Malá mořská víla

Jako dítě školou povinné jsem zamilovaně v kině vrhal zamilované pohledy k Mirušce Šafránkové a otíral slzy nad tíhou lásky, o jejíchž tíži jsem v tomto věku neměl ani potuchy.. (26.12.2009)

Zvláštní snímek (záměrně ho nenazývám pohádkou), v němž se klasický "dětský" příběh odehrává v ponuré melancholické atmosféře, je asi nejblíž původnímu zpracování od Andersena, ale paradoxně mu právě tahle neobvyklá kombinace příliš nesedí. Radovan Lukavský to jako mořský král zabíjí spoustu (neplánovaných) hlášek ("Jeho otec byl taky idiot") a nad princem, který vypráví přítelkyni o svém ideálu, který až najde, vykašle se na ní, jsem se musela také smát, to už ale stoprocentně nebylo úmyslné. (31.03.2014)

I když pomyslným králem českých filmových pohádek je asi Václav Vorlíček, tímto dílem mu Karel Kachyňa podle mne dal šach! Pohádka, jak má být - kouzelná, půvabná, se smysluplným dějem - přestože zde není klasický pohádkový happy end! (05.05.2008)

Asi nejsilnější zážitek z tohoto filmu je pro mne scénická hudba Zdeňka Lišky, která výrazově naprosto dokonale spojuje obrazovou a zvukovou část. (06.07.2012)

50% — Pokud jsem dobře koukal, je to jediná pohádka ve filmografii Karla Kachyni. Řekl bych, že dobře odráží duch předlohy H. Ch. Andersena a tím pádem je nutně ponurá. Chvílemi mi přišla až příliš rozvláčná (scény z oslav na „dvoře“ mořského krále) a tragický konec samozřejmě koresponduje s předlohou a má logiku, ale kvůli tomu nebude patřit mezi ty nejoblíbenější pohádky. Trochu bych ji atmosférou srovnal s pohádkou J. Valáška Tři zlaté vlasy děda Vševěda, která ale na mě působila o mnoho více depresívním dojmem (a teď koukám, že hudbu v obou případech složil Zdeněk Liška). (10.10.2017)

Blbá a deprasivní nepohádka (29.12.2018)

Na můj vkus až moc umělecky zpracovaná pohádka. Tedy jestli se tohle dá považovat za pohádku. Znázornění podmořské říše v Prachovských skalách je působí, ladění do modra je vkusné a mystické, hudba je impozantní a Radovan Lukavský coby Posidon je parádní. Jenže to jsou veškeré klady. Umělecká stránka převažuje nad zábavou, a to bohužel je u pohádkového příběhu velký problém. I proto kvůli utahanému až těžce působícímu ději mě tento Kachyňův film vůbec nebavil. Problém je taktéž i v představitelce hlavní hrdinky, Miroslava Šafránková je prostě špatná herečka. [6475. hodnocení, 183. komentář, 66%] (03.12.2020)

Bezesporu je Kachyňova Malá mořská víla dnes mou nejoblíbenější pohádkou, ač jako malá jsem ji tolik ráda neměla. Její kvality doceňuji až dnes. Silný nadčasový příběh o nešťastné lásce, tragický konec, vynikající hudba od mistra Lišky. Nemohu vytknout ani herecké obsazení. Zejména křehká Miroslava Šafránková vypadá v roli Malé mořské víly naprosto úžasně. Tato pohádka by si rozhodně zasloužila více pozornosti. (08.05.2006)

Tak jdyž jsem tohle viděl někdy na základní škole v kině tak jsem měl potom celý den depku. (01.05.2007)

Holky Šafránkovy obě krásné, ale ten princ mohl být hezčí (23.01.2009)

Klasická pohádka v docela příjemném hávu s příjemnou vizualizací a audiem. Nicméně vždycky jsem zní měl divný pocit, takovéto nepříjemné mrazení po zádech - jedna z pohádek, které jsem se jako malý bál. :-) (20.10.2009)

"První kámen bílý s její dlaní srůstá... Druhý kámen rudý, zamyká jí ústa... Třetí kámen černý, ten jí v srdci zůstal... A v tom třetím kameni sama navždy zkamení." Ach tá Mystická a pochmúrna atmosféra -tá ma doslova ukovala k posteli a tak nádherná priam éterická Miroslava Šafránková. Tragický koniec ma nesmierne dojal. Melancholická a depresívna rozprávka pre dospelých pre deti by som to naozaj neodporúčala. (31.12.2011)

*** hvězdy za to, že už jako malá jsem se téhle pohádky vážně bála :-) (06.07.2012)

Úplná pecka! (27.05.2023)

Tahle pohádka má i po letech svoje smutně tajemné kouzlo. Pokaždé když zaslechnu "...první kámen bílý..." přeběhnou mi po zádech mravenci... (14.02.2006)

Žádnou jinou pohádku nebudu nikdy milovat jako tuto. V sedmi, kdy jsem ji viděla poprvé, jsem byla unešená. Bylo to natolik jiné a tak nádherné. Zachovala se ve mne vzpomínka na Malou mořskou vílu a já ji nechtěla vidět znovu, bála jsem se, že se rozplyne kouzelná vzpomínka z ranného dětství. Nerozplynula. Ony skály, mystický opar modrého dýmu, hudba, bolest, zhrzená láska její i jejího otce. Nemám slov. Dojem kazí princ, ale když vidím tak průměrné ohodnocení - musím dát 100%. Kam se na ni hrabe Popelka. (05.01.2008)

Velice netradičně pojatá pohádka, která se Karlu Kachyňovi moc povedla! (30.12.2011)

V dětství to na mně působilo dost depresívně.Proto už jsem se na ni nikdy nepodíval, ale vzhledem k tomu, že mám tento film v paměti už 40 let, i hudbu pna Lišky si pamatuju velice dobře, tak musel být tento film velice kvalitní. (20.03.2016)

Československý pohádkový příběh podle motivů H. Ch. Andersena, v němž se divák ocitá v podmořském světě Krále všech moří, jehož představoval důstojný R. Lukavský. Říše mořského krále byla charakterizována jako mírumilovná, soběstačná země opovrhujícími lidmi, a její členové se honosili jednoduchými modrými hábity se složitě umělecky propracovanými účesy či pokrývkami hlav. Velmi mě pobavila nevinná hláška Krále všech moří při diskuzi s jiným podmořským panovníkem: Požáry nemám rád, voda je voda. Jeho nejmladší dcera M. Šafránková, disponující nádherným hlasem, jejíž smutný zpěv (překvapivě ve skutečnosti patřící L. Kořínkové) se ozýval až nad hladinou, se během oslav své plnoletosti zamilovala do Prince Jižní země (P. Svojtka), jehož po ztroskotání jeho korábu odnesla na břeh a zachránila mu život. Od té doby toužila poznat nadmořský svět a hlavně žít se svým princem, a kvůli své lásce vypila kouzelný nápoj od mořské čarodějnice (M. Dvorská), který jí dovoloval život na souši se všemi svými strastmi včetně ztráty nesmrtelnosti, avšak současně navždy zakazoval návrat do moře ke svému mocnému a moudrému otci. Zpočátku jí a její nevšední kráse věnoval Princ veškerou pozornost, avšak poté, co odjel na zásnuby ke králi Severní země a pojal jeho dceru L. Šafránkovou za manželku, bylo jasné, že pobyt na souši skončí pro Malou mořskou vílu tragicky. Jediná možnost pro její záchranu spočívala v zavraždění jejího milého Prince s jeho novomanželkou, avšak k provedení tohoto činu se nedokázala odhodlat, a proto se obětovala pro cizí lásku. Přesně jako její závěr se celé filmové dílo od K. Kachyni nese v posmutnělém, lyrickém tónu, který zcela odpovídá neveselému stylu vyprávění dánského autora, a ve kterém byli vizuálně umně znázorněny rozdílnosti v životu na zemi a pod mořem. (01.03.2019)

Můj šálek čaje to rozhodně není, ale tenhle film má nepřekonatelnou atmosféru. (19.10.2007)