Žert

Žert poměrně dobře vystihuje náladu Kunderovy předlohy, což se myslím moc filmům (nebo žádnému?) podle jeho předlohy nepovedlo a asi ani nepovede. A už tohle je největší triumf a zároveň hlavní výhra Jirešova filmu. Jako Olomoučan musím ocenit “krásu“ našeho orloje, který se po svém proletářském předělání stal symbolem 50. let a krásně navodil to správné klima tohoto filmu. Jo, pomsta je někdy hodně hořká. (29.11.2008)

Kniha dokonalá, film stále hodně dobrý... Výborně obsazený přepis, který velmi dobře odhadl, jak přesvědčivě zobrazit padesátá léta a znázornit Ludíkovu zahořklost. Některé postavy a motivy sice film neobsahuje, ale domnívám se, že základnímu významu a Kunderově nekompromisnímu vidění padlých to neubližuje. Snad jen způsob vyprávění trpí oproti jedinečně rozkouskované knize, jejíž záchvěvy čtenáře naplno pohltí, pokud se v průběžně vrací o pár stran zpět, doplněn o znalost dalších informací. Neznám lepší film Jaromila Jireše a navíc věřím, že univerzální způsob sdělení může uspět za hranicemi i dnes. Světový román se dočkal výborného filmu, byť uznávám, že filmové dílo si Kundera nikdy plně neautorizuje. Hold celuloid... (27.10.2005)

Žert, to je především výjimečná literární látka, jedno z nejlepších děl Milana Kundery a zároveň jeden z nejlepších románů o atmosféře 50. let u nás. Hořké vyprávění o tom, jak dějiny dokážou semlít jedince, a o tom, že pomsta nemusí chutnat sladce a nosit celý život v sobě zahořklost znamená zbytečně se připravit o spoustu příjemného. Je to tíha, která každého poznamená. Jedna ze zásadních rolí Josefa Somra šitá jeho herectví přímo na tělo. Celkový dojem: 90 %. (14.06.2006)

Oproti knížce, která mě v dobrém slova smyslu překvapila a přes drobné výtky se mi opravdu moc líbila, tak mi filmové zpracování přineslo zklamání. Josef Somr se mohl snažit sebevíc, ale mně tam prostě typově příliš neseděl (zvlášť ze záběrů z vojny, kde přece mělo být Ludvíkovi jen něco přes 20...) - ale to je ještě nejmenší problém. I přes plno světlých momentů, hlavní myšlenku a charaktery postav (což je však zásluha pouze a jenom Milana Kundery) mě film nudil a bohužel ve mě navodil pocit, že to bylo místy takové rozplizlé a strnulé. Něčeho tam bylo příliš, něčeho zase málo a hlavně - kdybych film viděl jako první, nemohl by ve mě vzbudit zájem o postavy a o děj - a knize se to podařilo. Se zavřenýma očima bych ale toto všechno mohl odpustit, kromě jedné věci, což ale opravdu považuju za chybu: vynechání nesmírně zajímavé a důležité postavy (jak pro příběh tak pro samotnou hlavní postavu a její život) - Lucie. Toto opravdu považuju za selhání a divím se, že si to Kundera neprosadil, když navíc napsal i scénář. Film rozhodně nemusí knihu kopírovat, proto nekritizuju poněkud odlišnou retrospektivu, ale tohle fakt není možné. Takže ode mě slabé 3*, a to ještě by mohl být režisér Jireš rád! (06.01.2009)

Jak kniha, tak film jsou rozporuplné, samozřejmě hlavní hrdina je hajzlík, ale stejně tak doba a lidé kolem něho jsou hajzlíci, a daleko větší. Kdo může srovnávat? Jenže tady najednou máme i možnost srovnání s černými barony, v protikladu k moravským lidovým písničkám, a najednou to kruté podobenství (on ani Kundera nic jiného neumí, než krutá, mrazivá podobenství, v nichž se promítá jeho zhrzenost) má i něco navíc. Současnost se prolíná s minulostí o to děsivěji. Jirešova dokonalá, minimalistická a úsporná režie celé vyznění pak jenom podtrhují. Jediné, co mi vadilo na knize i filmu, je blbost hlavního hrdiny, který si nezjistil skutečný stav věci před tím, než se začal "mstít". (28.10.2012)