Všichni prezidentovi muži

Nehollywoodsky neatraktivní vylíčení mravenčí novinářské práce vedoucí k propíchnutí jedné z největších amerických politických kauz. Jelikož člověk už dopředu ví, jak to celé dopadne, je vysloveně trýzněn pomalým rozplétáním celého případu zahrnujícího desítky jmen, ke kterým nám mnohdy nejsou dodány tváře, ale zase sdílí radost z každého dílčího úspěchu těch dvou, kteří se hledali až se našli a sám by tohle dobrodružství velkých malých kluků žádný z nich neustál. Konec může působit useknutě, ale hoši se vlastně dočkali satisfakce už před ním, kdy je začali všichni respektovat a bát se jich. Jen ty obavy o vlastní život tam moc nejsou a hlavní postavy mohly být více rozkresleny. Konspirační schůzky v podzemní garáži či bránění se proti odposlechu ve vlastním bytě puštěnou hudbou a psaním si vzkazů dnes působí jako ohraná klišé, což ale není chyba filmu a záběr s oslavujícím Nixonem v televizi a Bernsteinem a Woodwardem osaměle zaujatě datlujícími v pozadí mi přišel úsměvný. (29.08.2010)

Pro mě nezapomenutelné. Před filmem jsem o aféře Watergate slyšela jen útržkovitě a o to víc pro mě bylo napínavější společně s hrdiny pátrat "kdo za tím krucinál je". Perfektně zpracovaný scénář podle knihy dvou novinářů, kterým se podařilo rozkrýt složitý propletenec intrik a podvodů sahajících až na nejvyšší místa v americké politice. Škoda, že je dnes takových novinářů jako šafránu a všichni se jen honí za krátkodobou senzací. Herecké výkony dvou Pánů Herců Redforda a Hoffmana netřeba vychvalovat, ocenění jejich práce jsou jistě dost výmluvná. Skvostná ovšem byla i režie A. J. Pakuly, nadchlo mě jak chytře za sebou inscenuje jednotlivé scény (například za každou noční temnou scénou následuje scéna z novinářské kanceláře s ostrým bílým světlem). "Všichni prezidentovi muži" jsou dnes již klasikou politického thrilleru a já si vlastně teď zpětně uvědomuji, jak moc z ní dnes ostatní filmaři čerpají. (05.07.2005)

Tak zvláštny dojem z filmu nemávam často. Ide o to, že pokiaľ niekedy nezachytím všetky súvislosti a vo filme sa stratím, nemám z neho dobrý pocit. Pri politických drámach je to o to podstatnejšie. Aféra Watergate - pojem známy každému, neamerickým divákom by sa ale pred filmom zišla skôr polhodinka vysvetlenia situácie. Strašne veľa mien, nezapamätateľné súvislosti a vzájomná prepojenosť mi akosi ušla, no celková pointa musí byť jasná každému a spôsob hľadania pravdy a herecké nasadenie mladých pánov hercov úplne zastiera prvé negatíva. 80%. (18.03.2008)

Povedená adaptace mé oblíbené knihy byť poněkud zjednodušená. Zvlášť mě mrzelo, že z filmu vypadla část, kdy Woodward s Bernsteinem šli po Haldemanovi a pokoušeli se spojit s Nixonem, aby ho varovali. Tehdy ještě ani jeden z nich netušil, že poznámka Hlubokého hrdla (Deep Throat) je až tak doslovná, že když říká, že jsou v tom namočeni všichni, jde až na pozici úplně nejvyšší. Zvlášť to vyhazování některých scén - a pokud se nepletu, s Deep Throatem jich bylo vyhozeno víc, protože v knize jsem nějak silněji cítila tu jeho nezbytnou roli v celém vyšetřování - je ale jediné, co můžu tomuto filmu vytknout. Noční scény v podzemní garáži, vyslýchání svědků a většinou až slovo od slova opsané části knihy; to je přesně to, co jsem od Všech prezidentových mužů čekala. Je dobré, že se najdou novináři, kteří se nebojí, když jim bývá vyhrožování smrtí (mimochodem, další věc ve filmu vynechaná) a jdou za pravdou, ve kterou věří. A ještě více obdivuju jistého pana Marka Felta, ve filmu známého pod výše zmíněnou přezdívkou Deep Throat, který byl druhým nejmocnějším mužem v FBI a jeho prozrazení jako zdroje informací by ho mohlo stát vše. Přesto se to pokusil riskovat a oběma novinářům dával nápovědy z centra, které je dovedly až k cíli. Což zase jen dokazuje, že FBI má nejspíše odpovědi na všechny otázky, jen si je nechává pro sebe. Věděli jste například, že o atentátu na Kennedyho odhalili sotva setinu svých dokumentů? (24.12.2008)

Filmový pomník Carla Bernsteina a Boba Woodwarda. Předehru později zpětně natočil Spielberg pod názvem The Post. (17.05.2022)

Mrazivé a to to v podstatě končí v tom nejlepším. Dokonalé kombo s prequelem the Post. PS : Dnes už i víme, kdo byl Deep Throat. (09.04.2018)

Pokud prezident Spojených států amerických při nástupu do úřadu skládá přísahu o dodržování Ústavy, k čemuž mu má dopomáhat Bůh, napadá mě, jakou relevanci by to mělo, pokud by byl nový prezident buddhista (s tím, že Bible není povinnou součástí přísahy) a proč se na Nixona vykašlal. Viděno během Season Challenge tour 2015 (30.08.2015)

Aféru Watergate jsem znal jen tak povrchově. Věděl jsem, o čem to je, ale nevěděl jsem, že na celé té kauze měli takovou zásluhu novináři, kteří za ni dokonce dostali Pulitzera. A když jsem si přečetl komentář od uživatelky StarsFan, něco víc o tom, co vše bylo vynecháno (film je natočen podle knihy, kterou napsali právě ti novináři, které zde hrají Robert Redford a Dustin Hoffman) tak musím říct, že si toho Pulitzera zasloužili. All the President's Men je kvalitní film, který si zakládá na pomalejším tempu. Nikam se nežene, ale přesto ve filmu najdete minimum hluchých míst. Vše je tu napráskané informacemi o aféře Watergate. A to je možná moje jediná, ale nejdůležitější výtka - přišlo mi, že chtějí lidem dát příliš mnoho informací na ploše dvou hodin (což se můžu zdát jako dost velká plocha, ale není). Jak už jsem napsal, celou aféru jsem znal jen povrchně, takže jsem se místy ztrácel v postavách. Ale o to víc mě to motivovalo, abych se pokusil sehnat si onu knihu, podle které vznikl tento skvělý snímek, přečetl ji a pak se na tento film podíval znovu. Zatím zde nechám 80 % pro poctivý kus filmařiny a za skvělé výkony obou hlavních představitelů. (09.09.2012)

Novinařina tak trochu jinak. Precizní režie a soustředěné herecké výkony, jenže leckoho odradí poměrně uhoupané tempo. Střídmý, takřka dokumentaristický přístup pomáhá autenticitě, výsledek se nakonec na Oscarech musel sklonit před boxerskou pohádkou Sylvestera Stallonea. Nedokážu úplně radit, jak by šlo hledání pravdy udělat pružněji a pro diváka přitažlivěji, nicméně beru spíš jako viděno, splněno, odškrtnuto. (15.03.2015)

Výborný politický thriller s hvězdnou ústřední dvojicí v hlavních rolích. Jak Redford, tak Hoffman zde předvedli svůj tradičně vysoký herecký nadstandard. (22.01.2024)

O Watergate jsem věděl zhruba tolik, co se dočtete v prvních dvou větách oficiálního textu distributora. Myslel jsem, že mi to bude pro sledování filmu stačit, ale nestačilo. Všichni prezidentovi muži na mě valili jedno jméno za druhým, po nějaké půlhodině jsem se v tom ještě vyznal, po hodině už vůbec ne a neměl jsem ponětí, kdo, s kým, pro koho nebo proti komu... Před koncem se sice leccos vyjasnilo, ale pořád jsem si připadal jako ztracené dítě v černém lese, no a samotný závěr jako by úplně chyběl. Nebo se mi to jen zdálo? Každopádně nemůžu filmu upřít působivou atmosféru a uvěřitelné herecké výkony (velmi se mi líbil šéfredaktor v podání Jasona Robardse). Až se někdy odněkud o Watergate dozvím více, rád se na film podívám znovu. Zatím dávám tři a půl hvězdičky. (21.11.2014)

Po přečtení předlohy ještě víc oceňuju Pakulovu precizní režii a soustředěné herecké výkony Hoffmana a Redforda. Další film o Watergatu není třeba... (19.06.2005)

Možno najlepší procedurálny thriller všetkých čias sa môže pochváliť skvelou atmosférou a až dokumentárnou štruktúrou príbehu. Herecké hviezdy Robert Redford a Dustin Hoffman sú takisto istotou, ktoré takmer nikdy nesklamali. Inšpirácia pre mnoho nasledovníkov, zdroj mnohých citácií a parádny filmový zážitok. Vďaka svojmu pomalému tempu a množstvu informácií nebude pre veľa divákov ľahkým orieškom. No vidieť by ste ho mali všetci. (13.06.2003)

Robert Redford by v 70. letech na svém charismatu utáhl snad i lokomotivu. Hlavně díky ústřední zapálené dvojici novinářů z Washington Post stojí za to snímek sledovat. Přestože téměř chybí napětí, rozhodně je na co koukat. Přesto Tři dny Kondora budu mít určitě raději. (09.12.2013)

Podobně jako Dobrou noc a hodně štěstí, tak ani tento snímek mě přes své nesporné kvality a ocenění nedokázal příliš zaujmout. Přišel mi zbytečně rozvláčný, přestože novinařinu ukazuje přesně takovou, jaká asi je, když pátráte po něčem velkém. Snímek tak pro mě držel nad vodou pouze Robert Redford a Dustin Hoffman, kterého však jako herce příliš nemusím, není mi sympatický. Přijde mi, že prakticky pokaždé hraje někoho "střeleného" a jeho rychlá, houpavá chůze o malých krůčcích, při níž mu nadskakují vlasy, mě docela irituje. Jeho herecké umění je však nepopíratelné. (26.03.2015)

Velmi dobrý konverzační film mapující jeden z největších skandálů, co se kdy v americké politice udál. Na snímku mi mírně vadila chvilková nepřehlednost ve jménech a po nich následných souvislostech. Po zjištění že kniha od dvou skutečných novinářů (podle níž vznikl film) byla ještě podrobnější, mě přivádí k faktu, abych před scénáristou (pomyslně) smekla. Ukončím to úryvkem z Forresta Gumpa který nelze nezmínit: ''V protějším hotelu asi vypli proud, protože tam chodí nějací lidé s baterkama'' :)). Podobné filmy- JFK, Duel Frost/Nixon. (31.07.2012)

Zbytočne príliš zdĺhavé. Bol dobrý krok obsadiť do filmu hviezdy 70.rokov 20.storočia Dustina Hoffmana a Roberta Redforda. Hrajú tu aj hviezdy filmu 12 Angry Men Jack Warden a Martin Balsam. Všetci títo herci zdvíhajú film aspoň do slušivého priemeru. Inak je to ako vyšetrovací film nie príliš podarené a neuspokojí vás ani finálne rozuzlenie. Proste len sledujete, lebo sú tam hviezdy a je to o Nixonovi. Dustin Hoffman tu pôsobí navyše komicky, jeho dlhé vlasy a maličká postava z neho robia akoby transexuála, i keď je pravda že tí ešte v 70.rokoch neexistovali. Hoffman sa hodí skôr do komédií. V takýchto vážnych snímkach ho proste neviete brať vážne. Redford zase síce hrá veľmi dobre, ale jeho postava je nudne napísaná. Nemá priestor vyniknúť. Prekvapivo sa mi v detstve tento film vyhýbal, dnes hodnotím priemerne. (03.10.2022)

V podstatě bezchybně vystavěné vyprávění o shánění informací a rekonstrukci faktických událostí, které dovede být vždy pár kroků před divákem a držet ho v napětí, ačkoli je vyústění alespoň obecně velmi známé. Kromě precizních dialogů, hereckých výkonů a rozmanitého způsobu čerpání informací, které uzavírá kolem hrdinů stále silnější venkovní smyčku, zaujme také vysoce progresivní styl snímání, který zpravidla vede pozornost diváka do dvou shodně zaostřených plánů (většina scén v redakci, kde se spojuje osobní vyšetřování s veřejnými zprávami z televize či s okolním ruchem), nebo se od postav výrazně odchyluje, a zdůrazňuje tak jejich zahlcení informacemi, nebo dojem sledování a nebezpečí. Rozhodně jeden z nejlepších snímků sedmdesátých let, který lze navzdory konverzačnímu charakteru sledovat opakovaně a hledat na něm stále nová filmařská ozvláštnění. (20.04.2020)

Síce je film z dnešného pohľadu pomerne nezáživný a navyše úmyselne antiklimatický (či už absenciou hudby po väčšinu času alebo koncom, ktorý vlastne koncom ani nie je), napriek tomu je to skvelý príklad toho, ako vyzerajú skutočné konšpirácie, že je veľmi ťažké ich utajiť, lebo sú do nich namočené desiatky ľudí a toho, ako vyzerá poctivá novinárska práca, kde vidieť zásadný rozdiel medzi internetovým žvástom a poriadnou žurnalistikou. V tomto ohľade je film mimoriadne nadčasový. (30.08.2016)

Je to jako zabloudit v labyrintu s Timesy v rukou. Divákovi, který chce najít cestu nezbývá nic jiného, než spolu s hrdiny pobíhat sem tam a vstřebávat informace. Všichni prezidentovi muži jsou jistě užitečný film pro každého, kdo se chce něco dovědět o aféře Watergate, ale po více než dvou hodinách jsem byla všemi těmi fakty a výpověďmi vyčerpaná jako prezident Nixon. (25.01.2010)