Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (53)

  • Nadporučík Mazurek (Josef Dvořák) vyhrožuje: „Přijedou kontráši, a to si nepřejte.“ Myslel tím kontrarozvědku, jejíž činnost byla zaměřená na boj proti špionážním organizacím cizích států. (sator)
  • Lom, ve kterém pracovali „pétepáci“, se nachází u Radotína a jeho název je „Cikánka“. (sator)
  • Major Terazky (Pavel Landovský) vyhrožuje: „Zemeguľu budete rypákom ryť ako červená myš.“ Myš popínavá červená (Vernaya fulva), známá také jako vernayova horolezecká myš, je druh hlodavce z čeledi Muridae. (sator)
  • Vojín Kefalín (Ondřej Vetchý) představuje Miloslava Švandrlíka, autora předlohy. Opakovaně zde zazní, že byl povoláním asistent režie na Barrandově. Ale spisovatel byl "jen" asistentem Vesnického divadla v Praze. (sator)
  • Když Dušan Jasánek (Vladimír Javorský) recituje svou ideově pokrokovou báseň, brnká na housle vojín Štětka (Jaromír Dulava) melodii amerického spirituálu "She'll Be Coming 'Round the Mountain". U nás byla píseň hraná pod názvem „Chodím po Broadwayi“. Zatímco originál písně mluví o příchodu Krista, česká verze o hladovém bezdomovci v Americe. (sator)
  • Autor předlohy Miloslav Švandrlík nikdy u Pomocných technických praporů nesloužil. Roku 1953 narukoval do nástupnické organizace Technických praporů (TP). V těchto zařízeních již však byli přítomni i politicky spolehliví a celkové poměry byly snesitelnější. (sator)
  • Kniha, která složila jako předloha filmu, je „Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky“. V Čechách vyšla poprvé až v roce 1990. Čepička, tedy Alexej Čepička, byl tehdejší ministr národní obrany. (sator)
  • Film se natáčel 35mm kamerou Moviecam SuperAmerica MKII. (Jirka85)
  • Na zámku Zelená hora ve skutečnosti nikdy nebyly Pomocné technické prapory (PTP), „pouze“ Technické prapory (TP). Rozdílů bylo hned několik: TP bylo regulérní vojsko se službou na dva roky, kam se posílali služby neschopní – většinou ze zdravotních důvodů. Jejich úkolem byly pomocné práce v zemědělství, na stavbách a podobně. PTP byly jednotky složené z „protistátních živlů". Jejich práce se podobala spíš lágrum v dolech, ať už na uran nebo uhlí. Taktéž jejich délka služby se lišila od běžné, a to velmi výrazně. (stepanmasek)
  • Představiteli Kefalína, Ondřeji Vetchému, se stala během natáčení nehoda, kterou neúmyslně způsobil Václav Vydra (Šternberk). Chtěl Vetchému potřást rukou, jenomže místo do dlaně se mu prstem trefil do oka. „Já jsem ho vítal a on mi naběhl přímo na prst. Takže místo na natáčení jsme jeli nejdřív k doktorovi. Museli jsme na pohotovost,“ uvedl Vydra. Vetchý tak musel nějakou dobu chodit na natáčení s obvazem na oku, což je vidět i ve filmu, konkrétně ve scéně, kdy si je při nástupu prohlíží generál (Václav Postránecký). Ve filmu však Kefalínovo náhlé zranění není nijak vysvětleno. (HawkeyP)
  • Ačkoliv je ve filmu vyobrazeno, že se Jasánek (Vladimír Javorský) spustí se svazačkou (Štěpánka Lisá), v knize tomu tak není. Nejenže se scéna odehrává v cihlové místnosti (namísto dřevěné boudy) a nikdo o jeho počínání neví, ale onou ženou, s níž se spustí, je nevěrná Andula, jež je oproti vyobrazené svazačce neupravená a ošklivá (jak z knihy vyplývá). Takto zpracovaná scéna je tedy pravým protikladem toho, co bylo v knize. (P. J. D.)
  • Režisér Zdenek Sirový vzpomínal: „Do úzkých jsem se dostal až ve střižně Ivany Kačírkové. Ať jsem dělal, co jsem dělal, měl jsem toho pořád na dvě promítací hodiny. Nakonec jsem do střižny zatáhnul Toníka Mášu a ten mi během jediného dne zkrátil film na požadovaných devadesát minut. Plival jsem kolem sebe vzteky, proklínal ho, ale pánbůh zaplať. Teď má film ten správný rytmus a přitom se z něho nic podstatného nevytratilo.“ (Ganglion)
  • Režisér Zdenek Sirový sám sloužil u jednotek PTP, tedy Černých baronů. Vzpomínal na tu dobu s velkou hořkostí. Jednak nikdo nevěděl na kolik let byl odveden, doba prezenční služby dva roky se na ně nevztahovala. A jednak bylo mnoho zraněných i mrtvých. Režisér dokonce pátral v archivu Ministerstva obrany, kde nalezl zvažovanou možnost, že tito „protistátní živlové“ mohli být odvezeni do táborů v Sovětském svazu. (sator)
  • Kapitán Ořech v podání Bronislava Poloczka měl předobraz ve skutečném politrukovi stejného jména. Ten se na Miloslava Švandrlíka kvůli filmu nezlobil, dokonce ho zval na návštěvu své hospody U Ořecha, kterou si už jako civil po revoluci otevřel. (raininface)
  • Zámek Zelená hora, kde se film natáčel, patřil přes 200 let rodu Šternberků. Z tohoto pohledu zde hrabě Zdeněk Šternberk (Václav Vydra) byl vlastně doma. (sator)
  • Při příjezdu vojáků do Prahy v závěru filmu je možné si všimnout na nástupišti nápisu „Praha Masarykovo nádraží“. Tento název nádraží neslo do konce roku 1952, od 1.1. 1953 se jmenovalo nádraží Praha střed. (tommahol)
  • Skladba, kterou hrají na housle „soudruzi faráři“ nejprve v kasárnách na zámku Zelená hora a posléze i na slavnosti v nepomucké sokolovně, je "Malá noční hudba" Wolfganga Amadea Mozarta. (majky19)
  • Ve scéně, kdy se svobodník Halík (Daniel Landa) opije a mluví s přísedícím o bojeschopnosti vojáků, zní v pozadí skladba „Strahováček“ od Karla Hašlera. (majky19)

Související novinky

Zemřel Václav Postránecký

Zemřel Václav Postránecký

08.05.2019

Ve věku 75 let zemřel po těžké nemoci herec Václav Postránecký. Postránecký se vyučil zámečníkem, většinu života ale strávil buď před kamerou, nebo v divadle. Účinkoval ve Slováckém divadle, později… (více)

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

12.01.2017

Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)

Pavel Landovský 1936 - 2014

Pavel Landovský 1936 - 2014

11.10.2014

Ve věku 78 let zemřel ve včerejších večerních hodinách herec a dramatik Pavel Landovský. Syn zemědělského inženýra a učitelky a bývalý manžel dramatičky Heleny Albertové vystudoval Vyšší průmyslovou… (více)

Bronislav Poloczek (1939 - 2012)

Bronislav Poloczek (1939 - 2012)

16.03.2012

Po vleklých zdravotních problémech dnes zemřel ve věku 72 let herec Bronislav Poloczek. Pocházel sice z hornické rodiny, ale vzhledem k otcovým problémům s účastí ve 2. světové válce pod britskou… (více)

Reklama

Reklama