Žert

Od Kundery jsem nikdy nic nečetl, ale co jsem četl o něm, tak zdejší hrdina ve své nesnesitelnosti, aroganci a zahořklosti dost věrně odpovídá tomu, jak jsem si ho vždycky představoval. Osobně mě nejvíce zaujal motiv o zestárnuvší budovatelské mládeži, která, zatímco byla v 60. letech svědkem kritické revize socialistických hodnot, měla svázané své vzpomínky na mládí s monstrózními oslavami, pochody a optimistickými písněmi o přestavbě a nové době. Co se týče samotného Ludvíka, ten si měl vzpomenout na zlidovělé rčení "Kdo chce tančit se Švorcovou, nesmí se divit, že přijde gulag." (16.10.2022)

Cynický odsudek prašivé ideologie vyvolávající "vážnou radost, kde není prostor pro legraci" a která křiví charaktery věrců i bezvěrců. Z nadšených soudruhů se stávají zhýralé a pokrytecké svině (Munzar) nebo zoufalci schovávající se za šťastný úsměv (Dítětová), svobodomyslné překroutí v netečné cyniky bez budoucnosti (Somr). A neteční (všichni ostatní), ti jsou vždy pouze poslušní.  K člověku až hnusně upřímné. Takhle nějak si představuji dokonale depresivní film. (21.10.2022)

LFŠ 2007 ... nevím jestli bych v ději neplaval, kdybych nečetl knížku...ale na kdyby se nehraje, tak jsem byl akorát překvapen, že hlavní zápletka, totiž ostravská Lucie, se ve filmu vůbec nevyskytla...faktem je, že by stopáž musela být značně delší, ale i tak možná škoda... Josef Somr hrál opravdu fantasticky a vůbec celé zpracování bylo věrné atmosféře knihy, snímku velmi prospělo, že se na režii podílel sám Milan Kundera. (30.07.2007)

Těžko se mi tento film odpovědně soudí, protože jsem Kunderovu knihu nečetla a z filmu vůbec netuším, o co autorům šlo. Hvězdičky dávám za konec, který mi byl jediný trochu sympatický aneb jak soudruzi ve vhodnou chvíli začali převlékat kabáty. Ludvíkův žert byl - podán tvůrci filmu - hloupý a dětinský, úplně postrádal smysl. Mezi soudruhy bylo zcela jistě mnoho pitomců a šmejdů, zmanipulovaných soudružek - udavaček taky. Doba, zvláště v 50. letech, byla určitě hrozná. Ale, ať se na mě tvůrci nezlobí. Ludvík Jahn mi v tomto filmu nepřipadal jiný než ostatní, a už vůbec ne lepší. Takže asi tak. (08.01.2014)

Oproti knížce, která mě v dobrém slova smyslu překvapila a přes drobné výtky se mi opravdu moc líbila, tak mi filmové zpracování přineslo zklamání. Josef Somr se mohl snažit sebevíc, ale mně tam prostě typově příliš neseděl (zvlášť ze záběrů z vojny, kde přece mělo být Ludvíkovi jen něco přes 20...) - ale to je ještě nejmenší problém. I přes plno světlých momentů, hlavní myšlenku a charaktery postav (což je však zásluha pouze a jenom Milana Kundery) mě film nudil a bohužel ve mě navodil pocit, že to bylo místy takové rozplizlé a strnulé. Něčeho tam bylo příliš, něčeho zase málo a hlavně - kdybych film viděl jako první, nemohl by ve mě vzbudit zájem o postavy a o děj - a knize se to podařilo. Se zavřenýma očima bych ale toto všechno mohl odpustit, kromě jedné věci, což ale opravdu považuju za chybu: vynechání nesmírně zajímavé a důležité postavy (jak pro příběh tak pro samotnou hlavní postavu a její život) - Lucie. Toto opravdu považuju za selhání a divím se, že si to Kundera neprosadil, když navíc napsal i scénář. Film rozhodně nemusí knihu kopírovat, proto nekritizuju poněkud odlišnou retrospektivu, ale tohle fakt není možné. Takže ode mě slabé 3*, a to ještě by mohl být režisér Jireš rád! (06.01.2009)