokonce "Něco takového jste ještě neviděli." O písničkách Michala Davida, ať si každý myslí, co chce. Každopádně ty nejsou důvodem, proč film dopadl, tak jak dopadl. Pravděpodobně by to celé chtělo být cosi jako muzikálová Láska nebeská. Bohužel film má cca 90 minut a postav jak na kostele, takže je vše nahozeno velmi nahrubo a o nikom se toho moc nedozvíte. Scénář je tak nějak hrcprc poslepován a herců je vám líto... vlastně některých zas tolik ne - to že stojíte před kamerou ještě neznamená, že jste herec. Ovšem to "nejlepší" na celém filmu je bezkonkurenční režie, která se mě celou stopáž snažila přesvědčit o tom, že Ed Wood nezemřel (21.03.2016)

Film se jmenuje Decibely lásky, ale tahle skladba v něm nezazní. Myslím, že tahle zmatenost mluví za vše. Musím se přiznat, že na rozdíl od Baarové jsem se nenudil - od začátku do konce jsem měl nasazený tupý a nevěřícný úsměv, jak blbě jde napsat scénář, který postrádá náznak zápletky a je v něm snad několik desítek unikátních postav, které si nejde zapamatovat. V kontrastu s tím podivně bohatá výprava a režisér, který si myslí, že je kříženec Michaela Baye a Orsona Wellese a musí s kamerou pořád dělat "věci". Opravdu bizarní kus, který jde doporučit s flaškou něčeho tvrdšího. (11.02.2016)