Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Žaneta Fuchsová, Věra Galatíková, Vlastimil Brodský, Naďa Konvalinková, Nina Divíšková, Peter Debnár, Jaroslav Heyduk, Karel Heřmánek, Pavel Zedníček (více)Obsahy(1)
Je večer, malé dítě leží v postýlce. Pohádka jako korálky na stříbrné nitce: pasáček vedl ovečky přes úzký můstek, a tak mohly jít jen jedna za druhou. První ovečka, druhá, třetí, čtvrtá… Ovečky vstoupí do snu holčičky, která má domov tady – v nemocnici. Hana (Ž. Fuchsová) je dítě s těžkou srdeční vadou. V nemocnici je častěji, než v dětském domově. Doma je v nemocničním pokoji, u „dědka“ primáře (V. Brodský), u sester, a pocity pohody prožívá především s uklízečkou Anežkou (V. Galatíková). K té má malá Hanka nejblíž. Ten příběh se jmenuje jako pohádka: Počítání oveček. Nechce vyloudit slzy dojetí. Pokud přijdou, měly by vycházet z poznání, že obyčejné lidské srdce je největší silou proti bolesti. (Česká televize)
(více)Recenze (102)
Sledovat Galatíkovou a Brodského je zážitkem samo o sobě. Navíc Bohnice (mé dlouholeté pracoviště, kde některá místa vypadají stejně i po 33 letech). A Fuchsovou v dětských rolích mám rád. Silné čtyři. A dost možná nejlepší televizní Kachyňa. ()
"Jedna ovečka, druhá ovečka, třetí ovečka, čtvrtá.." ()
Jaká byla má radost ,že dnes zařadila ČT2 "Počítání oveček". Jako malá jsem si pod vlivem tohoto filmu při usínání opravdu počítala ovečky a strašně moc jsem se bála ,abych se nedostala do nemocnice, k té protivné vrchní sestře a bručícímu primáři. To bylo vše co mi od té doby zůstalo v paměti. Dnes jsem si mohla vychutnat nový rozměr tohoto filmu ,terý jsem pochopitelně dřívě vidět nemohla. Ať je srdce nemocné nebo zdravé ,může být stejně opuštěné. Jak je krásné ,když se dvě opuštěná srdce, plná lásky setkají a vzájemně si pomohou. Dnes vidím jako svou hrdinku filmu jemnou a přesto velmi silnou paní Galatíkovou. Citlivost s jakou pan Kachyňa umí natočit smutný osud, obdivuji už dlouho......1 ovečka, 2 ovečky, 3 ovečky, 4........ ()
Dalsi z vlidnych ceskych filmu o detech. Skoda, ze porevolucni filmy se tomuto zanru uplne vyhnuly. Vlastmil Brodsky je (nejen v teto roli) naprosto vyborny. ()
Tohle mi o Vánocích už prosím nikdy nepouštějte! Samozřejmě ten vánoční čas ještě víc umocní ten pocit, který má film vyvolat, ale na mě to bylo až až. Tohle k Vánocům nepatří, vlastně to nepatří vůbec nikam, a jestli se tohle někdy někde stalo, nechci o tom vědět! ()
Ovečky jsem naposledy počítal asi tak v první třídě, jsem hold mistr světa ve spaní. Tak co z toho vyleze? Holčička se srdeční vadou je zavřena celý život v nemocnici. Sice toto místo už pro ni zmanená domov a je v něm pod kontrolou a v pořádku, ale její život je vlastně k ničemu. Žije v izolaci a nezná okolní svět jako normální děti, což si přísný nemocniční systém neuvědomuje. Tento jednoduchý film tedy obsahuje docela velkou myšlenku, velkou porci lidskosti a úžasný herecký výkon Věry Galatíkové plný něhy. Pan Kachyňa v nemočnícm prostředí opět zabodoval stejně jako o rok později ve filmu ,,Pozor vizita.´´ Žaneta Fuschová mi sice přes svůj nesporný talent, byla zpočátku spíš protivná ale nakonec jsem si k ni našel cestu a z filmu si odnesl poctivý zážitek. ()
Poetický film s perfektně vykreslenými charaktery postav. Té holčičky mi bylo skutečně líto. Za svůj krátky život poznala akorát samé bílé pláště a lékařské vyšetření. Proto se vůbec nedivím tomu, že když se našla laskavá žena, tak že se na ni ta malá upnula. Obě měly hodně společného a obě byly takové ztrápené duše, které k sobě přilnuly. Hanička potřebovala pohlazení maminky a uklízečka Anežka se potřebovala zase o někoho starat. Ta osamělost a ztrápenost je k sobě prostě připoutala. V jednom okamžiku mi smích Žanety Fuchsové přišel až moc umělý, ale to jsem přešla. Protože je tu spousta ostatních věcí, které to přebily. ()
Pokud tohle nechytí za srdíčko, tak už asi nic. Hořkosladký úsměv vykouzlí každému. ()
O filmech Karla Kachyni bych mohl v podstatě psát pořád to samé. Všechny jeho filmy spojuje jediné : Lidskost. A vždy výborné představitele rolí, kteří tuto lidskost bravurně zahrají. Zde je to Vlastimil Brodský jako primář " děděk " a Věra Galatíková v roli uklízečky Anežky. A taky Peter Debnár (výborně nadabován Jiřím Zahajským) v roli opraváře objektu nemocnice, který je neustále " v náladě " a jeho pohled na život . Hudba Luboše Fišera opět zahraje na city a nejen hudba. Karel Kachyňa nepotřebuje diváky násilím dojímat, stačí jen tak malinko, když člověk sám soucítí s postavami v jeho filmech. Jeho filmy jsou jedinečné a nenapodobitelné. Tak jako život sám. ()
To mě ale chytlo za srdce. 9letá Žaneta Fuchsová, kterou později nepřijali na konzervatoř pro nedostatek talentu a k ní skvělý 61letý Vlastimil Brodský pod vedením 57letého Karla Kachyni. ()
90 % - K tomuto filmu mám ryze dětsky-sentimentální vztah. Na základce jsem ho viděl několikrát a vždycky jsem z něj byl úplně hotovej. Rád bych ho viděl znovu, abych viděl, jak by na mě zapůsobil teď. Žaneta v roli Hanky byla úžasná a Věra Galatíková jakbysmet. ()
Najprv som si myslel, že to je obyčajný priemerný film. Čakal som kedy už konečne niekto dá tej drzej Hanke pár faciek. Ale Žaneta Fuchsová si ma svojim hereckým výkonom získala asi po 10 minútach. Skvelý bol aj Brodský, ktorý vo mne evokoval Chudíka - Sovu z nemocnice na okraji mesta. Jednoduchý, predvídateľný a predsa krásny film. ()
Příběh z důvěrně známého prostředí (nemocnice v Novém Městě na Moravě), kde jsem v Hanině věku pobýval alespoň měsíc ročně. Uvěřitelný příběh ze socialistické nemocnice, v níž na rozdíl od těch dnešních, kde se se všechno odbývá korektně a v souladu se směrnicemi, občas prosáknul i nějaký trvalejší cit. Hanka je snad zvláštní v tom, že se zcela soustřeďovala na svět dospělých a mezi vrstevníky měla jen samou vádu. ()
Ahoj dědku...Vynikající smutný film. Trojice FUCHSOVÁ, GALATÍKOVÁ, BRODSKÝ se mi hrozně líbila. ()
Mistr Kachyňa tyhle melancholické kousky uměl skvěle. A snad ještě líp vybíral herce. Žaneta je tady vynikající ( snad až na ten smích, co tu někdo zmínil :-) ) a další kongeniálně doplňují sladkobolnou mozaiku. Jasně, je to trochu figurkaření, ale k tomu dětskýmu pohledu to patří. Viděl jsem to po opravdu hodně dlouhý době, ale třeba ze scény na houpačce už mi bylo dopředu ouzko. Tak se to vrylo do dětských závitů... Vlastně si říkám, že dneska už asi nikdo takové filmy nebo tv snímky netočí a je to velká škoda. Tolik citu, lidskosti a přitom bez přehnaného patosu. A pobavil epizodní Ondra Vetchý! :-D ()
Poetický film, který mě pohladil svou něžnou lidskostí... tak bych to napsal, kdybych byl básník. Jenže já básník nejsem. Příběh malé Hanky je krásně uchopen a paní Galatíková byla v tomto snímku velmi příjemná. Její přítomnost dodávala ten potřebný nádech naděje... ()
Kvalitna normalizacna jazda pana rezisera Karla Kachynu. Pre rok 1981 natocil aj Pozor, Vizita! s Rudolfom Hrusinskym, a rovnako ako prvy film aj tento sa odohrava v spitali. Vyborne su herecky ako pani Galatikova /Dym Bramborove Nate/ a pani Nina Diviskova /Prodavac Humoru/. Dalsi dokaz toho, ze aj za normalizacie sa tocili vyborne filmy : 84 % ()
Film o malé dívce s velkým, byť nemocným srdcem. Kachyňa uměl vyprávět příběhy bez velkých hrdinů a velkých činů, obyčejné, lidské, krásné. ()
Typicky Kachyna, opet v nemocnicnim prostredi a zase me srdce divakovo zasahl presne. Tohle na me funguje, velmi zvlastni atmosfera. Dobre herecke obsazeni, v cele s vybornym Brodskym a Galatikovou. ()
Tak tohle bylo solidní. Výkony všech zúčastněných na jedničku (Galatíková, Brodský). Žaneta Fuchsová ukázala, že to hraní má prostě v sobě. A zajímavost pro mě...na první dobrou jsem si všiml, že Petera Debnára namluvil Jiří Zahajský. ()