Skalpel, prosím

Náš nejlepší film z nemocničního prostředí. Domnívám se , že vychází z biografie našeho předního neurologa Prof. Zdeňka Kunce . Divákovi dává nahlédnout do zakusilí neurologie , přímo mozkové mikrochirurgie , která u nás v době natočení tohoto filmu začínala rozkvétat.Je to jakýsi časový usek z tohoto oddělení . setkáme se tam s hlavním hrdinou , primářem , na kterém leží veškerá odpovědnost a který už začíná bojovat se stařím, a vidíme i jeho osobní život, setkáme se s příběhem jeho kolegy , který ač dobrý lekař , stanul tváří v tvář nevylečitelné chorobě a nakonec poznáme i ambiciozní stárnoucí lékařku , která s musí vyrovnat s vlastní neschopností. Přeji příiemný zažitek.) (23.07.2005)

"Skalpel, prosím" je erudovaný, a také psychologický, film z oblasti lékařské neurochirurgie. Zároveň jde o nevšední poctu československé legendě daného oboru (Zdeněk Kunc). Z filmařského hlediska se filmový opus občas marnivě shlíží v extrémních emocích lidského žití a tlačí na divákovo svědomí i empatii. Naštěstí je těchto obrazových dysfemismů poskrovnu a praktická znalost prostředí převládá. Cílem díla je vyobrazení komplexního stavu bez příkras i v psychické náročnosti a překážkách. Ke zdaru a uznání přispěli nemalou měrou herci a jejich zaujetí pro věc. Hlavní postavou dramatu života je profesor (vynikající Miroslav Macháček), absolutní špička neurochirurgického oboru. Na jeho případě je ukázána složitost i rozporuplnost schopné a uznávané veličiny. Dostáváme se do bilancování i do úvah životní moudrosti. Nejsou jen vítězství, jsou i přešlapy a nedokonalosti. Macháček obtiskl do své postavy skutečný dech života a hlavně díky němu si můžeme vychutnat psychologické hlubiny lidského nazírání na svět. Hlavní ženskou postavou je lékařka Jitka (velmi zajímavá Jana Brejchová), profesorova manželka a jeho nejpevnější opěrný bod v profesním i soukromém životě. Mezi důležité postavy patří docent František Krtek (velmi dobrý Radoslav Brzobohatý), nejschopnější z profesorových lidí, který je nenávratně postižen osobní tragédií. A asistentka MUDr. Volejníková (pozoruhodná Barbara Brylska s hlasem Libuše Švormové), ctižádostivá, nadšená i méně schopná členka profesorova týmu. Z dalších rolí: profesorův laskavý syn Ondra (příjemný Ondřej Pavelka), jeho zatracovaná a nešťastná milenka Helena Vyskočilová (šarmantní Jana Krausová), tichá profesorova asistentka MUDr. Hladká (Emma Černá), mladý a talentovaný lékař Jirka Zelený (Daniel Krcho), zhrzený profesorův kamarád ze studií Míťa Mikeš (dobrý Radovan Lukavský), prostý a trpělivě prosící lesník Josef Uzel (sympatický Štefan Mišovic), bezprostřední Uzlův vnuk Vítek alias Uzlík (zajímavý Jakub Zdeněk), stále vážný primář neurochirurgického oddělení Ruml (zajímavý František Řehák), vnitřně rozervaný prominent (zajímavý Josef Abrhám), obětavá vrchní sestra Elvíra (Jana Vychodilová), nemocná Krtkova dcera Jana (Eva Kulichová-Hodinová), či starý nemocný cikán Carda (Jószef Ropog s hlasem Jiřího Němečka). Filmu se daří nahlížet pod povrch profesních nesnází i úspěchů. Dívá se na situace komplexně z různých úhlů, neodsuzuje, spíše s porozuměním vysvětluje a rozebírá. Psychologická hloubka je úchvatná a předkládá věrohodný obraz zkoumaného prostředí. (21.09.2017)

Životní bilancování stárnoucího lékaře - profesora (vynikající Miroslav Macháček), který je uznávaným odborníkem v neurochirurgii. Ve filmu se prolíná jeho soukromý a profesní život, prostředí kliniky, kde pracuje, a stojí před obtížným rozhodnutím, zda se má pokusit operovat malého chlapce, ačkoliv nadějě na úspěch se zdá být téměř mizivá. Z jeho soukromí do popředí nejvíce vystupuje manželka (Jana Brejchová), též lékařka, a syn Ondra (Ondřej Pavelka), který se "odrodil" a místo cesty v otcových šlépějích se stal archeologem. Film zabírá z různých úhlů pohledu práci a různé problémy zaměstnanců v nemocničním prostředí a zajímavým způsobem vykresluje (hlavně prostřednictvím monologů postavy profesora) jejich psychologii. Tento výtečný snímek byl natočen podle stejnojmenné literární předlohy Valji Stýblové. (06.01.2012)

Tento film oslavuje práci všech skvělých chirurgů, kteří na různých odděleních zachraňují lidské životy. Valja Stýblová byla vynikající neuroložka, a tak není divu, že tento román mohl dobře zachytit práci na neurochirurgii - a Jiří Svoboda nezůstal svým filmovým zpracováním nikterak pozadu. Ukazuje, jak se prolíná profesní život lékařů s životem soukromým, jak těžké je přenést se přes osobní a rodinné problémy a soustředit se na náročnou a zodpovědnou práci. Miroslav Macháček zde vystupuje asi ve své nejlepší roli, možná se k němu příliš nehodí Jana Brejchová, věkový rozdíl herců je příliš velký, než aby lékařští manželé mohli vzpomínat na společné mládí. Dnes již pozapomenutá polská herečka Barbara Brylská, Radek Brzobohatý ztrácející svou dceru, řada dalších skvělých herců - to vše je dobrou kulisou skvělého filmu. (06.08.2019)

Jiří Svoboda točí dobré filmy a z těch co jsem viděla jsou dva vynikající - tento a Zánik samoty Berhof. Je zvláštní jak polistopadový komunista Svoboda dokázal v době, kdy byli komunisté u moci, natočit tak stylově čistý, naprosto netendenční film, který může fungovat v jakémkoliv režimu, v jakékoliv době. Jakoby se vznášel v prostoru a čase. Film o bezmoci těch mocných, kteří rozhodují o životě a smrti člověka, jehož tělo je jim dáno napospas a oni jsou jenom lidé, ne bozi, což si často pacienti neuvědomí a chtějí zázrak. (13.11.2014)