A Star Is Falling Upwards
Režie:
Ladislav RychmanKamera:
Jan KališHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Karel Gott, Jitka Molavcová, Josef Somr, Jiří Sovák, Vladimír Ráž, Zuzana Kocúriková, Hana Prymusová-Lelitová, Ludmila Píchová, Jana Šulcová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh na motivy hry Josefa Kajetána Tyla "Strakonický dudák". Malíři pokojů ze Strakonic, Švandovi, sudičky předpověděly závratnou kariéru hvězdy pop music. Předpověď se skutečně vyplní a Švanda se stane velmi úspěšným. Brzy ale zjistí, že sláva není v životě to nejdůležitější a to co hledá a po čem touží. Je načase vrátit se z velkoměsta zpátky domů... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (105)
Takhle to dopadá, když se svévolně zachází s národní klasikou. Josef Kajetán by si to možná blahé paměti rozmyslel, ale bohužel nemohl tušit, že se jednou ve Švandu dudáka promění Zlatý slavík osobně. Muzikálová modernizace celku nijak nepomáhá a filmu nezůstává nic víc, než status dobově poplatné absurdity. Svým způsobem se jedná tak trochu o žánrovou kuriozitu, nicméně Ladislav Rychman má ve své dílně mnohem zdařilejší kousky. ()
Česká kinematografie vždycky produkovala filmy, které vypadají jak z jiného světa, a to bez ohledu na dobu a politické uspořádání. Tahle mimoňská adaptace Tylova Strakonického dudáka stojí pouze na Karlu Gottovi. Co na tom, že to bylo herecké dřevo? Stačilo, že byl populární. Kdo by ho nechtěl vidět v montérkách, s lahváčem či posilujícího s činkami. To je přece sranda, že se to dá roztáhnout skoro na dvě hodiny. A poslední zhruba půlhodina už je tak bizarní, že to ani není zábava. Z technického hlediska stojí za zmínku zjevně nahodile nesmyslná střihová skladba. Snad na tento zážitek rychle zapomenu. ()
(4x) Ve světě vznikla celá řada filmů s pěveckými hvězdami, kteří na plátně hráli sami sebe, jen pod jiným jménem a ve vymyšleném příběhu. Nedávno na to zavzpomínala v jedném rozhovoru Naďa Urbánková, která v dobách své největší slávy natočila trochu kuriózní televizní film Slečna ze spořitelny s melodiemi světových muzikálů a k tomu zápletkou ze socialistického prostředí à la "Žena za putlem" a říkala, kolik hudebních filmů natočil během ne moc dlouhého života takový Elvis Presley, většinou dost pochybné kvality, ale lidi se na ně po celém světě stejně pořád dívají, neboť tam hraje a zpívá Elvis. :o) Roku 1974 se filmu tohoto typu dočkal i mezinárodně uznávaný Karel Gott, proč ne... Když pominu podivnou psychedelickou pasáž z celého toho zvěřince s hysterickou Zuzanou Kocúrikovou a Alfatonem před závěrem, která nejspíš měla působit jako podobenství západního kapitalismu, tak to zase takový příšerný film, jak dokazuje průměr hodnocení 27%, není. Možná nebylo nejvhodnějším nápadem udělat z filmu jakousi modernizaci Strakonického dudáka, ale má to v sobě myšlenku, krásné písničky z bratří dílny Štaidlů (zejména Kufr iluzí) a roztomilou Jitku Molavcovou. Poprvé viděno ještě v útlém dětství a z času na čas jsem se k tomu několikrát pro připomenutí vrátil. (65%) ()
Ukázkový příklad normalizační rádobykomediální a pseudohudební produkce "ozdobený" (ne)hereckými výkony tak strašnými, že to musí aktéry tohoto spektáklu strašit dodnes! (Netýká se Josefa Somra - tomu figura sedla výborně). ()
Tak černě jako ostatní "normalizačního" Dudáka nevidím. Šteidlovské písničky, Rychmanovo vedení herců (včetně Karla Gotta) mi přijdou sympatičtější než třeba Kvaska. ()
Základním poznatkem z tohohle filmu je fakt, že Karel Gott není dobrý herec. Ale známe to i z jiných zemí - když je někdo ve své zemi dlouhodobě výborným zpěvákem, logicky následuje snaha využít ho i jinak. Jenže ne každému je dáno být dobrým zpěvákem i hercem (což je například případ Barbry Streisand). Gott sám sebekriticky uznal, že s výsledkem filmu nebyl spokojen. Navíc zjistil, že filmování (zvláště když je někdo špatný herec) trvá dost dlouho, což on si při své prioritní profesi napříště nemohl dovolit. Za což můžeme být jenom rádi. A hudební potenciál je velmi slabý. Ladislav Štaidl prokázal překvapivou neschopnost vybavit pořádnou hudbou celý film a ani nekonečné opakování ústřední melodie Kufr iluzí v různých aranžích nepomohlo tomuhle filmu k vyzdvižení z podprůměru. ()
Tohohle filmu jsem se dlouho bála ... myslím, že u toho mělo zůstat. ()
Agitačná šialenosť a dementnosť normalizačných prúdov navštívila dokonca i svet muzikálu. ()
Není co napsat. Snad jen...the best komentář (a velice přesný a sofistikovaný) of all-Zevon!!! ()
Jsem-li dobrým zpěvákem, budu se držet "svého kopyta." ()
Jsem z toho měla rozpaky. Tvůrci ne. Asi by to mělo být obráceně, ne ? ()
...všude dobře a doma a v tehdejším socialistickém Československu nejlíp! "Současná" parafráze na českou klasiku se tehdy nepovedla a ani bohům s nebesky božským Kájou v čele nebylo s hůry dáno tenhle produkt z barranovského Olympu zachránit. Bohové prostě tehdy nemohli jít ruku v ruce se straníky! Asi tak! ()
Hrozná kravina, chce se mi křičet zoufalstvím, pomóóc!! Karla Gotta mám náhodou v oblibě s hromadou jeho hitů i pro jeho suchej humor, ale v tomhle filmu jsem si ani jednoho neužil. ()
Vazeni normalizacni sudruhovia, klobaskovi inzinieri, moralne autority, nasrane militantne feministky, skaredi militantni katolici, spiny tlste dementne, zakomplexovane a zamindrakovane nuly, prechytrale tlchuby, diskusny odpad, mimozemstania, artovi ufoni, pozerski dementalni artovi hnedopisi, autisticki melancholici, uspesni - i menej uspesni- absolventi VUML, mylovnici Sunset Boulevardu a mentalne dezorientovani. Je mi naprosto jasne, ze poslete tento slusny normalizacny priemer smerom k prdeli /teda pardon, do odpadu/ uz len preto, ze to tocil dost neznamy reziser za najhlbsej normalizacie. No ale ja si stale myslim, ze Karel Gott je pravom celebrita a pre mna osobnost. Jo, viem o tom, ze jestvuje hudobny vyvoj a progres ale mam ho srdecne u prdele, respektivne nan seriem. No a hoci nerad idem proti prudu, tu mi ostava len jedno - smutne konstatovat, ze ide o hodne podceneny slusny normalizacny priemer. Tak a tu mate : 60 % ()
Gotta mám rád ,ale v tomhle díle to prostě ani Kája nezachrání a Švanda už vůbec né. K tomu příšerná Molavcová. Děj je děsný jakýsi svět kde vládnou mocný a dělají si s lidma co chtějí. ()
Trezorový film z "normalizační doby." 40% ()
Karel Gott sice moc hrát neumí, ale i tak bych tenhle muzikál neodsuzoval - sice dost filmu ubližuje přílišné zpotvoření původní Tylovy předlohy (ještě několik dnů poté jsem si lámal hlavu, co měl znamenat ten rádoby hororový úvod), ale ač nemám zrovna v lásce tehdejší českou hudbu, tak musím uznat, že se písně k filmu povedly. A třeba Sovák nezpívá až tak špatně, jak zde píšete... ()
Nechapu, jak nekdo, kdo natocil povedeny muzikal Starci na chmelu mohl natocit tuhle silenost... Myslim, ze jsem nikdy neslysel jedinou pisnicku, ktera ve filmu zaznela, nulova choreografie behem pisni... Gott je velmi mizerny herec a temer v kazdem filmu, kde se objevi to smrdi pruserem. No, ale zlobte se na bozskeho Kaju, ze:-)?! Jedine, co me na tomto filmu bavilo, byla postava Josefa Somra. Nevim, jak byl v dobe vzniku film verejnosti prijat, prece jen Gott v hlavni roli musel byt velky magnet, dnes uz vsak, i pres herecke obsazeni se jedna o mrtvy film, dikybohu. ()
Nejlepší je závěr, kdy za zpěvu písničky "Domů k nám..." si letí do náruče s Jitkou Molavcovou. ta písnička mě vždy potěšila i v těch nejtěžších momentech... ()
Film poněkud zvláštní, bez příběhu a udělaný snad jen kvůli Karlu Gottovi, aby tam zazněl jeho písně. Bohužel ani písně, mimochodem spíše ty neznámé, tomuto filmu nepomáhají. Gott jen prochází scénou za scénou a jeho jakýkoli herecký projev je nulový, což platí i o dalších zúčastněných, včetně nevyužité Jitky Molavcové. ()