Režie:
Dušan KleinScénář:
Ladislav PecháčekKamera:
Peter BeňaHrají:
Pavel Kříž, David Matásek, Linda Rybová, Filip Antonio, Emily Laura Hassmannová, Lukáš Vaculík, Josef Somr, Eva Jeníčková, Denisa Nesvačilová (více)Obsahy(1)
Štěpán, Kendy a Karas zůstali i po dvanácti letech sami sebou. Jsou to nerozluční kamarádi s nevyčerpatelným smyslem pro humor i schopností sebeironie, i když už s lehkým nádechem skepse. V něčem jsou však jiní. Dospívají, ale svým typicky básnickým stylem. Je jim padesát a cítí, že by měli dát svým životům nějaký řád a splnit si svoje touhy a přání. A jak je známo, zázrakům je třeba pomáhat! Kendy už má plné zuby reklam a jako buldok jde za svým snem o natočení celovečerního filmu. Karas se rozhodl hýčkat své vysněné auto Blue dream již pouze virtuálně. Více ho zajímá pohledná učitelka Drábková. Štěpán dělá zástupce primáře v nemocnici, kde urputně válčí s neústupnou ředitelkou. Tou není nikdo jiný než Vendulka Utěšitelka! Štěpánovou největší starostí je však jeho třináctiletý syn Junior, kterého po smrti Aničky-Zrzečky vychovává sám. Tedy samozřejmě za vydatné pomoci strejdů Karase a Kendyho. Na lásku a psaní básniček už Štěpán rozhodně nemá čas ani věk. Nebo ano? (Bioscop)
(více)Videa (8)
Recenze (375)
Říká se, že v nejlepším se má přestat. Myslím, že to platí právě o Básnících. Raději se budu vracet do Štěpánových studentských let, než se dívat, jak nám osazenstvo krásně stárne, plešatí a bachratí. Zdá se mi, že se autorská dvojice Pecháček/Klein vyčerpala ze svých nápadů, poslední díl je doslova nastavovaná kaše. Ten minulý měl svá pěkná místa, končil optimisticky - nadějí. A mělo to tak zůstat. Takto dostává sexuálně laděná hexalogie ŠŽŠŠ (šest žen Štěpána Šafránka) silně nostalgický nádech s pachutí již několikrát přežvýkaného pokrmu. Pánové prominou. ()
Tak tohle docela bolelo. Na původní trilogii se můžu podívat v podstatě kdykoli a nepohrdnu ani zatracovanou pětkou, ale tenhle "zázrak" Kleinovi odpustím jen těžko. Jedna nevtipná scéna bez pointy střídá druhou, divný střih a tak vůbec. Neštěstí zachraňuje Rybová, která je přesně ten správný typ Štěpánovy múzy (žádná Ute), a pánové Matásek s Vaculíkem. Závěrečná titulková píseň ale moje hodnocení málem srazila na 1*. ()
K Básníkům se dá tak těžko něco napsat. To je jako své dávné lásce. Padla na mě nostalgie jak hrom. Strašně milý, něžný, roztomilý, ale i smutný film, všeho tam bylo dostatek. Skláním se před panem Somrem, ke kterému jsem cítila velkou empatii, zřejmě spojenou spojenou s mojí maminkou. Smála jsem se Kulíškovi a Vojtěšce, myslím, že se při natáčení docela pobavili a pak jsem fandila celé té bezvadné trojce ne úplně zralých stárnoucích mužů, ale stále plní toho klukovství, které známe z dřívějších dílů. Ano, bylo to umírněnější, ale vždyť je to tak i v reálu. A hudební podkres Ondřeje Brzobohatého a Jaroslava Uhlíře podkreslila citlivě celé Básníky, jim patří také díky. ()
Dvouapůlhodinová reklama na lékárny Dr. Max, Mazdu a jedno protonové centrum. Docela jsem se bál, aby to nebyly další Babovřesky, ale tak zlé to naštěstí nebylo. Jenže, to je asi jedna z mála pochval, jinak je to totiž nuda. V porovnání s prvními „básníky“ je to utahaná a nezábavná záležitost. Motto filmu by mohlo být „Je nám padesát, ale ještě na to máme!“. Nic proti, ale z povahy věci, tohle není zrovna něco, co by mi mělo co říct. Postavy dětských herců jsou otravně přemoudřelé, Pavel Kříž jede na neutrál a do toho se objevují vedlejší postavy a postavičky, u kterých můžu hádat, koho ze známých (a polozapomenutých) herců a zpěváků poznám. Scény s Josefem Somrem byly nejvtipnější z celého filmu. Nejzajímavější zase byla úvodní a závěrečná animační vložka Adolfa Borna. Ano, párkrát jsem pousmál, a dokonce i zasmál. Ne, není to zlé a k nepřežití. Jen je to prostě k uspání. ()
Pavel Kříž se vrátil na plátna ve své životní roli básníka Šafránka a návrat to byl vskutku zajímavý, hlavně proto, že básnil asi tak minutu z celé dvouhodinové stopáže! Bývalého Hitlera doplnili jeho staří známí Matásek a Vaculík, kteří stárnou s grácií sobě vlastní (tedy hlavně Vaculík, u Davida by se o tom dalo pochybovat). Potud všechno v relativním pořádku. Ovšem "geniální" scénář nám nabízí celou plejádu absolutně zbytečných postav, které jsou ve filmu...no vlastně ani nevím k čemu. Namátkou třeba vyznamenaný herec František Ringo Čech, Veronika Gajerová, Miloš Mejzlík a hlavně trojice důchodců Josef Abrhám (kterého mám sice moc rád, ale tohle mu neodpustím), Jiří Lábus a Rudolf Hrušínský, jsou ve filmu absolutně k ničemu. Rád bych tedy citoval Tomáše Hanáka z televizního diskuzního pořadu Hřmění: "Asi se shodneme, že velké množství postav je hlavním problémem těchto...básníků." Další výtku mám ke zbytečné délce, některé scény si pan Klein mohl odpustit. A vtipy? Sice jsem se smál celou dobu, ale nebylo to kvůli vtipům, které postavy říkaly, alebrž kvůli komičnosti, reklamě a naivní debilitě filmu jako celku. Celkově tedy hodnotím 2*, film byl rozhodně lepší jak pátý díl, ale na první tři epizody nemá. P.S. Ve filmu jasně vládne postava Emila Nádeníčka v podání skvělého Oldy Navrátila, u jeho scén jsem se zasmál opravdu od srdce. ()
Galerie (77)
Zajímavosti (9)
- Roli sestry Toničky, kterou v předchozích filmech hrála Jana Hlaváčová, si z důvodu zdravotních problémů Jany Hlaváčové zahrála její sestra Dana Hlaváčová. (TomasSlach)
- Ve filmu zazněla básnička na základní rým „Kočka-čočka“. Básnička s variací na stejný rým byla i ve filmu V podstatě jsme normální (1981). (HonzaR.)
- Film se natáčel v Praze, Mělníku, Litoměřicích a na Kladně. (M.B)
Reklama