Režie:
Ludvík RážaScénář:
Ondřej VogeltanzHudba:
Ladislav SimonHrají:
Roman Skamene, Josef Bláha, Ladislav Pešek, Petr Kostka, Martin Růžek, Miroslav Macháček, Ota Sklenčka, Vladimír Šmeral, Marie Rosůlková, Naďa Konvalinková (více)Obsahy(1)
Dvoudílný televizní film byl natočen v roce 1971 podle stejnojmenného románu Marka Twaina. Příběh, v němž náhoda svede dohromady dva chlapce, podobné si jako vejce vejci, a způsobí tak v jejich životě zásadní změnu, se odehrává v Anglii v době panování Jindřicha VIII.. Fantazie velkého vypravěče si trochu pohrála s historií a vytvořila pohádku, ve které, jak už to bývá, vyhrává dobro nad zlem... Jednoho podzimního dne se v Londýně chudé rodině narodí chlapec. Ve stejnou chvíli se na svět přihlásí miminko stejného pohlaví i v královské rodině. Následníka trůnu pojmenují Edward, chudému děťátku dají jméno Tom. Uplyne nějaký čas… Tom se vloupá do domu královského dodavatele, aby ukradl zásoby. Vyruší ho však stráž. Nepodaří se mu prchnout, a tak se schová do koše. Zásobníci jej odnesou na hrad. Dostane se tak až do koupelny samotného prince Edwarda, kde se oba chlapci setkávají… Co se stalo, když si mladý princ vyměnil šaty se svým chudým dvojníkem? Princ se rázem stal jedním z nejubožejších, zatímco chuďas je postaven před nesnadný úkol panovníka, a oba tak poznávají svou Anglii z jiné stránky, než ji dosud viděli. Edvard zažívá ústrky mezi spodinou a jen jeho věrný mužný ochránce Hendon je mu oporou, za což se mu mladý panovník odmění, když se role v závěru filmu opět obrátí. Každý z chlapců je tak o poznání bohatší a traduje se, že za vlády Edvarda se stala Anglie k lidem přívětivější. (Česká televize)
(více)Recenze (86)
Opravdu, paráda a tak trochu neprávem už pomalu pozapomenutá! Ta jedinečná, pochmurná a sychravá atmosféra staré Anglie někdy v šestnáctém století společně s hudbou a více než zdařilým hereckým výkonem malého Románka Skamene (chuďas Tom/ princ Edvard), tehdy 17letého kluka a nadějného herce, byly jasnými a největšími pozitivními složkami, klady, tohoto dnes už legendárního a značně působivého televizního filmu na motivy románu od Marka Twaina. Prosím vážené TV stanice častěji opakovat! ()
Dobré filmové spracovanie príbehu Marka Twaina o zámene princa s bedárom. Tak trocha rozprávka, tak trocha historická dráma. Produkcia je dobrá, no mix týchto žánrov jej celkom nevyšiel a atmosféru niekedy narušuje predramatizovaná hudba s typickou orchestráciou tohto československého filmového obdobia. Herecké výkony sú tiež dobré hoci väčšina postáv nemá veľa priestoru. Ten je samozrejme sústredený na dvojúlohu princa/bedára ktorú veľmi dobre stvárnil začínajúci, vtedy 16 ročný, Roman Skamene. 70% ()
Špičkové dílo naší původní televizní tvorby pochází z poslední fáze jejího zlatého věku, kterým bezpochyby byla šedesátá léta. Nemá smysl dodávat - když už to tu výstižně napsali jiní - , že jde o dílo špičkové s vynikajícími hereckými výkony a špičkovou režií. Protože pohádková tvorba a díla pro mládež i v následujících letech byla významně mimo pozornost cenzury ÚV KSČ, vzestup úrovně, dosažené v již řečených šedesátých letech, se nikdy zcela nezastavil a je jistě nechtěným paradoxem, že se tak stalo až na začátku devadesátých let. Černobílá barva je užívána i dnes tam, kde jde o zájem na ozvláštnění autorského záměru. To plně platí i pro PRINCE. Důležitá je také sociální nota, v inscenaci zdaleka viditelná, která tvoří jakousi její ideovou páteř, aniž by narušila výrazněji Twainovu literární předlohu. Buďjakbuď se jedná o výrazný, osobitý český příspěvek k závažnému tématu anglické historie posledních Tudorovců. Tím spíš je nepochopitelné, jak takový nadčasový i divácky vděčný skvost může míjet DVD nosiče. Je to škoda pro celou diváckou veřejnost. ()
Spolu s Páni kluci zřejmě nejzdařilejší adaptace literáního díla Marka Twaina. Dětská a přece nečekaně syrová podíváná, která zůstává přitažlivě pohádkově dobrodružná a přitom je nečekaně ponurá a temná ve vykreslení sociálních poměrů chudiny a kupodivu i šlechty. Scéna soudu, kde kupec přes soudcovo naléhání trvá na škodě čtrnácti pencí, čímž Toma podle tehdejších zákonů odsuzuje k smrti, patří k nezapomenutelným, stejně jako Milesův povzdych: „Pane Bože, nepovedl se ti tenhle svět,“ kdy člověka doslova zamrazí. Mladý Roman Skamene podal v dvojroli Toma a Edvarda skvělý výkon, pro mne se však kdysi, coby malého kluka, stal nezapomenutelným hrdinou především Petr Kostka v roli Milese (hlavně kvůli němu jsem se také chtěl po letech znovu na film podívat) a zůstal jím dodnes i když se pohled na jeho hrdinsktví posunul už trochu jinam. ()
"Seď Mailsi! Máš na to přeci právo." Dobré filmy si často pamatuje díky hláškám, které se vám někde usadí v hlavě a zní a zní... Tím, že tento film vznikl v době, kdy se televizní filmy u nás točily ještě černobíle, dodává období panování krále Edwarda větší atenticitu bídy a chudoby. Navíc bravůrní podání mladého prince a chuďase Červenáčka tedy Ramana Skamene. Kolem něj se točí samí velikáni českého divadla a filmu - pan Růžek, Bláha, Macháček, Pešek, Šmeral a mnoho mnoho dalších. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (5)
- Jindřich VIII. (Ota Sklenčka) dává rozkaz lordu Hertfordovi (Vladimír Šmeral), aby jeho syn princ Edward byl okamžitě uveden do knížecí hodnosti. Hodnost knížete byla v monarchii vyhrazena výlučně příslušníkům nejstarších a nejurozenějších rodů s bezvadným rodokmenem. (sator)
- Edward VI. (Roman Skamene) byl synem Jindřicha VIII. a jeho třetí manželky Jany Seymourové, která krátce po jeho narození zemřela. Králem byl korunován v pouhých 10 letech a o pět let později umřel na respirační onemocnění. (sator)
- Slepého pobudu mluví Josef Větrovec. (sator)
Reklama