Režie:
Karel KachyňaScénář:
Jiří HubačKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrají:
Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Miroslav Donutil, Martin Huba, Arnošt Goldflam, Oldřich Vlach, Jiřina Třebická, Antonie Hegerlíková, Andrea Elsnerová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nahlédneme do světa dvou stárnoucích sester, intelektem i povahou zcela odlišných, a to s citlivým humorem a velkým pochopením, který tomuto snímku náleží. Ta první z nich, Jiřina Venclovská (J. Jirásková), je náročnou, úspěšnou a obávanou primářkou interního oddělení v městské nemocnici. Ta druhá, Fanynka (J. Bohdalová), je i ve zralém věku nevinným dítětem, které hledí na svět s naivní důvěrou a úsměvným očekáváním. Ta první se o sebe umí postarat dokonale, ta druhá je v dětinské nesamostatnosti odkázána na vnímavou péči bližního, který ji bude umět pochopit a milovat. Celý život žily tyto dvě ženy životy navzájem nezávislé. Osud je ale svedl dohromady a obě musejí projít krkolomnou cestou nesnadného soužití s neustálými rozmíškami… (Česká televize)
(více)Recenze (216)
Abych řekl pravdu, tak moc dobře nechápu, co je na tomto filmu tak špatného, že je dost často hodnocen dvěma hvězdičkami apod. Už je to hodně dlouho, co jsem Fany viděl naposled a určitě to časem napravím, nicméně doposud se jedná o film, který se mi vždycky po všech stránkách líbil a dokázal mě dojmout. Takže celkem pochybuju, že po dalším shlédnutí změním názor... ()
"Vy jste anděl, pani !!" - "Já jsem Fanynka. Já jsem chodila do pomocný školy, takže vzdělání mám.." ;) ()
Nemůžu hodnotit jinak. Tak nadpozemský a srdceryvný výkon jaký podává Jiřina Bohdalová, by ani Hollywood nenechal chladným, jen kdyby nebyl tak daleko.... Být Fany americký film, tak Bohdalová má Oscara jistýho, zde není o čem diskutovat:-) A její herecká kolegyně Jiřina Jirásková, která však pobrala tu méně sympatičtější roli, hraje taky božsky a bez ní by to nemělo cenu. Zdánlivě to vypadá tak, že kromě Jiřin tento film nemá co nabídnout, ale když se soustředíte i na to ostatní, tak zjistíte, že bez té omáčky by "ty dvě" zdaleka nevynikly tak, jak to bylo zamýšleno. Ta zvláštní ponurá atmosféra, hudba, scénář, menší role, spíše televizní styl zpracování, Pan Divoký - to vše do sebe zapadá. Pravdou zůstává, že takové postavy jaké uměl vytvořit pan Hubač tu chybí a takové výkony, které Fany nabízí, už zřejmě jen těžko na naší svěží herecké scéně spatříme... A vážení uživatelé csfd, s těmi svými 68% jste se teda moc nevycajchnovali... ()
:D:D:D smích, smích, smích!!! Nebudu trapně řikat, že Fany byla fakt funny, to po mně nechtějte. Já vlastně ani nevim, čim to popsat, jak se mi film líbil. Ty její fóry!! Třeba když chodila jen tak na cizí pohřby a stoupala si do první řady, pže jí tam všichni blahopřáli:D:D:D Nebo doktor:D:D "Představa, že budu dvakrát denně venčit plyšovýho psa, je poněkud morbidní." Třešničkou na dortu byl samozřejmě Donutil jako kněz nebo farář nebo co. A Jiráskový se celkem vyřešil problém s umístěnim Fanynky do ústavu... ()
Já jsem moc rozumu nepobrala, ale myslím to s každým dobře. Hlavně se zvířátkama. A s moji sestrou. A ona to se mnou taky myslí dobře. A jsem hodná. A musím se cítit dobře. K tomu moc nepotřebuju .... Excelentní Jiřina. A Jiřina. ()
ČT1 HD - Tenhle film s naprosto bezchybně hrajicim duem JJ+JB mám v paměti od útlého věku. Scény, jak vykrádají kostel nebo závěr "Pojďte dál, pane Divoký" byly pro mě vždy něčím zvláštním. Dnes to byla příjemná nostalgie. 75% ()
Velká hra na city diváka, nicméně J. Bohdalová i J. Jirásková hrají dobře. ()
Stejně jako někteří ostatní komentující jsem si během sledování vzpomněl na Rain Mana, ke kterému se Fany určitě dá přirovnat, ale samozřejmě se oba filmy nedají srovnávat a ani bych se o to nepokoušel. Ať už Fany vznikla jako inspirace Rain Manem nebo ne, takové téma v české kinematografii (pokud se hrubě nemylím) mockrát nebylo. Nevznikla úplně přelomová pecka, ale příměřeně pěkný film, ano. Jen mi přišlo, že mu trochu podkopává nohy (a nepíše se mi to úplně snadno) překvapivě právě režie Karla Kachyni. Některé Hubačovy scénáře (Ikarův pád, Mapa zámořských objevů) v minulosti ani nějaké výpravnější zpracování nepotřebovali. Ale u Karla Kachyni, vzhledem k tomu jaký byl bezpochyby mistr ve svém oboru a velký filmový poetik mě trochu překvapilo, že u tak emotivního příběhu se spokojil pouze s poměrně rutinním (takřka televizním) zpracováním a nevystřískal z toho více poezie, která se by tam hodila. Alespoň se mu velmi povedlo obsazení hlavních rolí. Jiřina Bohdalová nepatří k mým favorikátkám, ale zde u Fany předvědla další z důkazů že v ni vždycky skýtala (a možná ještě skýtá) dobrá herečka a podala opravdu pěkný výkon stejně jako její protipól Jiřina Jirásková. U Jiřího Hubače mě vlastně dobrý scénář ani nepřekvapí, mám pro jeho neobyčejně obyčejné lidské příběhy a dialogy slabost. Takže musím říct, že jsem od něj už viděl i sofistikovanější kousky, zatímco zde se možná občas nevyhl jisté schématičnosti (hlavně u vedlejších postav), ale příběh o Fany, její sestře a všech příhodách, co jejích soužítí přineslo se mi i tak zdál celkem hezký a dolehl až k mému srdci. Fany byla totiž hlavně milá čistá duše, kterou si snad ani nešlo neolíbit a i když je závěr párkát nařčen z citového vydíraní, tak i na mě docela zapůsobil. Váhal jsem nad hodnocením, ale nakonec si dovolím i trochu nadhodnocovat. ()
Krásný film. Hluboce lidský i tragický. Myslím, že Jiřina BOHDALOVÁ zde dokazuje, že je nejen veseloherní herečkou (jak ji všichni známe a máme rádi), ale že dokáže zahrát velmi těžkou úlohu mentálně postižené ženy, která je velmi závislá na své inteligentní sestře -lékařce (Jiřina JIRÁSKOVÁ). Moc často v kině nebrečím, ale zde v závěru filmu, mi slzy zakalily zrak. Výborný neotřelý námět s celkově výborným hereckým obsazením. ()
I v tomto jedinečném snímku potvrdili jeho tvůrci v čele s Karlem Kachyňou, že jsou skutečnými mistry ve svém oboru. Nic nezůstali dlužni ani herci. Především pak obě představitelky hlavních rolí. Film je natolik dokonalý, natolik emotivní a natolik přesvědčivý, že neomrzí ani po několika zhlédnutích. Myslím, že není třeba o filmu podrobněji psát. Kdo si jeho kvality chce opravdu vychutnat, nepomůže mu přečtení desítek pochvalných komentářů, ale jedno jeho zhlédnutí. (Čtvrtek 11.03.2010) ()
Film, který je právem nazýván hereckým koncertem Jiřiny Bohdalové, staví na výborných a propracovaných postavách, které jsou uchopeny českou hereckou elitou. Lyrický příběh, který svým hořkým humorem a zajímavými lidskými osudy musí prostě zaujmout každého. 4* ()
Velmi citlivě a lidsky natočeno. Obě dámy předvádějí herecký koncert a je příjemné je sledovat. Jiráskové ta lékařka sedla akorát. Jiřina Bohdalová ja Fanynka byla skvělá. To byl parádní výkon. Já tenhle film vždycky obrečím, protože mě chytne za srdce. ()
Toto je typ filmu, který vytváří mou averzi obecně k českým filmům.... ()
Smutný, drsný příběh dvou sester famózně zahraných dvěma Jiřinama. ()
Překrásný herecký koncert Jiřiny Jiráskové a Jiřiny Bohdalové. Výborný scénář z pera Jiřího Hubače jak jinak než geniálně na filmové plátno převedl Karel Kachyňa. A ten nádhernej ústřední hudební motiv Petra Hapky - to je prostě kouzelné pohlazení. A když se ve filmu objeví vlčák pan Divoký, jsem dojat. Čarokrásný film. ()
Stejne jako Rakosnicka - toto tedy rozhodne NE! ()
Skvělá Bohdalová. ()
Docela průměrné drama, které je až moc přeceňované výkonem Jiřiny Bohdalové. Nijak mě však nezaujala, stejně jako všichni ostatní. Scéna resuscitace je vyloženě trapná. ()
Já samozřejmě vím, že záměrem tvůrců bylo hrát na divákovy city, ale nemohla jsem si pomoci a opět jsem prozkoušela svoje slzné kanálky. Zasloužený Lev pro paní Bohdalovou, byla naprosto fantastická. No a ty oči pana Divokého... krásné. ()
Fany je živoucím důkazem toho, že Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková byly největší herečky své generace; Bohdalka je koneckonců živoucím důkazem stále. Dokonalý psychologický střet rázné a odměřené primářky (Jirásková) a prostinké, ale vlastní srdce pro druhé rozdávající Fany (Bohdalová). V rámci skvělého scénáře Jiřího Hubače, jenž nikdy nesklouzl k lacinosti či plytkosti, a pod režijním vedením Karla Kachyni to ani jinak dopadnout nemohlo. Bohužel je to z mého pohledu trochu polozapomenutý klenot české filmové tvorby 90. let. Hubačův scénář vypráví neskonale dojemný příběh, který baví i dojímá, není v něm nic efektní ani vypočítané. Celek je jako ryzí zlato. A ten závěr? Hubačova tvorba by šla shrnout jednou větou: UMĚNÍ JE VÝRAZ CITU. V jeho pojetí tomu tak opravdu bylo... ()