Krvavý příliv

V ranku ponorkových filmů se pravda nejedná o nic výjimečného, ale takový to spotřební řemeslo pro široký publikum Tony Scott uměl. Tady mohl profitovat z potencionálního střetu dvou silných charakterů, ale myslím si, že to napětí mezi Hackmanem a Washingtonem se dalo ještě víc vygradovat. Jeden je moc akční druhej zase moc opatrnej a zmatená posádka asi sama neví co si má myslet a tak vzpoura střídá vzpouru a do toho si budou muset dát ještě na férovku souboj s nepřátelskou ponorku. Jak říkám dalo se z toho vytěžit i víc, ale při příležitosti 94 narozenin Hackmana jsem si tenhle spektákl zopáknul a to původní přeci jenom asi trochu přísný hodnocení zaokrouhlím do toho pohodovýho nadprůměru. Takže tak časy se mění a i tenhle typ filmu si užiju víc než ty dnešní rádoby super blockbustery který celej svět oslavuje jenom já nechápu proč. Tohle je aspoň srozumitelná a neurážející typicky devadesátková záležitost.60% (24.02.2024)

Americké ponorkové eso před penzí Gene Hackman dá povel k dlouhému ponoření, protože v Rusku to začíná vřít, jenže na palubě je i přemýšlivý pacifista Denzel Washington, který celou situaci vnímá jinak. Boj o kapitánský můstek a klíč k jaderným odpalovacím systémům může začít. Ve stísněném prostoru, s minimem času na chybování. Základ příběhu docela nosný je, jenže myšlenka jde stranou hned poté, co začnou tyhle zelené mozky vytahovat bouchačky a přetahovat se o velení jak v nějaké nepodařené dětské hře. Natočené i sestříhané je to slušně, dvojice Hackman a Washington se snaží, stejně jako Scott zvládá napumpovat do některých scén napětí, ale na víc než průměrná čísla to kvůli scénáři nevidím. Možná i proto, že ponorkové filmy nejsou úplně mým šálkem. (11.06.2015)

// Další Scottův banger. They dont make 'em like this anymore. Ponorkovej nail-biter od začátku až do konce s opět prvotřídními výkony Denzela, Hackmana, Mortensena a hromady dalších herců, "který odněkud znáte" a ještě k tomu fantastickým Zimmerovým soundtrackem (když ne top 5, tak určitě top 10). 9/10 (31.12.2023)

Je ukrutně nezáviděníhodnou prací zfilmovat „ponorkový“ thriller, kdy veškerá akce pramení z nervózního čekání na neviditelná torpéda blížící se mílovými kroky ke zdánlivě nedotknutelnému kolosu. Tony Scott nicméně převedl um vymáčknout adrenalin i ze záběru na růst mechorostu a tudíž si hravě poradil i s "ponorkou". Samozřejmě by nebylo tak dobrého filmu bez nepřetržitě hrajícího superakčního Zimmerova soundtracku, Tarantinových dialogů (-„Vy jste byl první na seznamu“, -„To jsem rád pane“, -„Nebyl moc dlouhej“), plného hereckého nasazení Hackmana, Washingtona i Mortensena a Gandolfiniho a množství proslovů o válce a politice. Není to film hluboký svou myšlenkou, ale spíš ponorem. Vyznačuje se výbornou gradací od pošťuchujících dialogů k přímé konfrontaci hlavní v hlaveň. Nedoporučil bych jej akčním maniakům, jedná se spíš o takový „akční film pro odrostlejší“, což tentokrát překvapivě znamená pravý opak slov „nuda k zbláznění“. Apendix: Film, po jehož zhlédnutí jsem o Scottovi definitivně přestal přemýšlet jako o režisérovi neinvenčních akčních béček. 80% (09.04.2006)

„Ak má niekto pocit, že prvý raz volil neuvážene, môže voliť ešte raz.“ Keď túto vetu vysloví „jediný kapitán svojej ponorky“ Gene Hackman, začne sa hrať s otvorenými kartami, ale hoci k tomu dôjde až polhodinu pred koncom, dlho predtým spracúva skúsený režisér Tony Scott (POSLEDNÝ SKAUT) napätie v uzatvorenom priestore celkom dobre. K tomu výrazná atmosféra a zaujímavé herecké obsadenie titulných (Washington, Hackman) a podporných roličiek (Craven, Dzundza, Mortensen, Gandolfini). Ale mne tento boj dvoch kohútov na jednom smetisku nikdy veľa nehovoril. Hoci to celé tlačí na pílu, vo výsledku je to prekvapivo nevýrazný kvázi ponorkový triler (z produkcie Dona Simpsona a Jerryho Bruckheimera). "Kvázi" preto, že samotná ponorka je natoľko futuristická, až pripomína skôr mostík lode Enterprise. (29.04.2007)