Akce B

Film „Akce B" je třeba vítat především proto, že je prvým československým filmem s mírovou thematikou. Autor námětu a spoluautor scénáře Eduard Fiker spolu se scénáristy Martinem Fričem a Otakarem Kirchnerem měli, když přistupovali k filmovému zpracování boje proti banderovcům podle různorodého materiálu, úředními záznamy počínaje a vyprávěním účastníků tohoto boje konče v podstatě dvojí volbu. Dát se strhnout filmovou efektností boje samotného a zpracovat filmově jen srážky s banderovci, nebo ukázat událost v širokých souvislostech jak vnitropolitického, tak mezinárodního vývoje. Autoři filmu zvolili mnohem těžší, ale také závažnější způsob druhý. V širokém komplexu událostí v roce 1947 nejsou totiž boje s banderovci pouhou episodou, ale událostí důležitou a film ji správně hodnotí. Banderovci nejsou náhodně sehnanou bandou zkušených vrahů, ale organisovanou skupinou s pevným cílem. Za nimi stojí nepřátelé lidových demokracií, kteří banderovce potřebují pro novou fašistickou armádu, armádu, která má jednou sloužit jako hlavní úderná síla v připravované válce proti mírovému táboru. Imperialisté se snažili dostat banderovce do západního Německa a používali k tomu služeb svých přisluhovačů v reakčních stranách, církevní hierarchie a ostatních nepřátel lidově-demokratického zřízení vesnických boháčů (ve filmu slovenský krčmář), zrádců v armádě i řemeslných špionů. Banderovské spiknutí nebylo zjevem náhodným, bylo součástí celkového spiknutí proti míru. Je třeba vysoko hodnotit, že autoři filmu právě toto podtrhli a že zároveň ukázali, jak příprava nové války nalezla rozhodného odpůrce v našem lidu. Obyvatelstvo slovenských hor, vojáci a příslušníci SNB ukázali právě v boji s banderovci, jaká odhodlanost a nadšení projevující se v boji, je v idei míru. Autorům filmu se vcelku podařilo v zkratce zachytit politickou situaci československé republiky v roce 1947, kdy reakce, tvářící se dosud pod vlivem revolučních událostí konstruktivně, odhalila svým postojem k banderovcům svou pravou tvář. Film velmi výrazně a naprosto pravdivě ukazuje typické zástupce těchto kruhů i jejich hanebné činy, které stály často mnoho lidských životů. Ještě jedno je třeba vyzdvihnout jako velké plus filmu. V „Akci B" se podařilo autorům vytvořit film dobrodružného žánru, který nemá nic společného s dobrodružným filmem v buržoasním pojetí. „Akce B" je dobrodružným filmem, jak je známe ze sovětských zpracování dobrodružných námětů (na př. „Muži v sedle"). A je třeba to hodnotit tak vysoko nejen proto, že je to zdařilý pokus, ale také proto, že autoři spojili tento žánr s mírovou thematikou, thematikou tak obrovského významu, čímž ji přirozené učinili mnohem přístupnější nejširšímu okruhu našich diváků. Režiséru Josefu Machovi, kterého jsme dosud znali převážně z jeho filmových veseloher, se podařilo v našem filmu opravdu vzácným způsobem sjednotit mnoho často roztříštěných dějových linií v jednolitý celek s výraznou ideou, která .... Filmový přehled 7/1952 (27.11.2007)

Padesátá léta byla peklo. Vše zalil rudý háv a inteligenci vytřídala tupost. Režim se nejen vypořádával s těmi, jejichž odvaha prokázaná doma či na západní frontě mohla spolu s demokratickým smýšlením ohrozit diktaturu jedné strany. Církev byla samozřejmě jedním z logických nepřátel, protože mohla ovlivňovat velkou měrou lid a jeho uvažování a to zejména na venkově. Tento film tepe do církve seč může. Je to totiž právě ona, kdo se snaží Banderovi a jeho ozbrojeným bandám umožnit přechod přes naší republiku do Západního Německoa v ústrety Američanům. Naštěstí tu máme naši skvěle vycvičenou armádu s bratry ze SNB a ti sic s oběťmi tlupám projít znemožní. Film je čistě propagandistickou záležitostí a opravdu zaujme snad jen ukázanou výstrojí a to zejména německou. Taktéž průhledy na hory a kopce ve kterých se štvanice na Banderu odehrává byly krásné a je škoda jak již podotkl i Enšpígl, že to nebylo v barvě... Ačkoliv přestřelky jsou tam četné, divák může v úžase sledovat jak pár českých vojáků ukrytých v hájence odolává přesile banderovců, kteří běhají po nekryté louce kolem (ale nic se jim neděje) ačkoliv sapíky střílejí až se z nich kouří. Nakonec pěkně po rusku jejich velitel Rudolf Deyl ml. do té doby pálící dobře kryt roubenkou z okna, otevře dveře, vyjde na otevřené zápraží a dávkou pokosí banderovce. Samozřejmě jednu při tom hned koupí do prsou.... Takových to scén je tam vícero a jedna z nejstrašnějších je ta, kdy po sobě pálí dvě roty ze samopalů (naši mají dokonce bren) ale nikomu se nic neděje, jen hlína ze zěmě odlétává.... Naši nakonec samozřejmě zvítězí a v závěru zdůrazní bratrství se SSSR... No co chcete od filmu z roku 1951 ? (03.07.2014)

To je zaujímavý film. V prvom rade je úplne trápne, neprofesionálne natočený, ale na strane druhej sa v ňom bojuje proti Banderovcom a ja sa len tak zamýšľam, či by vôbec toto bolo možné ešte dnes. Dnes sa ukrajinské fašistické akcie zastierajú, nikomu nevadí, že Bandera má v Kyjeve svoju vlastnú ulicu, na všetko sa zabudlo, lebo existuje už len jeden nepriateľ - Rusko. Takže len tak na zamyslenie, inak filmové prevedenie naozaj slabé. (19.04.2021)

Ideologická sračka našich dědů a babek,za kterou se mnozí zůčastnění velice styděli je z historického hlediska nesmrtelná-ukázkoví klenost komunismu,kterému v Česku ještě neodzvonilo! Ale po technické stránce velice zdařilé dílo, zvláště jsou podařené akční scény. A to vše natočené v malebné horské krajině s krásnou čb kamerou. (13.03.2007)

At už je to s politikou jak chce ale musí se nechat tomuto filmu že je prostě na co se koukat!!!!!spousta lidí tenhle film hodnotí odpadem a to jen kvuli politice ale už si nevšimne celkem dobrych hereckých výkonů našich herců ať už Sovák,Mareš.Mám moc rád válečné filmy a hlavně ty naše a ktomu ještě se tenhle odehrává v krásné horské přírodě. (26.09.2008)