Jak básníci čekají na zázrak

Říká se, že v nejlepším se má přestat. Myslím, že to platí právě o Básnících. Raději se budu vracet do Štěpánových studentských let, než se dívat, jak nám osazenstvo krásně stárne, plešatí a bachratí. Zdá se mi, že se autorská dvojice Pecháček/Klein vyčerpala ze svých nápadů, poslední díl je doslova nastavovaná kaše. Ten minulý měl svá pěkná místa, končil optimisticky - nadějí. A mělo to tak zůstat. Takto dostává sexuálně laděná hexalogie ŠŽŠŠ (šest žen Štěpána Šafránka) silně nostalgický nádech s pachutí již několikrát přežvýkaného pokrmu. Pánové prominou. (31.05.2016)

Zázrak je něco, v čem vidí člověk jednat Boha. Dají se tímto slovem označit události, ve kterých se zvlášť zřetelně projevuje Boží moc k záchraně člověka. To o zázraku říkají učenné knihy a myslím si to já, protože je to pravda, pod kterou se můžu podepsat. Že by konečně byl Štěpán Šafránek zachraněn? Fakt mu to přeju. Bohužel nemůžu skákat nadšením ke stropu. Při sledování jeho dalších peripetií jsem se nudila a to se pomalu blížím ke škatulce, pro kterou je film určen. Ještě, že máme nostalgickou notičku, která nám z původních básníků zbyla, když už nic jiného. Škoda, působí to jako recyklát. (19.04.2017)

Dvouapůlhodinová reklama na lékárny Dr. Max, Mazdu a jedno protonové centrum. Docela jsem se bál, aby to nebyly další Babovřesky, ale tak zlé to naštěstí nebylo. Jenže, to je asi jedna z mála pochval, jinak je to totiž nuda. V porovnání s prvními „básníky“ je to utahaná a nezábavná záležitost. Motto filmu by mohlo být „Je nám padesát, ale ještě na to máme!“. Nic proti, ale z povahy věci, tohle není zrovna něco, co by mi mělo co říct. Postavy dětských herců jsou otravně přemoudřelé, Pavel Kříž jede na neutrál a do toho se objevují vedlejší postavy a postavičky, u kterých můžu hádat, koho ze známých (a polozapomenutých) herců a zpěváků poznám. Scény s Josefem Somrem byly nejvtipnější z celého filmu. Nejzajímavější zase byla úvodní a závěrečná animační vložka Adolfa Borna. Ano, párkrát jsem pousmál, a dokonce i zasmál. Ne, není to zlé a k nepřežití. Jen je to prostě k uspání. (16.04.2016)

Tak musím uznat (ač přes svou averzi k českým filmů od roku 2000), že tohle se vážně povedlo. Film hraje na nostalgickou notu, ale což. Stárnem všichni a někteří z nás holt rádi vzpomínají na uprchlé mládí. Linda Rybová mile překvapila...je sympatická, i něco zahrát umí. Pavel Kříž opět svůj, i Matásek do týhle role sedí, i když v žádný jiný roli hrát neumí, Somr opět baví, ač jsem se bál, že se jeho profesor konce nedočká. Zkrátka film pro pesimisty, kteří nechtějí přestat věřit. A bylo fajn vidět znovu Venoše a v malých rolích Jirku Stracha či Ondřeje Kepku. A tak mi nesedělo jen sex Štěpána s Vendulkou a úvodní kýčovitá písnička o Spejblovi a Hurvínkovi, protože jak všichni víme Spejbl brousil paní Kateřinu. Co by taky s ní měl dělat jinýho, když to byla dřevěná loutka? No, doufám, že to konečně Štěpánovi vyjde, i když, jak praví klasik..."zazdít se to dá vždycky." Takže v sedmičce rozchod a nová slečna na obzoru. :-D (26.03.2020)

Po tolikerém vstupu do stejné řeky je námět už poněkud vyčpělý, proto se vlastně ani není čemu divit, že samotný příběh trochu drhne. Vtipných hlášek či vskutku humorných situací se divák taky moc nedočká, alespoň tedy básnická poetika neztrácí nic ze svého kouzla. Celkově se jedná spíš o takovou nostalgickou vzpomínku, kterou příjemně osvěžuje Štěpánova nová láska v podání éterické Lindy Rybové. (55%) (05.04.2022)