Slavnosti sněženek

Nejlepší doklad toho, že Menzel je dobrý režisér... Musí ovšem mít vhodnou látku a nesmí si sám napsat scénář. V opačném případě je zaděláno na filmově podprůměrný, přestože divácky snad úspěšný kýč, který sice předlohu velmi věrně cituje, ale její síla a sdělení jde dokonale vniveč (Obsluhoval jsem anglického krále). Menzel je totiž perfekcionista a bez spolupráce s vnímavým, básnivým, rozevlátě bohémským Hrabalem svým pedantstvím veškerou poetičnost zahubí... Samozřejmě, i v případě "Sněženek" došlo k významovému posunu. I zde Menzel Hrabalovi odnímá dramatičnost a v absurdnosti tím zdůrazňuje komičnost, ovšem právě zde jde o posuny námětově nejmenší, protože Hrabal ve "Slavnostech" v zásadě nesleduje žádné jedno "velké téma", jako v případě "Anglického krále", "Ostře sledovaných vlaků" či "Inzerátu na dům, ve kterém už nechci bydlet" a předloha je sama o sobě tak nějak "rozmarně těkavá" a zálibně spočívající v roztomilé absurditě... Celkový dojem: 90% (22.01.2008)

Když někdo umí, tak prostě umí a to platí jak pro literární předlohu Bohumila Hrabala, která uvedla v život bodré panoptikum chatové kolonie v Kersku, tak pro snímek Jiřího Menzela, který znovu potvrdil svůj vytříbený talent pro konverzi kvalitní literatury do kvalitního filmu. Co funguje Hrabalovi díky slovu, funguje Menzelovi díky precizní práci s obrazem, scénářem a herci. Nádherný film, poetický v tom nejpoetičtějším slova smyslu. Jaromír Hanzlík ve druhé osudové rolí... (10.02.2004)

Opět výborný Rudolf Hrušinský. To je pro mě jedna z největších ikon českého filmu. Jenže ani on nezachrání tenhle film podle knihy Bohumila Hrabala. Prostě mezi mnou a Bohumilem Hrabalem je jakási neviditelná zeď, přes kterou se pořád nemůžu dostat. Tenhle blok mám evidentně nejen u jeho knížek, ale i u filmů na jeho povídky. Protože tenhle film komentuju už s nějakým opožděním, tak mám v plánu si ho pustit v dohledné době ještě jednou a pořádně se na něj soustředit a možná tohle dílo ještě přehodnotím. Zatím tedy 3 hvězdičky. (18.06.2010)

"Tak to je ta moje nová družka... vyměnil jsem ji za obraz... Krajinka v zimním hávu." Já tedy na ty poetické filmy moc nejsem a krásu zaprděného venkova taky nedokážu moc ocenit, ale Slavnosti sněženek mám rád. Vždycky si při nich totiž vzpomenu na to, jak bylo na světě krásně, když příslušníci řešili opilce na kolech odebráním ventilků, když se "odborník" Leli pouštěl do jakékoli práce, když pan Karel všechno sežral a jak by mne uspokojilo obzvlášť trýznivě zakroutit krkem rodině pana France. A toho kance si dám na šípkové omáčce se zelím, protože jsem diplomat. (27.01.2017)

Jako byste ty příběhy zažili sami. Chlapi ze sousedních vsí si nejprve pošmáknou na divočákovi a pak si dají obrácenou Břežněvovu trojobruč. Film o běžných jevech, slovech, činech a charakterech. Žádná dramatická složka, nulová zápletka, vyvrcholení s hodnotou zera. Ale přesto - sledovat Vláčila jak se snaží přihnout, masožravého Krejčíka, akademického malíře nebo hon na divočáka, to je prostě lahůdka. Menzelovy filmy podle Hrabalových předloh jsou zcela obyčejné a zároveň netuctové. Jak by tady bylo krásně, kdyby bylo více takových filmů. Ale přesto nemůžu s hodnocením výš. Jak to ten Menzel dělá, že po Postřižinách a Sněženkách mám nutkavou chuť na pivo a pečínku. No nekupte to... (15.09.2008)