Tajemství hradu v Karpatech

Řekla bych velmi blízký film Adéle, co se týče herců, scén, vynálezů, dialogů a vůbec všeho...až na to že Adéla je mnohem lepší. Nebylo to špatné, ale zároveň to nebylo bůhvíjak skvělé. Ano herecké výkony vynikající, jak jinak. Vynálezy překvapující i děj byl zajímavý, ale neustálý zpěv té operní pěvkyně, jejíž jméno si nepamatuju, už mě začínal štvát a taky ten konec byl takový nemastný neslaný. Bylo mi to blízké svým tož a nářečím, ale necítíla jsem se jako v Karpatech. Tož bitvu jsem presrál, ale dobro se vyspál. (05.01.2013)

"Karbonizujte koksohydráty, termujte nukleáry, akcelerujte moderáty, ohřejte mi párek." Dvojka Lipský - Brdečka měla fantazie a humoru na rozdávání a kdyby tvořili v anglicky mluvící zemi, tvrdím, že by se stali stejnou legendou jako třeba Monty Python. Asi žádnou komedii si nepouštím tak často jako tuto, tudíž naprostou většinu replik umím zpaměti. "Tož bitvu sem presrál, ale dobre sa vyspál." - "Slova jak z mramoru." A když bude nejhůř, vše zachrání Póóólicíja, Póóólicíja... (15.10.2005)

Časy se mění. Jako malý chlapec ;o) jsem tento film žral se vším všudy a byla to pro mně jasná 100% záležitost. Postupem času se hodnocení snížilo na 80%. A dnes? Ať to beru z jakékoliv strany, tak mi z toho nevychází lepší hodnocení než 60%. Až na pár dobrých vtípků a pár výborných fíglů (sekvence alá staré grotesky etc.) ve mně tento film nic nezanechal. Se vší úctou ke kvalitní české kinematografii dávám 60%, ale přiznám se: bojím se na ten film podívat znovu. (29.11.2004)

"Prastaré báchorky a děsivé úkazy provázející profesorovy experimenty, držely místní lid v dostatečné vzdálenosti." Stejně tak precizní režisér, geniální hudební skladatel, trikový mistr a výtvarník, dali dohromady tuto humorně tajemnou, skvostnou podívanou ze zapadlé podkarpatské vesničky předminulého století. (08.01.2013)

Lipského vrcholný Brdečka, jehož nadpřirozený cit pro jakoukoli parodovanou látku opěvuji všude možně. Císař Brdečka!, jehož (a Lipského) monumentální Limonádový Joe se - když jste geniální jako on - mohl dělat snadno, protože se koneckonců odehrává v jednom jasně definovaném žánru a světě, do nějž určité propriety nezbytně patří. Adéla si zase vystačí spojením brakové literatury a jejího newyorského superdetektiva s provinční Prahou líbezného c. k. věku. Ne tak Tajemství hradu v Karpatech, operní verneovský sci-fi etno horror, který neoperuje prostě jen v daném žánru nebo v rámci jednoho omezeného prostředí, nýbrž se věnuje několika různým segmentům evropské civilizace 19. století, jež pomocí parodie klasika jistého typu soudobého dobrodružného románu zvěčňuje v půvabných žánrových obrázcích (proto také karpatští domorodci nemohou být "civilnější"), které navíc obohacuje precizními nadbytečnými (ale zcela patřičnými) detaily. A protože Lipský projevil nemenší um (jako vždy s Brdečkou, jako však ne vždy u jiných filmů), vznikl filmový opus, který pravděpodobně nikdy nebude překonán. A mimochodem začetli jste se někdy v posledních letech do libovolného Verneova textu v klasických českých překladech? Parodie sama o sobě, ne? A ještě mimochodem vsadím boty, že toho Švankmajera sem přitáhl právě Brdečka. A za příklad toho, že Tajemství hradu v Karpatech není jen prostou parodií, posloužiž nám Homér. (Ostatně, genialita je v detailu - B+L se nespokojí s dědovým přednesem samotným, oni ještě přijdou na to, že poslední slovo za něj musí doříci někdo jiný - tudíž jde o věrně tradovaný, stokrát jednostejně slyšený slovesný útvar.) (10.09.2016)