Ponorka

Wolfgang Petersen musí vodu buď nenávidět nebo milovat. V Ponorce poskytuje tomuto živlu nevídaný prostor – více než tři hodiny. Více než tři hodiny totiž sledujeme osádku jedné německé ponorky za druhé světové války. Náplní filmu není nic jiného než boj několika stále zarostlejších námořníků s nudou a nepřátelskými torpédoborci. Když se objeví nepřátelské plavidlo, je nutný okamžitý ponor – 150 metrů a klidně i víc – a naprosté ticho, všepohlcující ticho občas přerušené pípáním nepřátelským sonarů či skřípěním plechů ponorky, které musí vzdorovat nepředstavitelnému tlaku. Stejně jako námořníci. V jejich pobledlých tvářích se značí zoufalý nedostatek slunečního světla, do kůže se jím vrývá každá další minuta strávená v tomto miniaturizovaném pekle. Největším nepřítelem nejsou Angličané, nýbrž strach. Strach naakumulovaný v jedné konzervě s ještě živým lidským masem. Nesejde na národnosti, Ponorka stejně jako mnoho válečných filmů dokazuje, že většina národních hrdinů nebojovala za vlast, nýbrž za vlastní přežití. Film je realistickým pohledem do hlubin oceánů, toho času válečných vod, nesnaží se o nějaký humanistický přesah jako Schindlerův seznam, pouze z dané situace čerpá maximum možného napětí a představuje toho nejlepšího zástupce žánru klaustrofobních thrillerů. Ale tři hodiny jsou stejně moc. Ticha je moc, čekání je moc. Nemůžu ovšem srovnávat s původní, dvouapůlhodinovou verzí. Až na délku lze Ponorce vytknout snad leda mizernou zadní projekci při interiérových scénách. Jde o první a taky poslední mistrovský počin Wolfganga Petersena, který do filmu vložil veškerý svůj talent. My můžeme jenom litovat, že si jej po natáčení nevzal zpátky. 85% Zajímavé komentáře: Malarkey, Kass, Cornon, Weirdman, TotalFilm (02.09.2006)

(1001) Sakra, emoce jako na horské dráze, i když to ve skutečnosti byla spíš spirála spějící k jedinému možnému konci. Pěkná ukázka filmu, kde jeho (extrémní) délka je nejen ospravedlnitelná, ale je dokonce nutná, aby se všechny ty zvraty v pocitech dokázaly v divákovi smysluplně usadit a nebyl to jenom nesmyslný shluk/sled věcí. (Ehm, dívám se vyčítavě na vás, současné blockbustery.) P.S.: Že má Erwin Leder úplně neuvěřitelný obličej jsem věděla i předtím, ale panečku...! (04.04.2019)

Dokonalý příklad, že dobrý film neznamená automaticky hollywoodský nablýskaný videoklip. Střízlivý, tichý, velmi velmi charismatický... Důrazně doporučuji němčinu právě pro ten civilní (divný výraz u filmu z války) projev a autentičnost. A ano, tak jak jsem psal - je to pro mě mnohem víc film z války, než válečný... (23.11.2011)

Pozdě, ale přece se kaju, protože jsem se tomuhle snímku programově vyhýbal, už jen kvůli jeho neskutečné délce. Chyba lávky, hutný film mě i přes omezený prostor, ve kterém se odehrává, (nebo právě kvůli němu?) dokonale pohltil. Nicméně, délka vyprávění se vždycky počítá, takže jsem v režisérském sestřihu nutně nějaké méně zajímavé momenty prostě našel. 90%. (05.12.2022)

O tom, ze je Petersen skvely reziser, niet pochyb. Do hlbin mora sa reziser vybral este 2 krat, a to v DOKONALEJ BURKE (2000) s Georgeom Clooneym a v POSEIDONE v roku 2006, ale mal som pocit, akokeby mu na tom druhom menovanom filme az tak nezalezalo v porovnani s Ponorkou. Mozno pre niekoho je prilis zdlhave tak dlho sa divat na trpiacich ludi v ponorke, ale reziserovi sa podarila ta hrozostrasna atmosfera tak skvostne natocit, ze som ani chvilu nedychal. Ved komu by sa chcelo ist bojovat do naruci smrti, ked kazdy jeden z tych muzov ma doma priatelku, zenu alebo rodinu a je jedno, ci to boli Nemci alebo Anglicania, pretoze oni iba plnili rozkazy nadriadenych. Tie neustale utoky a hlavne neprijemne ponaranie sa do hlbky, kde by ta ponorka nemusela vydrzat tlak mora, boli natocene skutocne bravurne a velmi napinavo. Hudba bola opät skvela, ved prave Klaus Doldinger stvoril hudbu aj pre NEKONECNY PRIBEH (1984), ktory Petersen natocil o 3 roky neskor po Ponorke. Kto by to dnes povedal, ze si tu istu ponorku pozical aj Spielberg pre natacanie DOBYVATELOV STRATENEJ ARCHY (1981) :-) ... 28.05.2009 _____ Jürgen Prochnow - (Kapitán Henrich Lehmann-Willenbrock) +++ Herbert Grönemeyer - (Werner) +++ Klaus Wennemann - (Fritz Grade) +++ Uwe Ochsenknecht - (Bosun) +++ Erwin Leder - (Johann) +++ Heinz Hoenig - (Hinrich) +++ Hudba: Klaus Doldinger +++ (25.09.2008)