Inside Out
V hlave
Inside Out
Inside Out
Inside Out
Hudba:
Michael GiacchinoHrají:
Diane Lane, Amy Poehler, Mindy Kaling, Bill Hader, Kyle MacLachlan, Phyllis Smith, Lewis Black, Richard Kind, Jess Harnell, Carlos Alazraqui, Frank Oz (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Období dospívání může být velice komplikované, a Riley, která je vytržena ze svého starého života na americkém Středozápadu poté, co se její otec musí kvůli novému zaměstnání přestěhovat do San Francisca, není žádnou výjimkou. Stejně jako my všichni, i Riley je ovládána svými emocemi – Radostí (Amy Poehler), Strachem (Bill Hader), Hněvem (Lewis Black), Znechucením (Mindy Kaling) a Smutkem (Phyllis Smith). Emoce žijí v Řídícím centru, centrále uvnitř Rileyiny mysli, odkud jí pomáhají vypořádat se s nástrahami všedních dní. Jak se Riley se svými emocemi společně pokoušejí vyrovnat s problémy nových začátků v San Franciscu, propuká v Řídícím centru zmatek. Ačkoliv se Radost, Rileyina hlavní a nejdůležitější emoce, pokouší zachovat všem pozitivní myšlení, objevují se mezi jednotlivými emocemi neshody v tom, jak se co nejlépe vypořádat s novým městem, domovem a školou. (Falcon)
(více)Recenze (1 159)
Musím dát 5! Tuhle bezvadnou pohádku můžu s klidným svědomím zařadit mezi tři mé nejoblíbenější. Nechybělo tomu nic. Zábava, naprosto jedinečný nápad, jistý způsob nostalgie za dětstvím i nějaké ty smutné a dojemné momenty. Díky téhle pohádce už vím, co se mi v hlavě odehrává, když se ploužím za někým v koloně, už si umím vysvětlit své pocity, když mi ve školce nutili květákovou polívku, nebo když se mi zrovna moc nechtělo do sklepa pro brambory :)). ()
Příjemně vtipné. Neotravně dojemné (Bing Bong mi chybí...málem mě to skutečně dohnalo k slzám). Rozumně nepřeslazené. Jednoduše a zároveň geniálně propracované. Pixar opět ukázal, že v animácích je jednička. A navíc Riley hraje hokej takže jůůůchůůů. 90%. ()
Skvělý a originální nápad se autorům povedlo převést do moc milé a vizuálně krásné podoby, ze které emoce jen prýští. Dlouho jsem se v kině tak nezasmála, ale zároveň je to asi první film, u kterého jsem v kině nezadržela slzy. Já sama jsem z filmu naprosto nadšená, problém je však v tom, že se jedná o rodinný film a navíc animovaný, takže by měl být i pro děti, což rozhodně není. Menší děti nechápou příliš "dospělácký" humor a ty větší, kterých se film přímo dotýká, se nudí, snad jen úplně malým dětem se bude líbit právě pro tu velmi hezkou a barevnou vizuální stránku. Ve skoro prázdném kině jsem seděla mezi samými rodinami s dětmi a smáli se pouze rodiče, děti tak maximálně dvakrát a na mnohých bylo vidět, že vůbec nechápou, čemu by se měli smát. Proto jen 4 hvězdičky. Filmu však předcházel ještě nějaký předfilm o sopkách a bohužel musím říct, že něco tak příšerného, divného a absolutně nezajímavého jsem snad ještě neviděla. ()
Je to milé, je to hravé - opravdu jsem se v kině už dlouho tak dobře nebavila. I když místy mám dojem, že téma nemůžou děti úplně chápat, rozhodně jde o snímek originální a jednoduše krásný. Občas mi tekly slzy a nejen smíchy. Doporučuji v angličtině, dabingu se již tradičně vyhýbám. ()
Film, který, jak se zdá, baví děti a který pobaví a především dojme dospěláky - rodiče. Vyprávění vystavěné na hodnotách všem dobře známých, přesto vzácných a často nedoceňovaných. Odhaduji, že vzhledem k jisté komplikovanosti významů a smyslu některých postav se možná menším divákům (a vlastně tu a tam i těm starším) bude zdát film místy poněkud zdlouhavý, ale tvůrci drží čistotu poetiky i nastolené principy vyprávění (pro dětského diváka vyprávění především napínavého) a také styl humoru, kdy se často mísí smích se slzami - a toť jeden z milých "objevů" tohoto bijáku. Drobná stížnost - pod 3D brýlemi se orosené oči dost blbě otírají... :-) ()
Už podle traileru bylo jasné, že toto bude animák roku! Přítomnost mnoha dětí v sále je u animáků prostě super, člověk se musí pořád smát. Několikrát jsem si říkal, že se společnosti Pixar opravdu podařilo zjistit, co se nám v té naši hlavě vlastně děje. Nápad s myšlenkami, ať těch klíčových, dlouhodobých, nebo měnících se z radostných na smutné, musel dostat nejen mě. Animáky od Pixaru vždy patřily, co se příběhu a grafiky týče k naprosté špičce, a tento nebyl výjimkou. Na film se rozhodně znovu rád podívám jako na oddychovku i kvalitní snímek. Viděl v kině 9.8.15 - 90%. ()
Svět uvnitř hlavy je opravdu úžasně vtipně vymyšlený (Trochu to ve mne evokuje "Byl jednou jeden život"). Pomrkávání na dospělou část publika vůbec nepůsobí rušivě a film je skutečně pro všechny. Ve zkratce: Výborná pixarovka se vším, co k ní patří. Originální, vtipné, dojemné a milým poselstvím. ()
a příště i s libidem! :) ()
Závratné skóre 94% na metaritics a pochvalné recenze ze všech stran ve mě vzbudili tak velké očekávání, že jsem po začátku projekce cítil naopak lehké zklamání (možná ale vyvolané ještě předchozím předfilmem Láva). Příběh je skutečně docela prostý a to i "v hlavě", prostě radost a smutek se ztratí kamsi daleko a musí najít cestu zpátky. Ale jak ti dva pomalu putovali zpět a Pete Docter vytahoval další a další nápady (uklízeči vzpomínek, továrna na sny, tunel abstrakce, podvědomí...) tak si mě to postupem času taky dostalo. Cestou domů jsem pak přemýšlel, jak zařídit, aby moje děti měly v paměti taky co nejvíc těch žlutých kuliček... ()
Musím přiznat, že jsem se musela několikrát v kině ohlédnout po dětech, jestli náhodou nebrečí, protože mně se popravdě trochu chtělo! Děti se zasmály pár vtipům a dospělí hltali celý film, protože podle mého názoru nabízel mnohem více jim než dětem, a tak vlastně musely odcházet z kina nadšené všechny věkové kategorie... Já si film užila moc... ()
originální a pěkné...po přečtení pár komentářů ve smyslu,že to bylo moc depresivní jsem na rozpacích...malá holčička žije v absolutně harmonické rodině,má život jako peříčko a všichni ji milují..nechápu co na tom,že se přestěhuje a s tím přicházejí pocity zmatku a smutku má být jako depresivního...to je snad normální reakce každého,stejně jako to,že každý na světě má vzpomínky a pocity hořkosladké,smutněveselé apod,což dělá film velmi realistický a to oceňuji... ()
Krásne :) A skvelá Monika Hilmerová v dabingu. ()
Asi jsem to nepochopil...Hodnotit animák jen proto, že je krásně zpracovaný nebudu tudíž znamená, že hodnotím pouze příběh. Příběh byl o ničem. Ztvárnění mozku a toho jak se o velitelský stůl pere pět emocí mě nezaujalo, neustálé dohadování Štěstí se Smutkem a pak neskutečně nudná cesta zpátky se slonem co je z části kocour, delfín a brečí bonbony? Kdybych měl dítě tak ho na tohle nevezmu... ()
Pixar prostě nezklame. Skvělý nápad, perfektní zpracování klobouk dolu. ()
Vrele odporúčam túto nádhernú rozprávku, ktorá sa veľmi šikovnou formou pohrávala s mojimi emóciami od úvodu až po záver. Dokonca by som povedal, že je to povinnosť zhliadnuť pre ľudí, ktorí si neuvedomujú aký silný dopad majú emócie na náš život. Tento film to nádherne ilustroval ako to v našej hlave funguje a ako ju správne používať. Zábava pre deti, ponaučenie pre dospelých. ()
Obrovské zklamání .... ten nápad měl tak obrovsky potenciál a je velká škoda jak s ním bylo naloženo ... ()
Dobrý film, ale ještě lepší myšlenka, která mohla být zpracována ještě lépe. ()
Dost chytrý! ()
Nesmierne nápadité, konečne je kvalitný Pixar späť. Bolo to vtipné, dojemné a hlavne iné! Vrelo doporučujem. ()
Související novinky
Disney oznámilo kupu animáků a taky vyhazovy
…a všechny jsou pokračování starších hitů. Tak by zhruba šlo shrnout to nejdůležitější z první letošní čtvrtletní konference společnosti Disney, na které vracející se šéf Bob Iger ubezpečil akcionáře… (více)
Toy Story 4 má scenáristku
Čtvrtý díl Toy Story se nedává dohromady úplně snadno. Pixar ho oznámil v roce 2014 na červen 2017, jen aby se odsunul na červen 2018 a nakonec až na červen 2019. Původně ho měli napsat Rashida Jones… (více)
Startuje první ročník festivalu Na hlavu
V pražském kině Světozor se 20. - 23. dubna koná první ročník filmového festivalu Na hlavu. Nabídne netradiční spojení projekcí často velice známých filmů s přednáškami, jež filmy představí v novém… (více)
88. Oscary - výsledky
Letošní "kontroverzní" ročník udělování Oscarů skončil. Akademie umění a věd rozdala svá každoroční ocenění. Jedním z několika překvapení večera bylo vyhlášení nejlepšího filmu, kterým se stalo drama… (více)
♫Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo. Bohužel, bohudík♫ Tak přesně tahle slova mi zněla v uších během sledování tohoto filmu. Těžko by se to dalo shrnout v kostce nějak jednodušeji. Abych se přiznal, tak jsem tomuto filmu ze začátku moc velkou pozornost nevěnoval. Především proto, že prvotní trailer vypadal spíše jako dokument než jako animák. Když se ale objevily další, tak jsem zpozorněl. Po umírněné Rebelce a po ne zrovna průkopnické Univerzitě pro příšerky se měl Pixar vrátit tam, kam vždycky patřil. V hlavě se totiž nemělo odehrávat v pralese, v hlubinách oceánu nebo ve starém skotsku, ale na území, které nám bude vždy připadat záhadné. V hlubinách samotné mysli. No a herci neměli být hračky, auta nebo superhrdinové, ale nikdo menší než samotné emoce. Začíná to zhleka. Narodí se dítě no a s ním samozejmě i prostředí ve kterém se bude celý film odehrávat. Není to moc zajímavá mysl. Je v něm jen jedna emoce a jen jedno tlačítko, které ovládá. Jak ale dítě roste, rozvíjí se i jeho mysl o nové emoce a nové ovládací prvky, až do podoby kterou známe dnes. Z mysli se stal hotový raketový velín na kterém je nádherně vidět představivost a uvažování tvůrců. Prostředí mysli působilo účelně a dost jednoduše na to, aby jej pochopil i ten nejmenší divák. Jeho řízení bylo ovšem natolik složité, že emoce musely mít pro jistotu vždy po ruce hned celou skíň napěchovanou nejrůznějšími příručkami. A není se čemu divit. Vždyť během filmu navštívíme labyrint dlouhodobé paměti, továrnu na sny, zemi představivosti, podvědomí (nevím, proč z něj udělali vězení) a mnoho dalších míst, které musí emoce řídit. Pokud jde o celkovou atmosféru filmu, tak takhle: pořád to je lerační, ale pokud hledáte typický Disneyovský rozjuchaný humor, tak byste asi měli zpomalit. Zde totiž atmosféra je dost zesmutnělá hraníčíce až s mírnou depresivitou. Není to ale vyloženě jen film pro dospělé. Děti se u toho budou taky určitě bavit. Jen díky emoci Smutku je ona depka prakticky všudypřítomná. A Radost, ať dělala co dělala, to nijak nevylepšila. To byl ale záměr, takže žádnou paniku :D Mě osobně to přišlo jako příjemná změna. Nejemotivnější část filmu mi přišla scéna v propasti Zapomění. Nejen, že si zde Radost uvědomila, že není tou nejdůležitější Rileyninou emocí, ale navíc se zde obětoval imaginární kamarád Bin Bong. To mi pišlo jako nejdrastičtější krok, který Pixar a dost možná Disney kdy učinili. Jistě k několika obětováním už v historii těchto studií už došlo. Ale je velký rozdíl, když Anna rozmrzne záhy poté, co zachrání Elsu před Hanzem a mezi Bing Bongem který se ze Zapomění už nikdy nedostane, protože vyskočil z vozíku, aby usnadnil Radosti útěk ze Zapomění. No a příběh tentokrát nekončí happy-endem, ale kompromisem. Radost a Smutek se usmíří a spoleně s ostatními emocemi si uvědomí, že vzpomínky nemusí být nutně jednobarevné. Některé vzpomínky můžou být přece spojeny se smíšenými pocity. Což přineslo hlavní velitelství nový upgradovaný panel s rozšířenými možnostmi interakce. A jako třešnička na dortu tomu vše vévodí velké červené výstražně ohraničené tlačítko s nadpisem "PUBERTA". A cože to znamená? To nevím, asi nic důležitého :D Pokud jde o samotnou animátorskou stránku. Tak V hlavě jen potvrzuje pravidlo, že překonávat hranice technických možností je dnes poměrně běžná záležitost. Na závěr bych se chtěl pozastavit nad českým dabinem. Já vím, že jsou zde lidé, kteří si myslí, že dabing nemůže překonat originál, ale tentokrát to vážně stálo za to. A to neříkám jen proto, že si na tom produkce českého znění dala opravdu znatelně záležet, ale především proto, že si dali tu práci a počeštili i anglické nápisy! Což musí i tomu největšímu kritikovi připadat přinejmenším jako "nadmíru očekávání". () (méně) (více)