Josef Gruss

Josef Gruss se narodil 9. března 1908 v Praze. Absolvoval v roce 1928 pražskou konzervatoř u profesora Hurta. Krátce působil v pražském Mertenově divadle, v České komorní scéně (1928 – 1929), v Osvobozeném divadle (1929 – 1930), v Městském divadle v Olomouci (1930 – 1931), v Zemském divadle v Brně (1931 – 1932) a s E. F. Burianem v roce 1932 spoluzaložil kabaret Červené eso (zde se hrála také jeho hra „Loď živých“).

Od 1. října 1933 vystupoval v Národním divadle v Praze. V divadle hrál třicet devět let, až do své smrti 12. dubna 1971. Zezačátku, díky svému mladistvému zjevu, ztvárňoval role elegánů, floutků, milovníků i zhýralců v českých, francouzských a anglických konverzačních komediích a dramatech. Hrál velké role (např. Majané ve Vančurově „Jezeru Ukereve“, Jago v „Othellovi“ Williema Shakespeara, rádce v „Paní studánce“, had Kaa v dramatizaci „Mauglí“ či syn Toni v Čapkově „Matce“).

I přidělené malé role (poštmistr v Gogolově „Revizorovi“, Šumbal v „Našich furiantech“, ironický rádce v „Paní studánky“) dokázal vyzdvihnout na úroveň velkých postav. Mistrně hrál zlé mstivé intrikány a bezohledné mocipány, do kterých byl stereotypně obsazován zejména ve 40. a 50. letech. Hrál také dobře charakterní role i veseloherní postavy, založené na kousavé ironii a satirickém šlehu. Josef Gruss byl manželem herečky Jarmily Švabíkové (1906 – 1969).

Jako herec se poprvé ve filmu objevil v roličce sládka v dramatu PRAŽSKÝ FLAMENDR (1926). Celý život hrál malé roličky, kterých ztvárnil přes třicet. Z těch větších předválečných a válečných si určitě připomeňme: hejtmanova (Jaroslav Marvan) sluhu v REVIZOROVI (1933) Martina Friče, mladíka ve společnosti v MAZLÍČKOVI (1934), Ottu ve Vávrově a Haasově VELBLOUDU UCHEM JEHLY (1936), Zdeňka Koláře v crazy komedii EVA TROPÍ HLOUPOSTI (1939) opět Martina Friče, utopence Vodičku v Burianově komedii RYBA NA SUCHU (1942) Vladimíra Slavínského a další.

Z poválečných větších úloh uveďme JUDr. Jindřicha Plevku ve Slavínského snímku DNES NEORDINUJI (1948), hraběte z Vrtby ve Fričových PSOHLAVCÍCH (1955), nadporučíka Vejrycha v Blumenfeldových KASAŘECH (1958) či Viscontiho v historické komedii SLASTI OTCE VLASTI (1969) Karla Steklého. Naposled se divákům uvedl jako komisař Faltys v Čechově hudební komedii SVATÁ HŘÍŠNICE (1970).

Kromě hereckých výkonů se do filmové historie Josef Gruss zapsal také spoluautorstvím scénářů ke slavným filmům KRISTIÁN a TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA. Byl rovněž autorem několika filmových šlágrů, např.: legendární píseň „Jen pro ten dnešní den“, zpívaná Oldřichem Novým ve filmu KRISTIÁN, „Každý musí někdy něco mít“ a „Sám já chodívám rád“ z filmu TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA, „Slunečnice“ a „Celý den si zpívám“ z komedie HOTEL MODRÁ HVĚZDA, „Převoznická“ (zpívaná Vlastou Burianem) v komedii RYBA NA SUCHU a k několika dalším.

Po vále se také velmi úspěšně pokusil o filmovou režii – režíroval komedii HOSTINEC „U KAMENNÉHO STOLU“ (1948) podle stejnojmenného románu Karla Poláčka. Grussovi se skvěle povedlo převést sympatický děj i s charakteristickými poláčkovskými postavičkami (např. manželé Dynderovi, Boženka či Tatrmuž). Josef Gruss se výjimečně objevil i v televizi (inscenace PŘÍBĚH DUŠIČKOVÝ, REKVIEM ZA KOUZELNOU FLÉTNU, UČEDNÍK KOUZELNÍKA ČÁRYFUKA a seriál ALEXANDR DUMAS STARŠÍ).

Josef Gruss byl i autorem několika humoristických knížek („S poctivostí nejdál dojdeš“, „Nevěřte na duchy“, „Jedna paní povídala“, „Můj přítel Julius“), povídek, divadelních her a mnoha rozhlasových pořadů a her. Před rozhlasový a dabingový (BYT) mikrofon se také často postavil jako herec. Gruss byl nositelem vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1958), v roce 1963 byl jmenován Zasloužilým členem Národního divadla a nakonec získal titul Zasloužilý umělec (1963). Významná postava našeho divadla a filmu Josef Gruss zemřel 12. dubna 1971 po úraze ve svém pražském bytě ve věku šedesáti tří let.

Jaroslav "krib" Lopour