Vanishing Point

Nekonečná rovina nevadské pouště, bublající motor bílého Dodge Challengera, vytoužená svoboda za volantem, přesně tak vypadá putování traumatem sžíraného závodníka ve Vanishing Point. To vše v silném drogovém opojení, symbolickém pro konec éry hipíků. Vanishing Point je technicky skvěle zvládnutá záležitost, která nemá nijak objevné poselství, ale přesto se na ní hezky kouká, i když se toho v ní moc neděje. (27.05.2011)

Jízda to není špatná, ale kdybych věděl, co mě čeká, dal bych přednost asi desetiminutové honičce z Bullittova případu. Atmosféra žádná a skladby, které jsou možná legendární mě příšerně iritovaly. Prostředí, kde se film odehrává je mi však sympatické a závěr mi také přišel k chuti. Jako celek ale průměr. (24.05.2011)

Společně s Bezstarostnou jízdou jasný pilíř road movie z období, kdy road movie dost možná nejlépe zrcadlila osvobozující hnutí americké kinematografie. Zážitek lehce halucinogenní a morálně uvolněný skrze doznívající hippie éru a zároveň upocený, špinavý a morálně bezvýchodný ve stylu drsných sedmdesátých let a celkové žánrové revolty, kterou nastavilo už nekompromisní zakončení Bonnie a Clyde. Nejde se nijak extra do hloubky a Vanishing Point je především vzrušujícím chromovaným dobrodružstvím na rozpálených dálnicích, kde hlavní hrdina může své minulosti i zákonu, jenž je vám neodbytně v patách, ukázat alespoň na chvíli prostředníček. A funguje to náramně a nesmírně nakažlivě (nemluvě o tom, jak ty neowesternové americké sedmdesátky zbožňuji). 80% (03.04.2020)

Dodge Challanger a burácející V8 - prostě skvělá filmová jízda... Řek bych, že dokonce jedna z nejlepších. Nějaký Rychle a zběsile se může jít vysrat i s Vinem Dieselem. Celkově to vypadá asi jako mix Gone in 60 seconds a Thelma & Louise. Akorát mi tak trochu ve filmu chyběla nějaká pointa. Prostě 1,5 hod čumim na hodně zajímavej film, ale pořád tak čekám na nějaký vysvětlení a najednou je konec a já se akorát můžu ptát: Proč zrovna takhle? Co k tomu hlavní postavu vedlo? Co tim chtěl básník říci? Těch nezodpovězenejch otázek zustalo ve filmu hodně... Ovšem za ten Dodge a tu nahou bloncku na motorce stejně dávám 4 hvězdičky. P.S. Poté, co jsem viděl remake z roku 1997, mi tenhle film připadá jako naprostej skvost. Jinak tomu remaku se vyhněte obloukem. (06.08.2007)

Cítiť trpký koniec hippie ideálov. Nekonečná sloboda v hektickom rytme je už nemožná. Na každom rohu totiž stoja bariéry. Sledovanie sa zostruje. Istí si nemôžte byť ani na púšti. V nej sa izolované ostrovčeky kvetinovej slobody menia na fanatické, uzavreté sekty. Užívajúce si umelecké produkcie len v rámci komunity, neprístupné pre vonkajší svet. Bláznivo uvoľnení DJs nevidia svet okolo. Dokážu síce ešte freneticky a búrlivo zaujať svoju poslucháčsku komunitu. Sú ale čoraz väčším tŕňom v oku malomeštiackych tĺkov, nadšených nenásytnou chuťou udrieť si do farebných a alternatívcov, narušujúcich ich "pohodu". Policajný štát ostrí drápky, nik sa im predsa nebude srať do daných pravidiel a vlády. Krásna nahá jazdkyňa našťastie ešte existuje. Prítulná, povoľná a dráždivá. Nanešťastie už nie na koni v lesnom lone, ale na motorke a v púšti. Hlava netúži po príjemných, opojných snoch a nabudenom myslení z vybraných odrôd trávy. Hlava túži po nonstop bdení, vyvolanom chemickými pilulami. Tie sa stávajú predmetom obchodu aj šialenej stávky. V takomto type opojenia sa človek neopája, ale umára nevyrovnanými traumami z minulosti. Po ktorých zdanlivom vyriešení môže bárs aj zgegnúť. S úsmevom na tvári. (16.02.2021)