Kačenka a strašidla

Jestli si dobře vzpomínám, tak je Kačenka a strašidla vůbec prvním filmem, na kterém jsem byl v kině. Jedná se o typickou českou moderní pohádku. Místy je vtipná, příjemně se na ní po letech kouká a filmové triky jsou na tu dobu slušné. Velkým kamenem úrazu je však Helena Vítovská, kterou jsem neměl a nemám rád v ničem, v čem kdy hrála. Z nostalgického hlediska však dvě hvězdy dám a asi se nebudu ani divit tomu, pokud se někdo rozhodně dát i hvězd víc. (13.09.2020)

Labutí píseň oblíbených moderních koprodukčních pohádek tandemu Polák-Hofman. Dvojdílná Kačenka byla realizována podle námětu z pozůstalosti Oty Hofmana a stala se také poslední prací Jindřicha Poláka. Uzavřela tak jednu výraznou kapitolu českého filmu, která skrze osobitou optiku dětského světa přinesla na plátna a do televizí takové oblíbené seriály jako ten o detektivu Martinovi, Panu Tau, Lucii postrachu ulice, Chobotnicích z II. patra nebo o Návštěvnících. Z Heleny Vitovské se sice nestala druhá Žaneta Fuchsová, ale minimálně jako Kačenka o poznání herecky vyzrála po letech od svého prvního seriálu o Veverce. Dvojice rodičů v podání Schmitzer-Pehrová byla příjemně civilní, kdo si ale získal zaslouženou nejvýraznější pozornost byla samozřejmě trojice strašidel - Svatopluk Beneš jako magický doktor Caligari, Eva Vejmělková jako pikantní secesní dáma Elvíra a Jiřina Bohdalová jako bojácná psí čarodějnice Berta. Je tedy poměrně škoda, že se Kačenka nestala oblíbenou veteránkou televizních repríz a DVD dodnes chybí. (05.11.2011)

Pomyslná trilogie byla tímhle dvojfilmem dokončena. Příběhy o Lucii a jejich panáčcích, chobotnice sourozenců Holanových a Kačenka se strašidly. A já se přiznávám, že dva filmy o Kačence a jejích strašidlech jsem miloval nejvíc. Možná kvůli krásné Elvíře, roztomilé Bertě nebo gentlemanovi dr. Caligarimu. Možná, že mi byla Kačenka z dětských hrdinů nejsympatičtější. A také možná proto, že závěrečnou píseň jsem znal nazpaměť. Strašidla, strašidla, co neznají pravidla... Dnes, v dospělém věku, si strašně rád tuhle krásnou - z dětského pohledu, pohádku odehrávající se v moderním světě, připomenu. A přestože i dnes si trvám na tom, že mě čistě z nápadového hlediska tohle dílo prostě baví víc než zmíněné dvě, spravedlivě řečeno prohrává s chobotnicemi a Lucií hlavně v (ne)kvalitě scénáře a humoru. Zde je ho podstatně méně. (01.05.2020)

Celkem příjemná pohádka ze současnosti (skoro:)) o tom jak jedno děvčátko dostalo od skoro pohádkového dědečka (skvělý Lubomír Kostelka) jednu opravdu povedenou hračku - pouťový dům hrůzy. Jenom by mě zajímalo, co by Robert Wiene říkal na Benešova dr. Caligariho:) Jinak čarodějnice Berta je skvělá i ve psí podobě:) (19.04.2004)

Moderní pojetí pohádky s mnohem silnějším morálně-výchovným vlivem, než mají mnohé pohádky klasické. Díky tomu, že si ji oblíbily naše děti, jsem oba díly viděl opravdu mnohokrát, a ani po páté či šesté se neomrzí. Vynikající L.Kostelka, solidní J.Schmitzer, J.Krausová nebo S.Beneš a naopak velmi toporný, až ochotnický Jan Jiráň. Atraktivní lokace videňského Prateru. Plus v Česku v té době nezvyklé zasazení drobných vtipů pro dospělé do dětské pohádky - dnes v tzv. rodinných filmech celkem běžné. Na rozdíl od jiných filmů sledovatelné s i odstupem dlouhých let. (12.10.2014)