Smrt na Nilu

Autori redefinovali postavy literárnej predlohy do takej miery, že som sa v nich čiastočne strácal, no s ubúdajúcimi minútami mi to už začalo byť jedno, pretože mi film začal pripadať nezaujímavý en bloc. Namiesto ostrého afrického svetla sa scény utápajú v "umelohmotnom", digitálne vygenerovanom olejovom (pseudo)svetle ("nekonečný" východ či západ slnka) či dokonca v tmavých a ešte tmavších interiéroch. Ak šlo o noirový zámer, treba povedať, že možno nejaká Agathina detektívka pochmúrny vizuál znesie, určite však nie Smrť na Níle. Takže grand faux pas. V dialógoch cítiť pokus priblížiť sa psychologicky ťaživému  bergmanovskému štýlu, čo je Agathinmu písaniu cudzie. Možno je to zámer, ale ja ho vyhodnocujem negatívne. Okrem toho v medzivojnovom období zďaleka nevládla vo vysokých kruhoch taká kozmopolitná rasová tolerancia, sem-tam sa po Níle v kajute 1. triedy previezol nanajvýš nejaký ten (maha)radža. Hudba nie je adekvátna dobe, takto sa začalo hrať a spievať až v 40. či dokonca 50. rokoch. No a kostymér, maskér a make-up artist zjavne mali pauzu – to, ako herci vyzerajú, pripomína všeličo len nie rok 1937 a nedokážem si predstaviť, kto mohol čosi také požadovať a prečo. V záujme modernizácie? Dobre, ale jedine vtedy, ak remake má dostatok iných kvalít na to, aby mohol bojovať s dokonalým originálom z roku 1978. Výsledok je tristný ako Škót nosiaci nohavice namiesto sukne. Zlatý John Guillermin! (17.05.2022)

Sequel, který je mi sice tématicky blíže než zamrzlý vlak, ale opět s klidným srdcem doporučit nemohu. Na samotnou podstatu wodunit detektivky se čeká až nezdravě dlouho a karty se rozehrávají čím dál méně zajímavým způsobem, přičemž se Branaghovi opět daří svou postavu uhrát, ale co se týče dramaturgie, tam citelně padá cca v polovině filmu řetěz a já se začal nudit. Alespoň jsem se mohl kochat krásnou výpravou a barevností kontrastu pouště s obyvatelnou plochou, ale po čase začne až příliš vadit, že je to celé pouze digitální. I obsazení mi tentokrát přijde slabší; ačkoliv všechny tváře odněkud znáte (Rose Leslie jsem co se týče filmů viděl naposled v Posledním lovci čarodějnic), v kině na ně nikdo moc zvědavý nebyl. Byl jsem ale aspoň rád, že jsem si mohl naposled užít Armieho Hammera, kterého jsem vždycky rád i přes jeho kanibalské choutky v libovolném filmu viděl a jedná se o dalšího z řady herců, který mi vlivem cancel culture bude chybět. Alespoň se loučí minimálně s respektem. (13.02.2022)

Naše teta Agatha Christie má vystavěný pomník Kennethem Branaghem. A milovníci staromilských detektivek a detektivů, co mají geniální dedukci, plesají. Produkce nalila nemalé finanční prostředky, aby dávná existující ordinérní verze byla spláchnuta. A jakmile je zločin odhalen a zločinci jsou usvědčeni, druhé zhlédnutí už prakticky nebude třeba. Pokud se ovšem rádi kocháte exotickými panoramaty a z nějakého důvodu zbožňujete vlnící se egyptskou řeku Nil a její okolí, evidentně vytuněné CGI efekty, určitě si detektivní výpravu nenecháte ujít opětovně. Druhá moderní adaptace detektivního románu, tou první je Vražda v Orient Expresu, úplně rezignovala na tempo. A ani profilování postav z řad podezřelých není natolik dostatečně zajímavé, aby zahnalo pomalost děje. Postav na lodi je pochopitelně víc než dost, aby neznalci detektivní předlohy správně tápali a byli v nejistotě, která z nich je vrahem. Bonusem je také počáteční mini příběh, ve kterém se objasní historie knírku Hercula Poirota. Než ale dojde k vraždě zámožné ženy (Gal Gadot), průtahy trvají přece jen o trochu déle, než by bylo potřeba, navíc z hlediska nějaké zajímavé "předzločinné" scény je to poměrně chudé. Vizuál a technická stránka filmu je na vysoké úrovni, to se samozřejmě dalo čekat. Samotné vyšetřování probíhá poněkud zrychlenou formou. Poirot tradičně všechno ví a všude byl, bystrý divák ale pachatele určí dávno před ním. Christie je totiž značně archaická spisovatelka, takže ta nejkrkolomnější a nejméně pravděpodobná verze, kdo je vrah, která diváka určitě napadne, je vlastně pravdivá. Kenneth Branagh a spol. odvádí snesitelné herectví. I Gal Gadot statečně bojuje s prkenností a prknovitým hrudníčkem. Armie Hammer možná dostal právě po tomto natáčení choutky na lidské maso, příčinou může být skutečnost, že na lodi viděl pár čerstvých mrtvol. Russell Brand byl ve své kreaci lékaře serióznost a důstojnost sama, nejzajímavější akvizicí byla Emma Mackey, vzdáleně připomínající mnohem slavnější Margot Robbie. Celkově tohle zpracování své kvality má v působivé kameře Harise Zambarloukose, otřesný byl výběr hudby, respektive černošských dobových písní, to mně rvalo ušiska, rozjezd je strašně pomalý, vyšetřování málo důsledné a urychlené na to, že je film detektivkou, ale určitě zabaví. A i nějaká ta napínavá a neotřelá scéna se rozhodně najde. Závěrečná scéna zúčtování budí smích a trapnost, to jsem vyprskl smíchem, to byla ryzí katastrofa, to se mělo přetočit, no, však uvidíte sami. Románové předlohy nemusí ve filmové řeči představovat vždy naprostý vrchol zajímavosti. A to postihlo i tuhle verzi. 6/10 (03.04.2022)

Těžko pojmout originálněji notoricky známé dílo světové krimi, KB je proslulý svými adaptacemi světových děl těch největších autorů, zde se mu to opět povedlo, ale nestačí to,  herci nepůsobí vůbec sympaticky,  krása nemusí vždy znamenat úspěch, nový Poirot je skvělý, ale bohužel jen on, plastické postavy okolo něj jsou až příliš neživotné a opravdu nesympatické.!!! (16.04.2022)

Pevně věřím, že kniha bude mnohem lepší. Neboť film je to zdlouhavý a plný nejrůznější zbytečné výplně, která mne absolutně nezaujala. Působilo to skoro jakoby se tvůrci zajímali o všechno, jen ne o řešení daného případu. A tak po většinu stopáže vidíme jen ukázky širého okolí, zdlouhavé tancovačky a podobné zbytečnosti. Proto nechápu, z jakého důvodu, to muselo být dvě hodiny dlouhé. Není přeci nutné, aby kamera neustále kroužila nad lodí a dokazovala nám, že jsme stale ještě v Egyptě. Co se uměleckých scén týče, bych dozajista také ubral. Lidé se přeci přišli podívat na detektivku a ne na jakousi dobře vypadající CGI směsici. Zápletka je také mnohem prostší než se na první pohled může zdá, neboť byl pachatel očividný již od samého začátku. Nebylo tedy snadné se prokousat dějem tímto hlemýždím tempem. Na něž je vcelku neuměle naroubováno nepoměrně uspěchané finální rozuzlení. Což mi příliš nevyhovovalo. To samo o sobě by sice až tak nevadilo, ale vlastně mne v příběhu vůbec nic nepřekvapilo a tak odcházím zklamaný. Přitom předchozí Vražda v Orient expresu byla o poznání zajímavější , naopak zde stále váhám, zda udělit tři a nebo pouhé dvě hvězdy. (22.09.2022)