American Horror Story - Murder House

Takže, první sérii jsem vážně nedala, stačil mi první díl a prostě to na mě bylo moc absurdní a o ničem. Byla mi doporučena druhá a třetí, s tím, že je každá o něčem jiném a že to stojí za to a dočkám se nějakého psycha a budu se bát. Tak jsem tedy zkusila druhou a i kousek třetí a musím uznat, že tam se mi dostává toho, co očekávám od seriálu tohoto typu. Nemůžu říct, že bych hltala jeden díl za druhým a nějak mě to uchvacovalo, ale jako výplň nudných chvilek to postačí. Je tam spousta chyb a někdy je to vážně spíš k smíchu, ale i tak myslím, že celkem originální nápad a provedení. (24.12.2013)

S01 - do poloviny opravdu napínavé, překvapivé a na seriál vlastně dost originální. AHS dokazuje, že nejde ani tak o to, co sledujete, a že už jste to vyděli jinde, ale o to, v jakým způsobem je to poskládané. Tvůrcům se tak velmi dlouho daří úspěšně natahovat motivy, které jinde nudí už v dvouhodinové stopáži. Bohužel kolem poloviny je většina hlavních překvapení vyzrazena, napětí trochu opadne, a v ten moment už jen sledujete, jak se z toho tvůrci dokáží vymotat. Což funguje na úrovni standardního seriálu, ale horor už to zas tolik není. (10.09.2014)

Prvních několik dílů je nadupaných: strašidelných, tajemných, zkrátka pořád se něco děje (****). Pak přijde zvolnění tempa, tvůrci začínají poměrně rychle vykládat karty na stůl, vytrácí se tajemno i strach (***). Zhruba od poloviny už divák ví (téměř) úplně všechno, a poslední díly se jen ztěžka vlečou k závěru (**). Škoda, na chvíli jsem podlehl i nadšení. Ale jakmile bylo jasné, že za všechno můžou malí zelení mužíčci... Ale ne, to si jen dělám srandu. I když... :-) Možná bych byl nakonec v hodnocení i přísnější, kdyby se v poslední (a pěkně nudné) epizodě jedna z postav nezeptala jiné, jestli nemá něco od Ramones. Třeba Animal Boy nebo Too Tough to Die. A protože jsou to čirou náhodou zrovna mé nejoblíbenější desky téhle party, nechal jsem to být, a šel jsem si je pustit. (28.10.2012)

Opravdu by mě nenapadlo, že mě zaujme zrovna hororový seriál. Má to ale určitý nápad. Začátek není nic zvláštního. Rodina se nastěhuje do domu, ve kterém žijí duše lidí, kteří v něm zemřeli. Jenže ty duše nemůžou ven a umí se zhmotňovat. Postupně jsou vám představováni různí majitelé domu od 20. let 20. století po současnost. A celé je to provázané. Na pozemku toho domu zemře asi 25 lidí. Nejdrsnější pro mě asi bylo, když Violet zjistí, že... no radši nebudu spoilerovat. 2. série je ale úplně jinačí level. Vůbec totiž na 1. sérii nenavazuje. Tak jako každá další série je o něčem jiném. Ale někteří herci jsou stejní. "Ta služka mě pořád svádí." (24.02.2013)

Asi nejoriginálnější a nejbizarnější seriál posledních let. Duo Murphy-Falchuk si s na první pohled klišoidním námětem (1 rodina + 1 creepy dům) poradila opravdu bravurně. Příběhově je to našlapaný a plný zvratů a otázek a hlavně to má hodně specifickou atmosféru, na kterou jsem si přeci jenom musel nějaký čas zvykat. První 2 díly člověk totiž ani pořádně neví, co se to tam sakra děje, ale stejně to člověka vtáhne nevídaným způsobem. Po herecké stránce je (ne)překvapivě taky excelentní a překvapil mě hlavně pro mě dosud neoblíbený Dylan McDermott a neokoukaný Evan Peters jako prvotřídní psychopat, kterýho bych rozhodně nechtěl někde potkat. Potěší také známé tváře v menších rolích jako např. Kate Mara, Zachary Quinto nebo Eric Stonestreet z Modern Family. Zkrátka Murphy s Falchukem vytvořili další seriálovou závislost, kterou se určitě vyplatí alespoň zkusit. Jenom doufám, že 2. série nebude v tomhle případě už spíše nastavenou kaší a že si ještě tvůrci nechali nějaké trumfy schované. Proto si radši tu 5* ještě nechám do zásoby :) 90% 2. série: Bohužel daleko přeplácanější a poslední díly už vlastně absolutně o ničem. Po herecké stránce ovšem stále parádní a výtečná atmosféra se tomu stále také upřít nedá. 70% (25.01.2012)