Obsah
-
Nejlepší film roku 1945 ukazuje na svou dobu velmi otevřeně zničující vliv alkoholismu. Je ironií osudu, že toto vynikající dílo klasika Billyho Wildera téměř nešlo do kin, protože ho testovací publikum, nezvyklé na tak syrový realismus, hodnotilo velmi negativně. V dnešní době je film označován za jedno z nejlepších dramat v historii kinematografie vůbec. Neúspěšný spisovatel, v podání vynikajícího Raye Millanda, prožívá hluboké rozčarování ze života, které ho přivede na třídenní sebezničující flám. Film byl ověnčen hned několika cenami Americké filmové akademie. (oficiální text distributora) -
Je to jeden z Wilderových nejkrásnějších obrazů vůbec: dlouhý záběr, putující po newyorských mrakodrapech až ke stěně domu a oknu, z něhož visí na provaze láhev žitné. A jde ještě dál, do nitra bytu, kde se Don Birnham chystá odjet s bratrem Wickem na víkend na venkov. Jak Wick, tak Donova oddaná přítelkyně Helen dělají jakoby nic, a přesto všichni vědí, o co jde. Dostat Dona z New Yorku, mít ho pod dohledem, pomoci mu snášet vynucenou abstinenci. Trvá už deset dní! Trapná i tragická minulost je jasně patrná z jejich mírně přehnané bezstarostnosti a stejně patrná je Donova chabě maskovaná nervozita, potřeba zůstat v bytě alespoň na chvíli sám...
Don samozřejmě na venkov neodjede. Naopak, vydá se po osamělé opilecké spirále, která ho vede hlouběji a hlouběji, do pekla záchytky a prvního deliria.
Ústřední požadavek, který si Wilder s Brackettem stanovili, zněl: realismus, a to tak brutální, jak to bude možné. Razantně odmítli točit ve studiu a odjeli do New Yorku, byť se vystavili úmorné nepřízni počasí i obyvatel, nepřivyklých natáčení. Odměnou jim byla nezaměnitelná atmosféra města a až dokumentaristický dojem, v té době ještě vzácný. Podobně neúprosní byli při práci s hlavním představitelem, jímž byla hvězda Paramountu Ray Milland. Počínaje makrodetailem jeho oka, zahaleného kocovinou, až po děsivý záběr jeho tváře, požadující na prodavači láhev whisky, proměnili jindy pohledného Millanda ve velmi přesvědčivě upadající trosku.
Čekal je samozřejmě tuhý boj s Breenovým cenzurním úřadem. Přestože moudře potlačili (v románu jednoznačný) motiv Donovy homosexuality, cenzura měla problémy už se samotným tématem, ale i napříkald s postavou jedné z návštěvnic Donova oblíbeného baru, která byla zcela evidetně prostitutka. Film navíc neměl mít jednoznačně pozitivní konec šťastně napraveného hrdiny, ale už pouhá možnost záchrany byla pro Wildera maximum. Dál zajít nehodlal a problémům s cenzurou se vyhýbal tím, že scénář s Brackettem stále nedopisovali, byť film se už dávno točil.
Další ohrožení představovali výrobci lihovin. Říkalo se, že do studia byl dokonce jako jejich zástupce vyslán gangster Frank Costello, aby nabídl 5 milionů za zničení negativu. Není divu, že studio filmu příliš nevěřilo - ale neprávem. Ztracený víkend po zásluze triumfoval a stejně sugestivní jako v době své premiéry je i dnes. - Iva Hejlíčková (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (58)
-
POMO
Hollywoodsky mäkučký pohľad na úskalia alkoholizmu, silu lásky a nádej. Milland je skvelý, réžia, opatrne nás sprevádzajúca čoraz hlbším pádom hlavného hrdinu, taktiež. Počiatočný chlad a apatia k postave prerastajú v súcit a ľútosť. Len škoda toho príšerného záveru, ktorý zráža celkový dojem o celú jednu hviezdičku. Ináč ale rozhodne film, po ktorom nebudete mať chuť na panáka.(16.1.2005)
-
Cival
Skvělá ukázka kruhové kompozice a velmi zjednodušeného a zidealizovaného pohledu na problém závislosti. A ten naivní, až hloupý konec je na přes hubu.(12.1.2005)
-
Houdini
NFR 2011, Oscar 4 : Nejlepší film, Režie, Herec HR - Ray Milland, Scénář + 3 nominace: Kamera ČB, Střih, Hudba ...Zlatá Palma(8.3.2004)
-
Tsunami_X
Skvělé drama, které by se bezpochyby mohlo stejně dobře stát divadelní hrou. Příběh neúspěšného spisovatele, který propadl alkoholu a snaží se vymanit ze začarovaného kruhu, je podán až na pár drobných výkyvů velmi realisticky a bez zbytečného sentimentu a přikrášlování, ke kterému moralizování nad osudem nešťastníka bezpochyby láká. Co se týče zjednodušování a zidealizování, tak je nutné přihlédnout k roku výroby. Wilder tehdy nebyl ještě v takové pozici, aby si mohl dovolit sestoupit až na samou dřeň a rovněž dost pochybuji, že ho něco takového vůbec napadlo, či o to měl sebemenší zájem. I tak stlačil tyto dvě věci prakticky na minimum. Opakuji se, ale v rámci přihlédnutí k dobovým konvencím a náladě konzervativní americké společnosti, notabene poválečné protože film měl premiéru 16. září 1945, je vše prakticky na jedničku. Herci mají výborné vedení a podávají skvělé výkony, časová neutralita a anonymita velkoměsta snímek dokonale konzervuje i pro příští generace a Billy nám servíruje výtečně zrežírovaný scénář. Snad jen toho netopýra, který evokuje vzpomínky na Netvora z Černé laguny (svou technickou kvalitou a jeho markantním nástupem na scénu), si mohl v deliriu odpustit.(15.1.2005)
-
Radyo
Cesta do hlubin alkoholikovy duše, poplatná době svého vzniku. Ray Milland je skvělý a zastiňuje ostatní protagonisty.(2.7.2008)
-
Renton
Scénář: Charles Brackett, Billy Wilder .. Skvělá režie i herecký výkon ústředního alkoholika. Škoda jen toho konce. Tahle lahev měla být vypita včetně hořkého červa na dně, který by se do podvědomí pořádně zavrtal.(27.11.2009)
-
Rob Roy
Ray Milland bezchybný, Wilder režíruje jako ďábel (vynikajicí práce s detaily), tedy až na pár drobností ( ano, ten netopýr ) a nebýt toho závěru, asi bych dal 5*...(8.2.2006)
-
T2
║Rozpočet $1,250,000║Tržby USA $11,000,000║Tržby Celosvetovo $-║(6.11.2009)
-
DaViD´82
Svou naivitou, kterou mimochodem nedokáže plně ospravedlnit ani rok vzniku, společensky nebezpečný film. I Hurvínek si tu válku představuje reálněji než tvůrci alkoholismus. Oni vlastně říkají, že jste neodolatelně přitažlivý pokud chlastáte jak dobytek od rána do večera a zničíte životy všech kolem sebe. Nikomu to však samozřejmě nevadí a od nejposlednějšího barmana až po milenku vás všichni po několik let trpělivě láskyplně opečovávají a stále vás mají za "pana Úžasňáka". Vše se v dobré obrátí, stanete se slavným pisálkem a jako bonus uvidíte děsně cool zviřátka (netopýr!) během deliria tremens. Následky nulové, jízda bezvadná. Tak proč se taky na pár let nenaložit k lihu, že? PS: Ray Milland přehrává způsobem nevídaným a každé jeho gesto jasně říká "chciOskarachciOskarachciOskara". A co myslíte? No ano, dostal ho.(23.11.2008)
-
Kulmon
Film o chlastu, u kterého však nebudete mít pomyšlení si nalít skleničky whisky jako třeba u Štamgasta nebo Leaving Las Vegas. Vytknout Wilderově režii či Millandově herectví nelze nic. Zajímavosti: Exteriéry byly natočeny v New Yorku, interiéry v Hollywoodu. *** Pro hlavní roli byl zvažován Cary Grant či José Ferrer. *** Studio Paramount zaplatilo 50.000 dolarů za práva k filmu autorovi předlohy Charlesi. R. Jacksonovi. *** Při přípravě na roli strávil Ray Milland jednu noc v nemocnici v Bellevue jako pacient. *** Earle Hyman začal svou více než padesátiletou kariéru jako sedmnáctiletý komparsista v tomto filmu. *** Časopis Premiere zařadil snímek mezi 25 nejnebezpečnějších filmů všech dob.(15.1.2011)
-
betelgeuse
Nejzajímavější na ZTRACENÉM VÍKENDU je jeho stylizace [film je “realistický”, co se týče jeho tematické otevřenosti, nikoliv stylu] někde na pomezí filmu noir a německého expresionismu. Nicméně, pokud bych měl vybrat nejlepší film klasického Hollywoodu na téma závislosti, volil bych spíš sinatrovku THE MAN WITH THE GOLDEN ARM. Preminger byl jednak lepší režisér a navíc do svých postav vkládal víc víry v jejich dobré vlastnosti, čímž získávaly na plasticitě – to ve srovnání s Wilderovým “osvědčeným” mixem cynismu, špatných vlastností a sebevražedných tendencí.(25.5.2006)
-
Eddard
Film je to sice starý, ale téma v něm zachycené nadčasové... Je pravda, že v současné době už není zdaleka tak skandální, jako v době svého vypuštění, i tak je ale pozoruhodně naturalistické a tragické. Velké sólo pro Raya Millanda, který se tu skutečně vyřádil (a vykoledoval si plešouna), mimochodem, často mě v průběhu sledování napadalo, že vypadá jako kříženec Jimmiho Stewarta a Cary Granta... :-) Každopádně zajímavý a poutavý film, něco na té sebevědomosti narace mi připomělo Kaufmanovu Adaptaci...(22.10.2006)
-
Bebacek
Představa, že by ženská z Timesů chodila tři roky ve stejném kožichu, je stejně směšná jako ten konec.(27.3.2007)
-
lesumir
Jako by si tenhle film objednala u Billyho WIldera samotná Americká vláda, kvůli nárůstu alkoholismu. Film jako na zakázku podle nejpřesnějších parametrů s více než našlehaným koncem, který jako raztko potvrzuje celkový záměr. __ Je to asi poprvé, kdy mě nechalo wilderovo drama úplně klidným. Možná na tom má zásluhu taky Millard, kteréhop nemůžu cítit na sto honů, ale uznat musím, že to zahrál precizně, ale Oscar měl padnout do jiných rukou a Rayovi za jinej film.(18.2.2009)
-
Vitex
Jenom ten konec.. Věčná škoda.(31.1.2010)
-
RHK
Jeden z TOP 250 filmů mezinárodní filmové databáze IMDb http://www.250films.net.(19.9.2009)
-
Exkvizitor
Nemůžu si pomoct, jsem platonicky zamilován do Wilderových filmů a tohle je jeden z nich. Za Ztracený víkend dostal první ze svých (pouhých!) dvou cen akademie - a musím přiznat, že Oscara za Byt si zřejmě (aspoň z dnešního pohledu) zasloužil víc. Ne že by Ztracený víkend nebyl vynikající film, jen časem trochu vyměkl - v době filmů Rekviem za sen nebo Strach a hnus v Las Vegas je přece jen civilně syrová story o víkendové honbě za flaškou jednoho talentovaného povaleče s naznačeným šťastným vyústěním slabá káva. Vyprávění příběhu je zde ovšem opět na špici (jak jsme z Billyho počinů zvyklí) a rovněž se opět povedlo angažovat hereckou špičku. No, Sunset Boulevard to přesto není - ale pro všechny milovníky mistrova díla je tento "americký Ikarův pád" pochopitelně povinný. Zklamáni nebudete.(2.5.2005)
-
ork
For ME 87%(14.8.2009)
-
Chrustyn
Alkoholické opojení v podání Billyho Wildera.(6.8.2011)
-
InJo
Vyjma posledních 10 – 15 minut úžasně poutavý film o zničující síle závislosti. Wilderova režie je naprosto precizní, scénář funguje (i když z dnešního pohledu určitě nepůsobí nejoriginálněji) a Ray Milland v hlavní roli neskutečně exceluje (nebyla chvíle, kdybych mu nevěřil). Velmi nadčasová záležitost, bohužel však s velmi odfláknutým koncem. 90 %(11.1.2007)
