Vůně ženy

Napriek pozvoľnému tempu a neprimeranej dĺžke som bol počas celej doby premietania presvedčený, že sledujem ďalší päťhviezdičkový film. Výkon Al Pacina bol jednoducho ohromujúci. Lenže potom prišlo záverečných 20 minút a počnúc akademickým tribunálom, cez Sladeov prejav, až k úplnému záveru to už bola iba strmá cesta nadol. Aj v tej lepšej časti boli zreteľné hollywoodske nešváry, ale pri troche dobrej vôle ich bolo možné prehliadnuť. Záver bol však neprehliadnuteľný, neodpustiteľný a rozšírenú alergiu na Američanov a ich filmy vysvetľujúci. Škoda, budem si musieť na ďalší päťkový film ešte chvíľu počkať. (16.08.2010)

Krásný film. Režisér opět nezklamal, perfektní scénář, souhlasím s dramatem, oba hlavní hrdinové skvělí, vše bez výhrad. Frank a Charlie k sobě patřili jak vůně k ženě. Nádhera, dokonalý zážitek, došly mi slova, jak Frankovi zrak. Takže raději všechny pocity shrnu v jedné podstatné větě: "Měl jsi někdy pocit, že bys chtěl jít a přesto jsi cítil, že bys tu chtěl být? Joo..." Přišla mi chuť na Johna Danielse a to je co říct!! :-) (26.02.2011)

Povedal by som, že to Američania zobrali za správny koniec a namiesto snahy o prekonanie vtipnosti pôvodného filmu natočili (melo)drámu. Pretože táto snaha by pripomínala povestné psie naháňanie vlastného chvosta. Celé to stojí na Pacinovej postave a jeho výkone a niet čo namietať. Za zmienku stojí viacero scén, najmä tá tanečná s náhodnou návštevníčkou reštaurácie a jej vypointovanie, dôležité pre vyznenie celého filmu. Ja by som tento film ani nenazýval remakeom, zmeny sú zásadné, o starého pána sa napríklad žiadna žena nezaujíma. Výrazná výhrada smeruje k záverečnej reči. Tá je príkladom zmeny filmovej reči oproti takým 70. rokom nasýteným novým Hollywoodom, spomeňte si na Pacinov výbuch na súde v And Justice for all. Oproti nej je celý záver vo Vône ženy iba instante naaranžovaný a predvídateľný. (04.10.2016)

Fantastický Al Pacino, který vytáhl průměrný a místy i vyloženě podprůměrný film s přepálnou stopáží až na 83%. Nejspíš mi muselo něco uniknout, protože tohle byl podle mě jen další americký potleskový patos. Brest vsadil na vždy přitažlivé téma točící se kolem sebevraždy a jako pojistku použil ještě postiženou postavu. A ty lidi mu to sežrali. Asi taky nakonec zatleskám, bujaře zavýsknu a zatlačím slzu radosti. 2 za Ala. (19.11.2009)

Pokud je člověk ve stresu, a chce se uklidnit, sáhne po nějaké bylince, nebo čaji. Já si pouštím Vůni ženy. Pokud má někdo zánět uší, či jiné problémy se sluchem, zajde na ušní. Já si pouštím hudbu Thomase Newmana. Pokud někdo trpí problémy se zrakem, zajde na oční. Já si pustím herecký koncert Al Pacina a mé problémy jsou vyřešeny. Lituji přátelé, ale těžko se mi popisuje film, který se slovy dost dobře popsat nedá. Neumím popsat lásku, duši či jinou abstrakci. Mohu snad jen říci, že Vůně ženy je více, než film. Je to nejkrásnější druh umění, které toho vypoví o životě a přátelství více, než kterékoliv jiné dílo. A na závěr bych se chtěl pochlubit, že jsem se po druhé narodil, protože během této scény jsem zemřel blahem. 100%. (06.06.2009)