Tajemství hradu v Karpatech

Kde jsou ty časy, kdy se točily tak skvělé komedie. A tahle geniálně ujetá parodie a současně svérázná pocta verneovkám neztratila ani po letech nic ze svých kvalit. Je zábavná, svižná a bez jediného hluchého místa. Poskládaná ze scén a obrazů, které jsou jeden lepší než druhý, promyšlená do posledního detailu a skvěle vygradovaná do geniálně ujetého finále, ve kterém nechybí ani smrt basou. Podívaná narvaná bizarními vynálezy z dílny osobitého Jana Švankmajera, brilantními dialogy a skvělými hláškami, kterým dodávají nezapomenutelnost jiskřivé herecké výkony všech zúčastněných. Od Dočolomanského, Kopeckého, Hrušínského a Hartla až po epizodní role jadrných vesničanů. Tož karbonizujte koksohydráty, termujte nukleáry, akcelerujte moderáty, ohřejte mi párek a až řeknu krleš, vezmem to šturmem. (29.11.2014)

Klasický příklad klasicky zfilmované verneovky, která dala světu nové klasické dílo. Je-li ve filmu přebírání a dalších věcí přesmíra, jsou dvě možnosti: buďto hrozí utonutí v eklekticismu a epigonství, nebo se zrodí nová kvalita. V případě Lipského spatřila světlo světa nová téměř geniální adaptace, jejíž inspirační půdorys dalekosáhle přesahuje původní Verneovu stejnojmennou literární předlohu. Invence gagů, osobitost nově vytvořeného nářečí, opravdu démonický vynálezce Hrušínského, to všechno dává filmu oproti literární předloze širší i členitější půdorys a pevnější základy. Jedinou potenciální slabinou tohoto typu hraných filmů zůstává jejich nárok na divákův rozhled a vzdělání. Těm, kteří touto pomyslnou Scyllou a Charybdou projdou, se nabízí nevšední zážitek a trvalé obohacení nehynoucími vzpomínkami a asociacemi. Pro soudné, vzdělané a moudré to znamená mnoho. Často všechno. (05.11.2007)

Láska z raného dětství, u které teprve teď začínám oceňovat ladné tvary gagů a křepké křivky nadsázky. Herecký úlet pánů Hrušínského a Kopeckého. Nádherné brdečkovské štěky, které svou stylizací jasně odkazují k limonádovému přízraku české kinematografie. Fantastické jsou parodie operního patosu, bodrých lidových archetypů (ach ti chrabří horalé!) i klišé filmových dobrodružství. Výtečné je i to, že Tajemství hradu v Karpatech má v sobě kousek verneovské atmosféry (jakoby filtrované dětinským nadšením, jaké známe třeba ze Zemanových filmů). Příklad filmu, který věkěm nestárne, ale získává. Takže vzhůru na čórtův hrád, gde sa ďáli strášní skutkové! (03.10.2006)

O něco lepší než Adéla ještě nevečeřela, především díky skvělému Hrušínskému a Kopeckému a díky maďarským lingvistickým hrátkám. Jinak mám u tohoto nadmíru ceněného filmu problém, že i přes celkové slušné množství opravdu výborných vtipů je celková atmosféra extrémně suchá, tak suchá, že mě to ani moc nebaví. Poctivé čtyři hvězdičky, nad kultovností tohoto díla zůstává rozum stát. (04.11.2008)

Časy se mění. Jako malý chlapec ;o) jsem tento film žral se vším všudy a byla to pro mně jasná 100% záležitost. Postupem času se hodnocení snížilo na 80%. A dnes? Ať to beru z jakékoliv strany, tak mi z toho nevychází lepší hodnocení než 60%. Až na pár dobrých vtípků a pár výborných fíglů (sekvence alá staré grotesky etc.) ve mně tento film nic nezanechal. Se vší úctou ke kvalitní české kinematografii dávám 60%, ale přiznám se: bojím se na ten film podívat znovu. (29.11.2004)