Režie:
Jiří HanibalScénář:
Jiří HanibalKamera:
Josef PávekHudba:
Jan HrábekHrají:
František Němec, Luděk Munzar, Eduard Cupák, Josef Somr, Oldřich Vlach, Jiří Pleskot, Jaroslav Drbohlav, Alena Procházková, Jiří Zahajský, Adolf Filip (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V kině je objevena mrtvola zavražděné ženy. Případu se ujme kapitán Marha, který zjistí, že neznámá nepatřila ani k divákům, ani k zaměstnancům kina. Stopy vedou do sousední tiskové agentury IDOC (Informace a dokumentace). Zaměstnankyně slečna Mouchová pozná v zavražděné svou kolegyni Věru Šimandlovou. Protože oběť měla u sebe mít značnou finanční částku, zahrne Marha mezi první podezřelé ty lidi, kteří o penězích věděli. Vzápětí se však dostane k novému možnému motivu vraždy – k seznamu čtyř vědců, kteří emigrovali na západ… Film Jiřího Hanibala je zdánlivě banální detektivní příběh, který se během vyšetřování rozroste v nevšední zločin organizování útěku vědeckých pracovníků do ciziny. Jeho předlohou byla kniha Václava Erbena "Efektivně mrtvá žena". Známý kapitán Exner, který je hrdinou literární verze, se však ve filmu změnil v kapitána Marhu. (Česká televize)
(více)Recenze (92)
Vražda Věry Šimandlové mladé ženy, kterou naleznou s rozbitou hlavou v zákulisí kina. Slibný začátek, očekával jsem žárlivost, uchyláka, omyl, ale nakonec se z toho vyklube vydírání a hlavním námětem zločinu se mimo tuto vraždu stává "únik mozků" na západ. Po té, co přišel Luděk Munzar co by soudruh redaktor "vyklopit" svůj názor, bylo vše úplně jasné. Jak to, ale dopadlo soudruhu poručíkovi v rodinném životě jsme se už nedozvěděli. Odhalení vraha a protisocialistického živla mělo přednost. ()
Je to sice podle exnerovky, ale hlavní policista se jmenuje jinak a dokonce má rodinu! Celý film trpí určitou nevyrovnaností - hodně motivů je jen nakousnuto a nerozvedeno, dokonce jim chybí nějaké zakončení v rámci příběhu: rodinný život kapitána a vztah s jeho manželkou (i když ten koňáček od chápajícího barmana je skvělá scéna, kterou pochopí jen delší dobu ženatí chlapi), jen nakousnuté je kamarádství manžela zavražděné a jeho kamaráda, chybí, jestli byl nějak potrestán spící vrátný, postava rusovlasé redaktorky s kytkami v podání Aleny Procházkové se rovněž zcela ztratí na konci příběhu, postava Jiřího Zahajského se jen sem tam mihne a vůbec netuším, co u té policie má na starosti, protože na vyšetřování se evidentně podílejí jen Vlach a Drbohlav... Je zde pár dobrých hlášek a dobrých scén - ta, kdy kapitán Marha zjistí, že by se nemusel pořád tvářit tak vážně a sem tam se usmát; hláška "tak vy jste fakt tajnej!"; parodie na maigertovky, kdy je jasné, že přes dýmku by vyšetřovateli nikdo nerozuměl; vynikající skoro hororová scéna v noční redakci, kdy kapitán Marha bloudí sám temnými chodbami a my cítíme, že přijde něco zlého - to je asi nechtěný vrchol filmu. Jinak jsem nějak nepochopil všechny souvislosti případu, kdy mi přišlo, že některé věci se daly řešit jinak a ne vše mi logicky sedělo a do sebe zapadlo (například závěrečné "doznání" vraha by bylo pro šikovného právníka lehce vyvratitelné). Docela mne pobavilo, že Exnerovým pucflekem bude Vlach i v Dialozích pro klarinet, cimbál a bicí. ()
Další televizní kriminálka tak průměrná až víc průměrná být nemůže. Tedy ani špatná ani dobrá. Dobří herci kvalitu přeci jen trochu zvyšují. Kriminálka je ale zajímavá i z jiného hlediska. V ději mnohokrát zazní, že až moc zaměstnanců INDOC "zůstalo venku". A v plánu to měl i vrah. Tenhle nápad filmařů samozřejmě musí napravovat značná propaganda, ale běžné to v socialistických kriminálkách moc nebývalo. ()
Knihu jsem dočtl poměrně nedávno, takže múžu říci, že se liší především atmosférou. (Odhlédne-li se od změny detektiva.) Zatímco kniha moc nehodnotí a odehrává se v podivném letním bezčasí, kde se věci vznáší v oparu socialistického života, ve filmu na diváka dopadá tíživá realita 70. let s plnou vahou. ()
Další potvrzení faktu, že slušné detektivky se u nás před revolucí točily naposledy v šedesátých letech (Petr Schulhoff!), zatímco později už to byla až na výjimky bída a utrpení, plná ideologického balastu a zásadních prohřešků proti žánru. Pomalé tempo a vyloženě nudné pasáže jsou u nich běžné. Většinou to pak - stejně jako tady - zachraňují herci. Tento případ sice není z rodu těch už vyloženě komických svou nereálností či okatou podporou režimu, ale i tak je to typický důkaz toho, že pokud někdo tvrdí, že se tu před revolucí točily lepší filmy, buď podobné filmy neviděl a nebo trpí ztrátou paměti... ()
Galerie (11)
Zajímavosti (6)
- Film se natáčel i ve známém pražském kině Světozor. Podle vylepených plakátů (Křidýlko nebo stehýnko – 22. 2. až 28. 3. 1979) a Nevinný (12. 4. až 9. 5. 1979) lze určit přibližnou dobu natáčení. V čase cca 45 minut je také vidět plakátovací stěna s programem pražských kin, která zobrazuje týden od 26. 4. do 2. 5. 1979. (Merťas)
- Když ředitel provází Marhu (František Němec) po celém INDOCu, hned v radiologickém oddělení představuje Syřiště (Bert Schneider). V oddělení dálnopisů zavolá na Forsta (Adolf Filip) a diví se, že je Forst ještě na pracovišti, on to vysvětluje tím, že nepřišlo Syřiště, to je ale už dávno na směně. (gug)
- Když tým vyšetřovatelů čeká před kinem na podezřelého, lze spatřit plakát k právě promítanému filmu, kterým je snímek Křidýlko nebo stehýnko (1976). (korbitch22)
Reklama