Konec básníků v Čechách

Všichni tak nějak cítíme, že tohle už není ono. Mladej Štěpánek byl mladej Štěpánek a ten už neomládne. Zajímavá tendence, ale fakt u sebe sleduju, že čím je Pavel Kříž starší, tím míň ho nemůžu vystát. V tomto díle už toho moc vtipnyho není, jenom se to tam snaží vecpat postavy z předchozích dílů, a to často dost křečovitě. A když není Roden, vyměníme ho za Vašuta, že. Tereza Brodská s hřibkem místo hlavy zatím bezkonkurenčně nejškaredší Šafránek girl a její ušní trauma mě strašilo už od té doby, co jsem to viděl poprvé (strašilo mě to tím blbým nápadem, že je na to až tak moc vysazená). Holt, porevoluční doba se na tomto díle fakt hodně podepsala, takže takovy věci jako všude samej podnikatel, návštěva bordelu nebo ta klinika pro snoby, uplně kazí atmošku dílů předchozích. PS: ani ty počáteční hlášky u titulků nejsou moc dobry... (10.11.2014)

Konečně Štěpánovi po všech těch uťápnutých blondýnách dali akční a živou černovlásku. Z celé básnické série mám k tomuhle dílu asi nejvřelejší vztah. Jako jediný jsem ho viděl v kině a navíc jsem na něm byl s holkou, která se tehdy nápadně podobala Brodské (možná proto jsem to pak měl jednodušší). Navíc si tuhle dobu živě pamatuji a tak mě všechny ty kapitalisticko-budovatelské odkazy a vtípky hrozně baví. I dneska. Jen ten konec mi připadal vždycky tak trochu divný. (09.05.2016)

Nie je to určite také zlé, humor nechýba, akurát je trochu iný, ako v predchádzajúcich dieloch. Porevolučná doba bola rýchla, kto sa nechytil, všetko zmeškal a ani Básnici nechceli zaostať. Dobu vystihli, trochu predrevolučnej atmosféry tak stratili, ale pobavili. –––– Jediné auto, které vám nezestárne, je to, které si nekoupíte. –––– Kde se objeví peníze, tam se objevím já. –––– Tohle kdyby věděla maminka... (18.05.2014)

Porevoluční budovatelské ještě větší vystřízlivění a podivný vztah s další dívkou, tedy pardon, v tomto životním stádiu už ženou. Jeden se ani nemůže divit, že všechno vyústilo do toho konce v pátém díle. Kvalitativní posun směrem dolů sice předznamenává už název filmu, ale čeho je moc, toho je cu fýl. 40% (12.02.2007)

Pánové Kleine a Pecháčku, proč jste po třetím příběhu o básnících nenaslouchali slovům básníkovým: "Sbohem a kdybychom se více neviděli, bylo to krásné a bylo toho dost?" Proč to vypadá, že samet ohladil hrany vašemu humoru, zabalil slova Štěpána a Kendyho do nicneříkající vaty a proměnil zlatovlasé múzy v tklivé černé madony? Zábava se tu nekoná, tohle je vážně pohroma... a mé dvě hvězdičky na tklivě temném nebi spíš než co jiného jen smutně připomínají, že noc nadešla a poetická hravost odešla. (14.02.2011)